Commity a jejich popisky (commit messages) jsou často na okraji zájmu vývojářů. Přitom pokud se s nimi pracuje špatně, týmový vývoj často drhne a v průběhu historie projektu se zbytečně ztratí spousta užitečných informací. Pojďme se proto podívat, jak commity tvořit správně.
Každý trochu schopný a viditelný vývojář dostává prostřednictvím e-mailu nebo sociálních sítí několik nabídek práce měsíčně. Pokud chcete takové vývojáře oslovit, musíte se velmi snažit, aby právě vaše nabídka mezi ostatními nezapadla a dotyčného zaujala. V tomto článku si ukážeme, jak na to.
V jazyce Ruby se příjemně pracuje, protože má okolo sebe silný ekosystém různých nástrojů, knihoven a frameworků. Ke vzniku takového ekosystému je ale potřeba meta-ekosystém nástrojů, které zjednodušují život vývojářům jeho součástí. Ruby takovýto meta-ekosystém má a v článku si ukážeme jeho nejdůležitější součásti.
Ve druhém dílu miniseriálu o připravované 5. edici ECMAScriptu se podíváme na další novinky, které tato specifikace přináší. Řeč bude především o nových funkcích pro práci s poli, podpoře JSON a striktním režimu vykonávání kódu.
Před cca měsícem a půl byl vydán finální pracovní návrh 5. edice specifikace ECMA-262, která definuje podobu JavaScriptu (nebo přesněji ECMAScriptu). Tento článek je prvním dílem dvoudílného miniseriálu, ve kterém se seznámíme s nejdůležitějšími změnami a novinkami, které nová verze specifikace přináší.
Od vydání posledního posledního dílu seriálu o implementacích JavaScriptu uplynul měsíc a půl nabitý zajímavými událostmi. Co nového přinese nový javascriptový engine Opery? Jak je na tom s rychlostí JavaScriptu nová betaverze Safari? A prosadí se V8 na serveru? Pojďme se na tyto otázky podívat.
Dnešním článkem uzavíráme náš seriál o implementacích JavaScriptu – otestováním jejich výkonu ve třech nejčastěji používaných sadách testů: SunSpider, Dromaeo a V8 Benchmark Suite. Prozkoumáme přitom jak stabilní, tak vývojové verze všech důležitých prohlížečů. Chcete vědět, kdo je vítěz?
V předchozích dílech našeho seriálu jsme si popisovali implementace JavaScriptu uvnitř webových prohlížečů. Dnes jejich svět opustíme a podíváme se na Rhino, implementaci JavaScriptu v Javě. Představíme si její interpret a kompilátor a především si popíšeme, jak JavaScript umí díky Rhinu spolupracovat s Javou.
Dnes nahlédneme pod pokličku V8 – interpretu JavaScriptu uvnitř Google Chrome. Podíváme se na tři jeho klíčové vlastnosti – kompilaci do nativního kódu, skryté třídy a garbage collector. Na závěr si ukážeme, jak V8 implementuje JavaScript z velké části v JavaScriptu samém.
V předchozím dílu našeho seriálu jsme si představili SpiderMonkey, interpret JavaScriptu ve Firefoxu. Dnes si povíme o jeho vývojové verzi TraceMonkey, která zvládá kompilaci do nativního kódu pomocí nové techniky zvané trace trees. Vyzkoušet si ji můžete v betaverzích Firefoxu 3.1.
Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?
Posledních pár let mě baví se zabývat bezpečností aplikací. Čistě technicky. A když člověk tyhle věci implementuje, dostane se k zajímavým problémům, které by ho ani nenapadly. A tak se stalo, že jsem se dostal k proxy. Jako slepý k houslím.
Proč jsou ECMAScript moduly lepší než CommonJS? Už nastal ten správný čas přepsat všechny své NPM balíčky na ECMAScript moduly?