Ako sa nerobí startup alebo poučte sa z mojich chýb
Dostanete nápad, chcete ho zrealizovať, chcete mať svoj vlastný startup. Nie ste sami, sú vás stovky, tisíce. Väčšina však robí tie isté chyby, ktoré ich startup môžu pripraviť o úspech. V tomto článku by som sa chcel zamerať na chyby, ktoré som urobil pri svojom projekte ja a na veci, ktoré by som už druhýkrát urobil inak.
Nálepky:
Na začiatku bol ako vždy nápad. Nebol môj, bol môjho kamaráta. Poznal viacero zahraničných služieb na online tvorbu faktúr a napadlo ho, že by bolo dobré spraviť niečo podobné pre slovenský trh. Začali sme samozrejme analýzou konkurencie, čo je vždy dobrý prvý krok. Na slovenskom internete sme objavili len jednu službu, ktorú sme považovali za konkurenciu. Vyznačovala sa škaredou grafikou, málo intuitívnym ovládaním a zbytočnými a mätúcimi funkciami (nad rámec samotnej tvorby faktúr). Bolo teda rozhodnuté: ide sa do toho.
Rozhodli sme sa napísať krátku špecifikáciu toho, čo bude služba umožňovať. Môj spoločník sa však nejako nemal k činu, neplnil úlohy, ktoré som mu zadal, rozhodol som sa ho teda vymeniť a nájsť niekoho iného, kto problematike faktúr rozumie. Bolo to nefér? Nemyslím. Nápad síce bol jeho, ale každý nápad je len taký dobrý, ako jeho realizácia. Môžete mať v hlave stovky skvelých nápadov, sú vám však úplne na nič, ak ich nezrealizujete. Pre veľa ľudí je toto tvrdenie stále nepochopiteľné, našťastie si to však už ľudia začínajú uvedomovať. Dôležité je tiež postupovať rýchlo, kým ste plný nadšenia a elánu. (Viz Nápad za milion – pozn.red.)
Po špecifikácií nasledoval krátky popis toho, ako by mala služba vyzerať a fungovať. Žiadna siahodlhá analýza nie je potrebná, najlepšou analýzou je samotná implementácia. Je lepšie niečo vytvoriť a podľa dojmov z používania (či už svojich alebo niekoho iného) to zmeniť ako tráviť čas rozmýšľaním o tom, ako to bude, keď to bude. To je len strata času.
Vlastný vývoj
Aplikáciu som naprogramoval, bola jednoduchá, prehľadná, plnila svoju funkciu a neponúkala žiadne zbytočnosti na viac. Všade sa dočítate, že na trh treba vstúpiť čím skôr, radšej ponúknuť menej kvalitných funkcií ako veľa na poly nefunkčných. Je to lepšie ako tráviť dlhé mesiace implementáciou stovky funkcií k dokonalosti, ktoré nakoniec aj tak nikto nevyužije. S mojim novým spoločníkom sme sa teda dohodli, že hneď ako bude všetko otestované a doplnené texty, zakúpime doménu a aplikáciu spustíme. Toto bola zásadná chyba.
Teraz už viem, že dostať projekt do povedomia treba oveľa skôr, ako bude spustený. Pred samotným spustením projektu, ešte vo fáze implementácie, je dobré spustiť na finálnej doméne aspoň promo stránku. Promo stránka by mala obsahovať základné informácie o projekte. Nemal by to byť však len suchý výpis vlastností doplnený o slová ako najlepší, revolučný, prelomový. Nemal by to byť zoznam vecí, ktoré aplikácia ponúka, ale zoznam dôvodov, pre ktoré by mali ľudia danú aplikáciu používať, prečo pre nich bude užitočná, ako im uľahčí život. Promo stránku je samozrejme nutné spropagovať – v súčasnosti sú populárne sociálne siete a blogy, ktoré vám dokážu pritiahnuť značné množstvo ľudí.
Veľmi dobrý nápad je nechať otestovať aplikáciu viacerými ľuďmi ešte pred jej spustením. My sme použili síce len úzky okruh známych, ale veľmi nám to pomohlo. Ideálne je však využiť širší okruh ľudí, ideálne, ak sa o vašu chystanú aplikáciu zaujímajú. Nutnosťou promo stránky je preto formulár na prihlásenie do newslettera. Ľudia, ktorí sa vám do neho prihlásia, sú pre vás veľmi cenný, môžete ich využiť na beta testovanie. Samozrejme, je dobré im za to niečo sľúbiť, ideálne nejaké výhody v chystanej aplikácií (pár mesiacov zadarmo a pod.).
