Když jsem v 90. letech s JavaScriptem začínal, tak jsem ten jazyk nesnášel. Hlavní důvod byl ale ten, že co jsem napsal pro jeden prohlížeč, nefungovalo v druhém. Když jsem pochopil, že to není až tak problém jazyka, ale rozdílného API v prohlížečích, tak jsem si JavaScript postupně začal oblibovat, až se stal mým druhým nejoblíbenějším jazykem. Navíc je mnohem elegantněji navržený než PHP a temných zákoutí je v něm mnohem míň.
Existuje spousta článků, které kritizují návrh PHP, nejznámější je asi PHP: a fractal of bad design. Na ten jsem napsal jen poměrně krátkou reakci, protože se zbytkem článku v zásadě souhlasím. PHP je skutečně v mnoha ohledech špatně navržený jazyk. V čem je ale navržený lépe než Java?
Největší novinkou právě vydané verze PHP je operátor yield, který dovoluje pozastavit provádění funkce a od stejného místa pokračovat později. Kromě toho přibylo několik příjemných syntaktických novinek a řada nových funkcí. Některé zátěže minulosti byly také označeny jako zastaralé nebo byly přímo odstraněny.
Nespoléhejte se na to, že do kódu nezapomenete na všechna místa připsat ošetření dat. Snažte se aplikaci navrhnout tak, aby se na nic zapomenout nedalo. Za cenu o něco složitějšího jádra bude veškerý kód, který ho používá, obvykle taky mnohem jednodušší.
Hledáte vhodný zmenšovač JS kódu a napadá vás, že by možná nejjednodušší bylo napsat si něco vlastního, než přizpůsobovat svůj toolchain některému z existujících zmenšovačů? Nebo že se vám nelíbí licence, pod kterou je zmenšovač šířen? Možná vám následující článek ušetří mnoho hodin vlastní práce!
Data, která se často čtou a jejichž získání trvá dlouho, se vyplatí uložit do nějaké rychlejší vyrovnávací paměti. To je jeden ze základních obratů zrychlování programu. Jaká data ale do keše uložit pohromadě?
Vyšlo PHP 5.4.0, a i když je zatím ve verzi alpha, podíváme se na novinky v tomto jazyce, na nové konstrukce, odstraněné konstrukce a další změny, kterých sice není tolik jako ve verzi 5.3, ale jsou zajímavé. Změny pro čtenáře Zdrojáku sumarizoval a okomentoval Jakub Vrána.
V druhé části subjektivního srovnávání Doctrine 2 a NotORM se autor Jakub Vrána zaměří na ukládání dat do databáze v obou těchto systémech.
Seriál o Doctrine 2 od Honzy Tichého vzbuzuje mnohé diskuse. Jedním z vášnivých diskutujících je i autor následujícího textu z rubriky Subjektivně, Jakub Vrána. Rozhodl se na Doctrine 2 podívat kritickým okem a srovnat přístup tohoto ORM řešení s přístupem, který použil ve své knihovně NotORM.
V článcích v této rubrice vám osobnosti české (a slovenské) programátorské a webdesignérské scény pravidelně představují vlastními slovy články, weby či události, co je v posledním čase zaujaly. Dnes ze svého počítače vybral český odborník na PHP a autor známý i z našich stránek, Jakub Vrána.
Jak bylo na virtuální konferenci FOSDEM.
Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?
Posledních pár let mě baví se zabývat bezpečností aplikací. Čistě technicky. A když člověk tyhle věci implementuje, dostane se k zajímavým problémům, které by ho ani nenapadly. A tak se stalo, že jsem se dostal k proxy. Jako slepý k houslím.