Každý trochu schopný a viditelný vývojář dostává prostřednictvím e-mailu nebo sociálních sítí několik nabídek práce měsíčně. Pokud chcete takové vývojáře oslovit, musíte se velmi snažit, aby právě vaše nabídka mezi ostatními nezapadla a dotyčného zaujala. V tomto článku si ukážeme, jak na to.
Strategii KISS, tedy „udržovat při vývoji věci jednoduché a malé, jak to jen jde“, lze použít i v tak jednoduchých případech, jakým je osobní weblog. Nikde není psáno, že weblog rovná se nutně, vždy a nevyhnutelně WordPress (nebo podobný CMS), který je všechno jiné, jen ne „KISS“. Jak by tedy mohl vypadat „minimalistický weblog“?
Vyšlo PHP 5.4.0, a i když je zatím ve verzi alpha, podíváme se na novinky v tomto jazyce, na nové konstrukce, odstraněné konstrukce a další změny, kterých sice není tolik jako ve verzi 5.3, ale jsou zajímavé. Změny pro čtenáře Zdrojáku sumarizoval a okomentoval Jakub Vrána.
Do diskusí o ORM, NotORM, SQL, noSQL a dalších tentokrát přidáme jeden poměrně radikální názor na ORM. Jeho autor vzbudil tímto článkem poměrně silnou a ostře polarizovanou diskusi mezi vývojáři. Přesto jeho argumenty stojí minimálně za přečtení a zamyšlení. Souhlasíte s nimi? Nesouhlasíte?
Poněkud netradiční materiál pro dnešní čtení připravil Michal Illich. Jsou to komentáře a postřehy k prezentacím na konferenci Startup Lessons Learned. A protože jsou samotné prezentace i Michalovy postřehy velmi zajímavé, rozhodli jsme se přistoupit na takto netradiční formu. Přejeme inspirativní počtení!
Zaujal vás framework Ruby on Rails, ale máte o něm pochyby, resp. nechce se vám plýtvat silami a učit se další webový framework? V článku Lukáše Burkoně z eBallance se dozvíte, jak se k Railsům dostali oni, jaká byla jejich motivace, co jim Railsy přinesly a jakým problémům při přechodu museli čelit.
V poslední době se začínají jako houby po dešti objevovat nejrůznější „automatizované měřiče síly SEO“, které se tváří jako velmi exaktní analyzátory faktorů, ovlivňujících kvalitu stránky. Ve skutečnosti lze o výsledcích těchto měřičů přinejlepším pochybovat, a ještě lépe je ignorovat. Proč?
Nedávné vydání nové verze Internet Exploreru bylo doprovázeno marketingovou kampaní, jejímž sdělením bylo, že IE9 podporuje HTML5 ze všech prohlížečů nejlíp. Na to zareagoval Paul Rouget z Mozilly prohlášením, že IE9 implementuje HTML5 ze všech prohlížečů nejhůř. Jak to tedy vlastně je? Co je lež a co realita?
SEO, MVC, návrhové vzory, knihovny a AJAX už všichni umí, nebo jsou o tom alespoň přesvědčeni. O použitelnosti má ponětí stále víc vývojářů. Kdekdo se zaklíná „čistým kódem“… Jen jedna věc vzbuzuje zatím stále silný odpor – testování! Racionálně vzato to nedává smysl, takže příčina bude někde jinde…
Dostanete nápad, chcete ho zrealizovať, chcete mať svoj vlastný startup. Nie ste sami, sú vás stovky, tisíce. Väčšina však robí tie isté chyby, ktoré ich startup môžu pripraviť o úspech. V tomto článku by som sa chcel zamerať na chyby, ktoré som urobil pri svojom projekte ja a na veci, ktoré by som už druhýkrát urobil inak.
Jak bylo na virtuální konferenci FOSDEM.
Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?
Posledních pár let mě baví se zabývat bezpečností aplikací. Čistě technicky. A když člověk tyhle věci implementuje, dostane se k zajímavým problémům, které by ho ani nenapadly. A tak se stalo, že jsem se dostal k proxy. Jako slepý k houslím.