Zaujímavou možnosťou je určite spustiť na začiatok aplikáciu s možnosťou registrácie len na pozvánky. Pozvánky rozpošlete ľudom registrovaným v newsletteri, umiestnite ich na sociálne siete, ponúknete na zopár blogov. Registrovaní používatelia budú mať možnosť posielať pozvánky ďalej svojim známym a povedomie o vašej aplikácií sa bude šíriť odporúčaním. Aby to však bolo úspešné, musíte mať dosť širokú cieľovú skupinu.
Cieľová skupina
Vytýčenie si cieľovej skupiny je základný krok, ktorý by ste mali vykonať ešte skôr, ako sa do projektu pustíte. V našom prípade to boli živnostníci platiaci dane, ktorí nepotrebujú účtovnícky softvér, ale potrebujú vystavovať faktúry (platia paušálnu daň a pod.), teda išlo o dosť špecifickú a úzku cieľovú skupinu. Ak bude výsledkom vášho zamyslenia sa nad cieľovou skupinou slovo „všetci“, zamyslite sa radšej ešte raz.
Po spustení služby je ešte viac ako po vytvorení promo stránky potrebná jej propagácia. Nečakajte, že si vás ľudia nájdu sami. Nenájdu, aj keby ste ponúkali neviem akú geniálnu službu. My sme vsadili na propagáciu pomocou zopár blogov, čo však nebolo dostačujúce a hlavne veľmi nezodpovedalo našej cieľovej skupine. Nejde o návštevnosť, ide o konverzný pomer. Vysoká návštevnosť vás síce poteší, nadšenie však klesne pri pohľade na čísla registrácií. Výrazne efektívnejšie bolo sa do diskusií o problematike financií a účtovníctva a nepriame odporúčanie našej služby tam. Pomohol aj PR článok na webe venujúcom sa podnikaniu a skúšobná AdWords kampaň (Google v tom čase rozdával 50€ poukážky, bolo to teda účinné a bezplatné riešenie). Tieto špecifické a cielené formy propagácie síce negenerovali vysokú návštevnosť, za to konverzný pomer bol veľmi dobrý.
Ďalšou vecou, ktorá stojí za zmienku, je e-mailový marketing. Nemyslím tým samozrejme pravidelné spamovanie zákazníkov, ale ich občasné informovanie o novinkách, akciách a podobne. Na tento účel sa hodia špecializované e-mailové služby, ako napríklad mnou využívaný MailChimp, ktoré ponúkajú široké možnosti vrátane dôležitého tlačidla Odhlásiť v každom zaslanom e-maile.
Zisk
Registrovaných používateľov pribúdalo, boli to však všetko bezplatní používatelia. Predtým, ako nejakú službu spustite, musíte mať vymyslený biznis model. Ten náš bol kvantitatívny, možno nie najlepšie vymyslený. V základnej verzii bola služba bezplatná s obmedzením na 10 faktúr na rok. Ukázalo sa však, že väčšina našich zákazníkov (malých živnostníkov) si s týmto počtom na rok vystačí, alebo si to zariadi tak, aby si vystačila. Ale to už narážame na slovenskú mentalitu.
Slováci nie sú zvyknutí za služby na internete platiť a ťažko ich o tom presvedčíte. Namiesto toho, aby zaplatili 15€ na rok, čo je 1.25€ na mesiac alebo 0.06€ na deň, teda smiešna suma za používanie služby uľahčujúcej podnikanie, budú vymýšľať rôzne spôsoby, ako sa plateniu vyhnúť. Pravdepodobne z princípu. Zákazníkov teda napadli veci ako kopírovanie faktúr, „recyklácia“ faktúr, zmazanie faktúry ihneď po stiahnutí vo formáte PDF a pod. S podobnými prípadmi sa môžete stretnúť pri viacerých službách. Obídenie obmedzeného počtu platobných príkazov zadarmo v mBank ľudia obchádzajú vytváraním bezplatných opakovaných príkazov a ich následným rušením a pod.
Ak je to teda aspoň trochu možné, nevyvíjajte aplikáciu iba pre slovenský trh, neoplatí sa to. Zamerajte sa okrem slovenského aspoň aj na český trh, kde je situácia o niečo lepšia, alebo úplne ideálne na celosvetový.
Literatúra
Na záver odporúčam niekoľko vecí, ktoré sa oplatí prečítať predtým, než začnete:
Getting Real od 37 Signals
Rework od 37 Signals
Startup Marketing od Hackers Monthly
Igor Kulman
Autor je absolventom softvérového inžinierstva na Univerzite Karlovej v Prahe, pracuje ako Windows Azure a Windows Phone vývojár v Inmite, občas publikuje a prednáša.
Jaký jsou argumenty pro to propagovat aplikaci mnohem dřív, než je spuštěná? Není problém, že v první vlně přijde spousta lidí a uvidí vlastně jen nějakou landing page?
