Přejít k navigační liště

Zdroják » Autoři » Archivy pro Miloslav Lešetický

Archiv autora: Miloslav Lešetický

Miloslav Lešetický je známější spíše pod pěknou českou přezdívkou Plaváček. Potuluje se kolem webdesignu od roku 1996 a od té doby se něco málo naučil o tvorbě webových stránek. Je spoluautorem knihy „CSS – Hotová řešení“.

A pak přišel den, kdy se jako houby po dešti vyrojily SEO agentury s neodolatelnou nabídkou. „Leze vám na nervy vaše konkurence? Dosahuje lepších pozic ve výsledcích vyhledávání než váš web? Máme řešení! Pošleme ji na druhou stranu v Seznamu i Google! Platíte až po dosažení výsledku!“ A to byl definitivní konec SEO.

Články ‐ ‐ Různé ‐

Svět internetu je věrným odrazem světa skutečného. Tam i tam najdeme lidi slušné, pracovité a poctivé, ale také vykutálené vykuky, zlodějíčky, podvodníčky a neumětely. Ovšem o podvodníka (třeba) z Aše v reálném životě nezakopnete, protože pocházíte (třeba) z Ostravska. Na internetu je ale hned vedle. Jak se bránit?

Články ‐ ‐ Různé ‐

V poslední době se začínají jako houby po dešti objevovat nejrůznější „automatizované měřiče síly SEO“, které se tváří jako velmi exaktní analyzátory faktorů, ovlivňujících kvalitu stránky. Ve skutečnosti lze o výsledcích těchto měřičů přinejlepším pochybovat, a ještě lépe je ignorovat. Proč?

Články ‐ ‐ Různé ‐

Kolikrát jste se už setkali s lidmi, co vám nabízeli „zapnutí SEO“, co vám psali o výměně odkazů kvůli SEO, co po vás chtěli, abyste jim na webu „zajistili SEO“ a co se oháněli slovy jako PageRank a Black hat SEO? A u kolika z nich jste měli pocit, že opravdu vědí, o čem mluví? Kolika z nich byste svěřili svůj web?

Články ‐ ‐ Různé ‐

Otázka, kterou si položí každý majitel webové prezentace, za niž zaplatil nezanedbatelný peníz, zní: „Jak zařídím, aby naše stránky nikdo nezkopíroval?!“ Kdyby někdo sestavil žebříček nesmyslných činností, bude určitě „vymýšlení protikopírovacích opatření“ minimálně v první desítce. Hned za sestavováním podobných žebříčků.

Články ‐ ‐ Různé ‐

Škodolibější čtenáři si otázku z titulku již zodpověděli. Umím si představit jadrné podstatné jméno, které použili. Ti už dále číst nemusí, ale připraví se o krátký výlet do internetové historie. Také se nikdy nedozvědí, co se skrývá pod pojmem blogerské války. Jak a proč vzniklo „komentářové harakiri“. Co znamená „digitální trojkombinace.“ Nepochopí také, proč by Albert Einstein nad Twitterem ohrnul nos.

Neexistuje snad webdesigner, který by jednoho dne nebyl postaven před zásadní problém, jak nejlépe představit světu svou dosavadní práci. Zatímco vytvořit webovou prezentaci pro zákazníka, který mívá velmi konkrétní představu o její výsledné podobě, je hračka a šedivá rutina, tvorba portfolia vlastního bývá noční můrou z Web Street.

Spacer.gif a tabulky v tabulkách: Jak se kdysi dělaly webové stránky

Kdo dnes napíše display: grid a za minutu má hotový třísloupcový layout, těžko si představí, jakou akrobacii to stálo před pětadvaceti lety. Webové stránky tehdy držely pohromadě vnořené tabulky, průhledné obrázky o velikosti jednoho pixelu a pevná víra, že to nikdo neotevře v jiném prohlížeči. Pojďme si připomenout, jak to fungovalo, proč to fungovalo a proč jsme s tím museli skončit.

Rust pomohl vrátit JPEG XL do Chromu. Stačí to k úspěchu na webu?

Před čtyřmi lety Google podporu JPEG XL z Chromu odstranil. Teď formát vrací s dekodérem v Rustu, který vznikl na popud vývojářů Firefoxu. AVIF přitom může nabídnout menší soubory a bezeztrátový WebP rychlejší dekódování. JPEG XL má jiné přednosti: velkou fotografii dokáže zobrazovat už během stahování a staré JPEGy zmenší bez další ztráty kvality. Vedle historie jeho návratu se podíváme na výsledky srovnání, bezeztrátovou kompresi i praktické nasazení jednotlivých formátů na webu.