Email asi zaregistruje jen malej zlomek z nich. A za pár týdnů zpráva o spuštění aplikace už asi nebude mít takovej účinek. Taky mi přijde, že velký servery vám asi neotisknou 2 zprávy za měsíc (pokud vůbec otisknou tu první, že se něco teprve chystá).
Chápu tu u velké firmy typu EA Sports, že měsíce dopředu už buduje hype. Ale to malinká firmička nikdy nedosáhne. To by ta aplikace musela být naprosto revoluční a zázračná.
Díky
Tohle jsem taky moc nechytil. Pokud se nebuduje cílevědomě PR hype (a to není triviální pro malou firmu), myslím že to je zbytečné.
IMHO je lepší např. pozvánkové testování taky generuje u drobé služby slušný hype (pokud se pozvou Ti správní lidi tím správným způsobem) a je úplně zadarmo.
Tom
– Budování povědomí o svém produktu (málokdo něco koupí při první návštěvě, pokud to tedy není od 37signals).
– Pomůže vám to odhadnout velikost trhu a tomu se zavčas přizpůsobit
– Získáte emaily od lidí, u kterých je největší pravděpodobnost, že se stanou skutečnými zákazníky a můžete tak cílit své prostředky účelněji než třeba přes PPC
– Určitě je lepší získávat předem zpětné odkazy přes různé blogy, fora, rozhovory apod.
atd.
Landing page je ideální mít nachystanou minimálně půl roku před spuštěním. Doporučuji se mrknout na knížku „Start Small, Stay Small“. Dost věcí v článku uvedených je tam celkem dobře popsáno (dík za tip Martinu Malému).
Nicméně je tu jedno riziko Landing page, které nikdo nezmínil.
Pokud je ten nápad dobrý, tak, si vytvoříte konkurenci dříve, než to spustíte. (Kolik pak je teď vlastně těch slevomatů ?)
Navíc riskujete, že můžete na cílovou pásku doběhnout jako druzí, nebo třetí v případě, že vaše konkurence je firma o X lidech, zatím co vy jste v lepším případě dva a projekt není úplně triviální. A to se nebavím o možnostech propagace, které mohou být diametrálně odlišné.
Žádné pravidlo neplatí striktně na všechny situace. Ale osobně si myslím, že kvůli obavám z konkurence si nepřipravit „půdu“ je chyba. Záleží možná na trhu, na koho chcete cílit a s čím přicházíte, samozřejmě, že je tu možnost to rychle zblastlit za pár týdnů, přijít na lokální či globální trh s něčím převratnějším (slevomat, facebook) jako první a zvítězit. Jenže kolik projektů s takovým přístupem uspělo?
Aplikovat tento přístup pak na všechny situace není možné. Vám totiž bude chybět to, co měli oni – štěstí! Určitě existuje spousta projektů, které to zkusili podobně a vy jste o nich v životě neslyšel. Proč asi? Je to jako loterie… mluví se o vítězích, ale o zástupech těch, co nevyhráli, se mlčí.
Pokud vas konkurence predbehne uz na zacatku tak je velmi slusna pravdepodobnost ze by vas jinak dobehla take – jen o trochu dele. Pokud se jedna o projekt ktery lze tak snadno skopirovat podle jedne landing page je otazkou zda to neudelat nejak lepe.
Já z toho pořád cítím, že tohle platí, pokud mám nějakej zavedenej brand. Firmu, která už někdy něco udělala, někdo ji zná, atd.
Úplně novej startup s úplně novou appkou – je vážně reálný, aby někdo otiskl článek nebo aspoň tweetnul o něčem, co je zatím jen ve stádiu landing page?
Získám emaily – jo, ale místo emailů jsem mohl rovnou získat zákazníky, kdybych to měl hotový.
Odhadnout velikost trhu/poptávky – trochu jo. Sice velmi hrubě, ale lepší než nic.
„Kdybych to měl hotový“…. to je ten problém. Vy to nemáte hotový. Vy na tom ještě děláte, ale marketingově už byste měl začít působit. Začít až ve chvíli, kdy mám hotovo je pozdě. Vy potřebuejete vyjet a mít rovnou zákazníky. Ne je teprve začít shánět.
Co se týče zmínění třeba na twitteru, tak je logické, že se spíše zmíní o vznikající aplikaci (na kterou třeba čeká) než o aplikaci o které vůbec netuší ;)
Snazim se predstavit si ty lidi, kteri natesene reloaduji stranku a cekaji, kdy uz to konecne vypukne, ale moc mi to nejde.
Protože si snažíte představit něco o čem není vůbec řeč.
Zakaznikum nabidnete zaslani emailu po spusteni, moznost vas sledovat na twitteru, RSS vaseho blogu…
Dost za to můžou různé podvody a obecně příliš expresivní a přehnaný marketing. Mnohokrát se už stalo, že kampaň lákala na něco „nového, převratného“, dělala kolem toho tajnosti a napínala zákazníky… a nakonec se z toho vyklubal třeba nový prostředek na mytí záchodů (teď přeháním), obecně něco naprosto banálního, nezajímavého, nevýhodného… Lidi takovým přehnaným kampaním a tajnostem už přestávají věřit* – resp. určitě to není obecně použitelný postup (snad leda kdyby služba byla cílená na méně vzdělané a bystré zákazníky).
Když přijdu na stránku nějaké služby a vidím tam jen políčko, ať vložím e-mail a že se můžu těšit na něco „naprosto revolučního“ tak se zklamáním odcházím. Je to asi jako když člověk klikne na zajímavý odkaz v nabídce a vyskočí na něj panáček se sbíječkou a nápis UNDER CONSTRUCTION, z toho už jsme snad vyrostli, ne? :-) Na takovou stránku už se většinou nevrátím – a když ano, tak často zjistím, že po půl roce zkrachovali nebo se vůbec nikam nepohnuli. To už snad radši „beta verzi“ která moc nefunguje, ale aspoň je vidět, že se snaží, pracují na tom a nelákají jen na pověstného zajíce v pytli.
*) podobně jako přestali věřit pestrobarevným letákům, které jim oznamovaly, že vyhráli milion.
Reklamni kampan pred spustenim preci musi rikat nejen „je to revolucni“ ale „je to revolucni reseni problemu X“. Teprve pak ma sanci. Email nedam tomu, kdo mi slibi „neco noveho“, ale pokud mi nekdo slibi rekneme „jednoduchy java hosting“, tak o tom pouvazuji.
Váš pohled chápu, ale nesdílím ho a mám dojem, že ani většina lidí.
stranka o budoucim projektu, je urcite dobra kuli SEO :-)
To je velmi zajímavé srovnat s http://www.lupa.cz/clanky/fakturoid-nesnazime-se-delat-ucetnictvi-na-webu-ale-zajistit-klientum-efektivni-faktury/
Aneb když dva dělají totéž, tak to není totéž. Stránky jsou příšerné, registrační formulář šílený, dostat se ke screenshotům nemožné.
Asi to prostě neumíte. Už jen to, že v tomhle PR článku chybí odkaz na http://ifaktury.sk/ ! To myslíte vážně?
Mimochodem – fakturoid je napsaný v RoR, zatímco váš hokus-pokus v .NET. A řekl bych, že oba produkty přesně odpovídají kultuře vývojových nástrojů. To je na sociologickou studii!
Fakturoid je určený pre český trh, iFaktury pre slovenský, nie je to to isté už len preto, že ten český je 2x väčší. Odkaz nie je uvedený zámerne, pretože tento článok nemá za cieľ byť PR. Chcel som sa s ľuďmi podeliť o svoje skúsenosti, poradiť im a samozrejme sa našiel niekto, kto musí okrajovo spomenutý zhadzovať.
Na konec článku byste měl dopsat jednu větu: „Poslední mou chybou, ze které byste se měli poučit, bylo, že jsem do článku nedal odkaz na náš web.“ … měl tam být ;)
Fakturoid a iFaktury jsou STEJNÉ produkty. Co na tom nechápete?
Oni to dělají dobře, vy to děláte špatně. Otevřete si obě stránky vedle sebe a vžijte se do kůže zákazníka. Vidíte ten rozdíl? Vy jste to zastaralé tlusté windousácké PC, zatímco oni jsou Mac! Tak se buď poučte včas, anebo čekejte, až udělají slovenskou mutaci.
„Vy jste to zastaralé tlusté windousácké PC, zatímco oni jsou Mac! „
A jinak ste normální?
Jenže on má pravdu. Přesně to vystihuje dojem z těch webů. Ten web ifaktury.cz je prostě tak špatnej, že si nedovedu představit, že by ta aplikace mohla být výrazně lepší.
Ale to přeci není o tom na jaké platformě byl daný web vyvíjen.
Co když web v RoR byl vyvíjen na pc platformě?
Navíc se tu stejně řeší jen vzhled a to není doména žádné platformy.
Klidně vezmu asp.net mvc a nadatluju stejnej web jako v RoR :) To není o použití jazyku, ale o kvalitě programátora/grafika.
To máš nepochybně pravdu, že technicky to možný je. Jde o to, že se to v praxi neděje. Souvisí to s tou kulturou, o které mluvil kolega přede mnou ;-)
Myslím, že kolega tím srovnáním Win/Mac neměl na mysli, kde to chlapci vyvíjeli, ale spíš „feeling“ výsledné aplikace.
Vy jste PC, oni jsou Mac, vy jste .NET, oni jsou RoR… to mi přijde jako když Klaus řekne, že salát je levicové antijídlo. :) Jinak ovšem souhlasím, že oba projekty jsou srovnatelné, jeden dobrý, druhý horší a z jejich srovnání a _věcné_ kritiky se dá hodně poučit.
Když se podíváte na úvodní stránku Fakturoidu, na první pohled to vypadá jako nějaká hra pro děti (až pak si přečtete, že to má co dělat s fakturami).
Možná jsem naivní, ale aplikace pro psaní faktur je pracovní nástroj. Z úvodní stránky se Fakturoid tváří jako něco úplně jiného, ten design mě spíš odrazuje. Asi je to tím, že ani Mac se mi nelíbí.
Vzhled iFaktury se mi k účelu, k jakému má aplikace sloužit (psaní faktur), hodí daleko líp – vypadá relativně střízlivě, žádné zběsilé masturbace a malůvky grafika.
Horší je to s těmi JPEGy, to nemůžete nastavit kvalitu aspoň na 95%, aby tam nebyly ty artefakty?
UX kopanců tam je samozřejmě celá řada (registrační formulář je šílený a obávám se, že formuláře uvnitř nebudou lepší – neviděl jsem je).
Ale mimochodem miniaturní šedý odkaz přihlásit na šedočerném pozadí u Fakturoidu, to je taky něco.
Asi budu vypadat, jak z PR oddělení fakturoidu :)
iFaktury jsem neměl ani sílu si vyzkoušet – registrační formulář má asi 15 políček (jméno, adresa, ičo, email…), u fakturoidu zadám ičo, email, heslo, číslo účtu a je to. Zbytek si stáhne z databáze ministerstva. Tohle je jaksi ten rozdíl mezi dobrou a průměrnou aplikací.
Další faily:
Registrační formulář pořádně nezařve, když něco nevyplním. Jenom se tam někde objeví miniaturní hvězdička, které jsem si skoro nevšiml.
Na úvodní stránce sice vidím, že mám neplacený účet a svoje fakturační údaje (proboha k čemu mi jsou?), ale to nejdůležitější (jaké faktury mi borci zatím nezaplatili) je někde utopené.
Formulář pro novou fakturu je otřesný, přidávání položek je takové divné. Nikde jsem nenašel náhled výsledné faktury.
U přidání odběratele stejné kolečko jako u registrace – na Slovensku není databáze obchodníků veřejná jako v ČR?
Celkově v té aplikaci nevidím výhodu oproti fakturování v Excelu, spíše naopak. Takto prostě ne :)
Přesně tak. A pokud berete feedback jako kritiku a bráníte se jí, místo toho, abyste se nad tím zamysleli a řekli si, že třeba na tom něco je… Tak to podle mě není dobrá cesta.
Na Váš produkt jsem se taky koukal a odradili mě tyto věci:
– mělo by být jasné, co a jak produkt dělá. Dominantou na hlavní stránce jsou tlačítka „Rýchlo“, „Lahko“ a „Lacino“, které ale všechny vedou na tu stejnou stránku, krom toho se musím trefovat naprosto nesmyslně do malého trojúhelníčku v tom tlačítku. Nepochopil jsem proto smysl těchto prvků.
– chybí nějaký vizuál, aby bylo hned jasné, jak to funguje (video, screenshoty). Oháníte se produkty 37signals – tak se podívejte na jejich landing page – třeba ten basecamp. Proč jste se tím neinspirovali? Na tom není nic špatného, kluci z Fakturoidu to např. udělali.
– docela dá práci najít registrační formulář – přitom to by mělo na landing stránce svítit, chcete přeci nové uživatele ne?
– registrační formulář mě prostě odradil :-), dál jsem tedy nezkoumal
Souhlasím, myslím, že tenhle komentář vystihuje nedostatky webu velice dobře bez ohledu na samotnou aplikaci.
Taky mi není jasné, proč by měla být zásadní chyba, že jste aplikaci zveřejnili až teprv když byla použitelná. Jediný problém s tím by mohl být, pokud potřebujete co nejdřív co nejvíc uživatelů (takže si dopředu zajistíte propagací slušnou “první vlnu&bqduo;; pokud ale máte čas, tak to ničemu nevadí – uživatelé přijdou, jen postupně, ale zase budou moct aplikaci hned používat. Pokud nepřišli, v tomhle bych zásadní chybu nehledal. Myslím, že Jindra nade mnou na to kápl.
Není ten vzhled stránek nějak příliš podobný stránkám nástroje WASP http://webanalyticssolutionprofiler.com/? Všimněte si třeba menu nahoře (myslím ten styl hover efektu).
Pamatuji si, že dříve tam právě WASP měl i ty tři barevné obdélníky.
Je to nějaká dostupná/prodejná šablona, ze které vycházíte? Nechci samozřejmě osočovat z přílišné inspirace, spíš jen jako další poukázat fakt, že celé to řešení asi není až tak moc individuální a promyšlené, jak to ze článku chtělo vypadat.
Tu starší verzi jsem našel akorát na malém screenshotu:
http://2.bp.blogspot.com/_ZiytNHGCngU/SJxATfci5XI/AAAAAAAAAuA/FJzu_LvLt-Q/s200-R/waspimmerianet.png
Trochu jsem trpěl, ale viděl jsem vnitřek. No, co na to říct. Dobrá zpráva je, že se to dá zlepšit. Špatná zpráva je, že to bude fuška :)
Dobré je, že ta aplikace opravdu faktury umí vystavit. Ale to UI bych zahodil a začal znova. Nedovedu si představit, že by někdo vydržel vystavit 3 faktury za sebou. Na to je třeba extrémní soustředění. Hlavně to rozdělení do dvou kroků je fakt nešťastné.
A vypněte tu hlášku, která žebrá o to, abych přešel na placenou verzi. Já nechci podpořit vás, já chci podporovat své podnikání a vy máte být nástroj co mi pomůže. Pak budu platit.
Článok je v pohode, stránka už nie.
Ja používam efaktury.sk, ktorá je robená v nette. Sú tam nejaké chyby, ale za to euro stála. No ako som si všimol, už zmenili ceník, takže asi prejdem na fakturoid!
Článek popisující vlastní selhání je přínosný i odvážný (doufám, že uděláme co nejdříve ten FailCamp). Jen si říkám, že failů Igor možná zmínil víc, než při psaní tušil ;)
Žiadna siahodlhá analýza nie je potrebná, najlepšou analýzou je samotná implementácia.
S tím velmi opatrně. Souhlasím, že implementace je nejlepší analýzou, ale nutno dodat, že i tou nejnáročnější a nejzdlouhavější. A především – teprve po analýze přichází programování! V tomto případě verze 2.
Možná právě v tom je rozdíl mezi zmíněným http://www.fakturoid.cz a http://ifaktury.sk. Kdosi v komentářích výše kritizoval registrační formulář a protože jsem ho fakt chtěl vidět, tak jsem věnoval nadstandardní úsilí se k němu dostat. Tlačítka „registrovat“ je ukryto takřka dokonale. Přitom na screenshotu 200×100 pixelů z webu WASP se stejnou grafikou ho vidím.
Je lepšie niečo vytvoriť a podľa dojmov z používania (či už svojich alebo niekoho iného) to zmeniť ako tráviť čas rozmýšľaním o tom, ako to bude, keď to bude.
Moje slova, až na to, že to funguje jen u malého množství lidí s obzvlášť hypertrofovaným sebekritickokonstruktivním pudem. Navíc je otázka, jak často jako autor používáš třeba registrační formulář, aby tě začal sssštvát?
Teraz už viem, že dostať projekt do povedomia treba oveľa skôr, ako bude spustený. Pred samotným spustením projektu, ešte vo fáze implementácie, je dobré spustiť na finálnej doméne aspoň promo stránku.
Naprostý souhlas, ideální je, aby spuštění projektu už bylo očekáváno. Tady si jen rýpnu na domovské půdě, že za promo stránku se nepovažuje HTTP error 403 (viz Vitalia.cz) :-)
Ak je to teda aspoň trochu možné, nevyvíjajte aplikáciu iba pre slovenský trh, neoplatí sa to. Zamerajte sa okrem slovenského aspoň aj na český trh
Ušetřím ti budoucí fail – na celý post-socialistický blok se rovnou zvysoka ;-)
V čem pomůže, že je dopředu očekáván, kromě toho, že přijdou už do začátku první uživatelé z těch očekávajících? Myslím, že použitelnou aplikaci vyzkouší víc lidí, do „očekávání“ se zapojí jen nadšenci a většinu lidí to v této fázi zajímat nebude.
Jsi si hezky odpověděl. Očekávání je forma marketingu.
Otázka ale je, na koho tenhle marketing funguje (viz můj komentář výše). Mě např. „očekávání“ nebaví, protože jsem byl dříve často zklamaný (marketing sliboval víc než služba/produkt nabízela). Věřím na fungující (alespoň částečně) věci, ne na plané sliby.
Mrška marketing funguje i na ty, kdo si myslí, že jsou imunní ;-) Viz třeba obrovský buzz a tisíce článku o chystaném iPhone 4 – tohle prostě posiluje značku, zvyšuje zájem a je nedílnou součástí úspěchu Apple. Byť s tím můžeš nesouhlasit a třeba radit Apple, ať to nedělá a nejprve přijde s hotovým produktem ;-)
Apple ví, že rozsah kampaně má tak velký, aby mohl oslovit zákazníky 4-5 krát. Startup je obvykle rád, když nějakou nějakou kampaň vůbec má, takže počet pokusů oslovení se redukuje na 1-2. Mám-li jeden pokus na oslovení zákazníka, raději představim něco funkčního, než hustě vypadající text ala „comming soon“
Není možné vzít jeden marketingovej mustr od Apple, EA a třeba MS a pajcovat to na malou firmičku. Pak to dopadne tak, že ráno čtu o nějakém novém systému, po obědě už nevím jméno a večer zapomenu i hlavní funkce, protože index těšení je zoufale nízkej.
Nechci být osobní, ale oznámit release Nette 3 na 3Q/11 tak to taky udělá větší humbuk než 0.9, protože na základě historických zkušeností je index těšení na dobré úrovni.
startupbook.net – kapitola 4 – část „Dont Plan to Sell to a Customer on Their First Visit“ ;)
A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
Marek 12:41
Sorry, pod pojmem část jsme myslel název kapitoly. Doporučuji si ji přečíst celou. Nemám sílu vám to tu vysvětlovat, když to zřejmě evidentně nechcete ani chápat a raději si myslíte, že vaše chování asi odpovídá chování většiny či cílové skupiny daného produktu ;)
Viz resp. určitě to není obecně použitelný postup a Není možné vzít jeden marketingovej mustr od Apple, EA a třeba MS a pajcovat to na malou firmičku. (pozor: diskuse je pod článkem o startupech, ne o marketingu velkých firem s takřka neomezeným rozpočtem na marketing).
Jak říkal už Lenin: „Člověka soudíme ne podle toho, co o sobě říká, nebo co si o sobě myslí, ale podle toho, co dělá.“ :-) V situaci, kdy je na světě spousta tlučhubů, kteří slibují nesplnitelné, je potřeba ostatní přesvědčit o kvalitách svého produktu/služby nějakým jiným způsobem než jen slovy a slibováním – a to i v případě, že to myslím dobře a upřímně a skutečně přináším něco revolučního a strašně užitečného. Opak si můžou dovolit jen zavedené firmy, se kterými zákazníci už mají nějakou dobrou zkušenost z minulosti (což se logicky netýká startupů, začínajících firem).
Jiná verze praví, že očekávání zvyšuje rozkoš. Ale to se asi netýká fakturace…
Tyyjo, o FailCampu slysim poprvy a doufam ze ne naposled:)! Nabizim se hned s nekolika tematy, jestli mi mi spolufailujici dovoli mluvit;).
Rýchlo, Ľahko, Lacno… ještě nějaká nic neříkající klišé máte v klobouku? :-) Když se podívám na stránku Fakturoidu, tak hned vidím, co skutečně umí (včetně screenshotů… tady se dozvím jen jakási údernická hesla…
A jak už tu bylo zmíněno – to že texty v těch blocích nejsou (z nepochopitelného důvodu) odkazy vedoucí na patřičnou stránku je docela špatný :-)
No ten Fakturoid je na tom taky hodne spatne, to snad lide neznaji sablony z Google Docs nebo pro OpenOffice?
Budete se divit, ale neznají. Lidi hledají službu, kteřá řeší jejich problém a řeší je přímo. Žádné ohýbání free technologií nehledají a většinou automaticky odmítají.
Oni chtějí mít možnost v případě problému někomu napsat, zavolat a mít podporu. Komu chcete do Googlu volat?
S „lidma“ to jde prostě z kopce. A komu budeš volat, až zapomeneš, jak se zavazují tkaničky? Baťovi? :-) Na šabloně se nemá co pokazit, prostě se vyplní, vytiskne a odešle. A dokonce k fakturování není potřeba ani počítač, jednoduše si koupíš formulář, za cca korunu kousek, a vyplníš. Na tom se nemá co rozbít – leda že by si pan podnikatel zlomil tužku nebo zapomněl, jak se jednotlivá písmenka píší. :-P
Ona ta specializace je sice fajn, ale nic se nemá přehánět. Někdy to může být i kontraproduktivní, protože každé rozhraní a komunikace přináší režii navíc. Zvládnout vlastními silami jednoduchý formulář, kterým člověk řekne, kolik mu má druhá strana zaplatit a za co, není nic těžkého – a je to jiná kategorie, než když by si vlastními silami chtěl sám obstarávat celé účetnictví včetně všech fíglů (tam se ta specializace většinou vyplatí).
P.S. nemluvě o tom, že spoustu problémů a řešení není potřeba organizovat formou dodavatelskoodběratelských vztahů.
Opravdu si myslíte, že z vašich potřeb či chování se dá odvozovat chování většiny?
Ohledně prvního odstavce vás rovnou odkážu na dnešní článek – http://zdrojak.root.cz/clanky/konec-starych-programatorskych-casu/
A schválně doporučuju si poslechnout webaplikace.cz – epizodu 9 s Petrem Márou, kde popisuje, proč prostě někteří lidé nepoužijí Google Forms a raději použijí jejich easyresearch.biz (od 16:30)
A pokud máte stálé klienty, tak pokaždé znova a znova vypisujete tu stejnou adresu? Nebo když fakturujete 10 lidem stejnou věc (třeba minihosting), tak vás baví psát desetkrát, měsíc co měsíc, stále totéž?
Tohle docela šikovně řeší specializovaný program.
V prvni rade musite mit produkt, nejlepe s API a propojeny s jinyma sluzbama. V druhe rade alespon jednoho uzivatele. A nakonec podporu, mysleno udrzovat uzivatele spokojene(ho) s produktem implementovanim jeho (jejich) pozadavku. Vice na zminenem MailChimp, klidne aplikujte pro financni podporu, treba se Vas system a mozny navrh integrace s MailChimp bude libit a zaplati Vam nekolik tisic $olacu http://blog.mailchimp.com/mailchimp-launches-1-million-integration-fund/
Posledni vanocemi jsem se bavil s panem z Kolorada (USA), ktery nekdy pred 30ti lety naprogramoval ucetni a skladovy system v Cobolu a ted uz je v duchode. Kdyz svym klientum z Kanady minuly rok rekl, ze uz konci, ze jde do duchodu, tak at uz konecne prejdou na jiny system. Rekli mu, nam to je jedno, my vime kde bydlis a kdyz bude problem, tak za tebou prijedem do Kolarada. Hlavni je vydrzet, slabsi odpadnou a takovych uz to bylo…
Btw ty iFatkury.sk jsou rekl bych tak z 5% dokoncene, hlavne ze jste VEREJNI a nekecate stale jen marketingovany nesmysly, jaky to honosny produkt pripravujete. Jeste tak minimalne 5let pokracujte v tom co delate a pak teprve bude moci rict, jestli to ma smysl.
Jeste doplnim, myslim ze to mate z 5% dokoncene oproti systemum jako Freshbooks nebo Clearbooks.
Freshbook vyuzivam pro moje ucetnictvi priblizne 4 roky i prestoze mi to nikdy neukazuje Profit&Loss report jaky bych ocekaval :). Uvazuji o prechodu k Clearbooks, protoze Freshbooks delaji typci z Kanady hlavne pro US trh. Clearbooks je navrhnuty pro UK trh. Myslim si, ze mate sanci se prosadit na slovenskem a snad i ceskem trhu. Freshbooks i Clearbooks budou ten trh docela urcite ignorovat a verim tomu, ze poptavka na podobny system tam v Ceskoslovenske kotline je.
Klíčová otázka je, jestli si vybrali správný obor pro svoje podnikání. Jde o to, že i kdyby taková fakturační služba byla na webu krásně jedinečná, stále má konkurenci:
1) Šablony do OpenOffice, LaTexu, čehokoli… Zadarmo, bez registrace.
2) Bezplatná verze účetního programu – pokud jde o malého živnostníka, tak se do limitů bezplatné licence vejde a má to zadarmo. Větší živnostník/podnikatel zase naopak ocení funkce skutečného účetního programu (i když si bude muset koupit licenci).
Obě varianty mají navíc výhodu v tom, že člověk neposkytuje údaje o svých příjmech nikomu třetímu.
Offline konkurence je i není. Jsou lidi, kteří ta data do webové aplikace nikdy nedají. U těch asi nemají šanci. Pak jsou ti, kteří by je i dali. Tam jsou také konkurencí a jedinou možností je přesvědčit tyto lidi a ukázat jim prokazatelné výhody online aplikace. A pak jsou lidi, kteří chtějí svá data mít online k dispozici kdekoliv a tam nejsou konkurencí.
A uvedené offline verze mají samozřejmě své výhody, ale samozřejmě i nevýhody, jakože musím mít vlastní řešení zálohování, data nemám všude k dispozici atd.
Jde o to vědět, co chci a potřebuji a tomu si najít adekvátní službu.
@ autor clanku:
Velke plus mas za to, ze si nieco vypustil.
Problem s tvojim „startupom“ vidim v tom, ze na tom nie je nic nove (nicim sa to nelisi) a zaroven je to horsie urobene ako ine nastroje.