Mnoho uživatelů se zdravotním postižením potřebuje pro práci, čtení obsahu či dokončení konkrétní činnosti více času než běžní uživatelé. Tělesné postižení často znemožňuje rychlé reakce, slabší zrak komplikuje nalezení požadované informace a použití asistivní technologie (například screenreaderu či softwarové lupy) vyžaduje kvůli lineárnímu zpracování informací či chybějícímu kontextu delší čas pro práci s webem jako takovým.

Smyslem Pravidla 2.2 je zajistit, aby uživatelé měli k dokončení činnosti dostatek času s ohledem na své možnosti a schopnosti. Primárním cílem tohoto pravidla je tedy zrušit časové limity nebo poskytnout uživatelům čas navíc tak, aby mohli bez problémů udělat to, kvůli čemu na web přišli – ať už je to přečtení článku, vyplnění formuláře pro příkaz k úhradě v elektronickém bankovnictví či nákup v e-shopu.

Pravidlo 2.2 Dostatek času

Poskytněte uživateli dostatek času k přečtení a k práci s obsahem.

Pravidlo 2.2 obsahuje pět kritérií úspěšnosti, dvě s nejvyšší prioritou a tři s nejnižší. My se opět budeme zabývat pouze těmi s nejvyšší prioritou.

2.2.1 Nastavitelné časování (Úroveň A)

Pro každý časový limit, který je nastaven obsahem, platí alespoň jeden z následujících bo­dů:

• Možnost vypnutí: Uživatel má možnost vypnout časové omezení dříve, než s ním přijde do styku; nebo

• Možnost nastavení: Uživatel má možnost časový limit nastavit dříve, než s ním přijde do styku, v rozmezí alespoň desetkrát větším než je standardní nastavení limitu; nebo
• Možnost prodloužení: Uživatel obdrží varování dříve, než časový limit vyprší, a dostane alespoň 20 sekund na prodloužení časového limitu jednoduchým úkonem (např. stisknutím mezerníku). Uživateli je dána možnost prodloužit časový limit alespoň desetkrát; nebo
• Výjimka pro reálný čas: Časové omezení je nutnou součástí události probíhající v reálném čase (např. aukce) a není možné poskytnout jinou alternativu pro časové omezení; nebo
• Výjimka, kdy má časové omezení zásadní význam: Daný časový limit má zásadní význam pro danou činnost a jeho prodloužením by byl význam činnosti znehodnocen; nebo
• Výjimka pro limit delší než 20 hodin: Daný časový limit je delší než dvacet hodin.

Toto kritérium úspěšnosti pomáhá uživateli zajistit dostatek času na dokončení úkolů, aniž by se obsah či kontext neočekávaně změnil v důsledku časového omezení. Pokud jsou některé funkcionality webu závislé na čase, pak může být vykonání požadovaného úkolu v daném časovém limitu pro řadu uživatelů obtížné. Funkcionality webu je tedy třeba navrhnout tak, aby byly na čase nezávislé. Řešení se nabízí několik – nabídnout možnost vypnout časový limit (nejlepší varianta), upravit jeho délku, či umožnit uživateli požádat o prodloužení časového limitu před jeho vypršením.

V některých případech samozřejmě nelze vzhledem k jejich charakteru s časovým limitem manipulovat – příklady takových situací mohou být třeba aukce v reálném čase nebo online test. Jistě by nebylo fér, kdyby si jeden účastník mohl aukci pozastavit či prodloužit na úkor jiných účastníků aukce. V takovýchto případech pak samozřejmě lze uplatnit výjimky z tohoto kritéria úspěšnosti.

Vysvětleme si, proč jsou jednotlivé hodnoty v tomto kritériu úspěšnosti definovány tak, jak jsou definovány.

• Desetinásobek jako výchozí hodnota byl zvolen na základě klinických testů a s ohledem na další pravidla. Například, pokud je po běžném uživateli očekávána reakce do 15 vteřin, 150 vteřin už je považováno za dostatečný časový interval pro skoro všechny uživatele se zdravotním handicapem.
• 20 vteřin opět bylo stanoveno na základě klinických testů a s ohledem na další pravidla. 20 sekund pro stisk klávesy je také zpravidla dostačujících pro většinu uživatelů. Hodnoty je třeba stanovovat rozumně, protože v opačném případě hrozí i bezpečností rizika při práci s danou aplikací (jedná se například o příliš dlouhé časové periody u internetového bankovnictví).
• 20 hodin bylo stanoveno jako horní hranice proto, že se jedná o hodnotu, překračující dobu, po kterou je člověk obvykle vzhůru.

Je také třeba upozornit na to, že toto kritérium se vztahuje k časovým limitům, které „stanovuje“ stránka jako taková. Časové limity, které jsou stanoveny externími vlivy (například prohlížečem či systémem) a které nemůže autor stránky ovlivnit, toto kritérium úspěšnosti neřeší.

Na závěr povídání o tomto kritériu úspěšnosti si ukažme několik příkladů situací, které tomuto kritériu úspěšnosti vyhovují.

Pokud webová stránka obsahuje část, která slouží jako upoutávka na další články, a automaticky se v ní mění titulky dalších zpráv, je k dispozici ovládací prvek, umožňující uživateli zvýšit čas mezi jednotlivými updaty až na desetinásobek výchozího času. Tento ovládací prvek musí být přístupný jak pomocí myši, tak i z klávesnice.

V on-line systému na prodej vstupenek má uživatel dvě minuty na potvrzení nákupu. Jinak je transakce stornována a vstupenka je opět nabídnuta k dispozici dalším zájemcům. Protože v některých případech bývá o vstupenky vysoký zájem, zablokování vstupenky pro jednoho uživatele na delší čas by bylo proti podstatě samotného systému prodeje. I přesto ale může provozovatel systému udělat pro jeho lepší zpřístupnění například to, že maximum úkonů (poskytnutí informací o vstupence, výběr způsobu platby, atp.) přesune před onen dvouminutový interval.

2.2.2 Pauza, Stop, Skrýt (Úroveň A)

Pro všechny informace, které se pohybují, blikají, rolují nebo se automaticky aktualizují, platí všechny následující body:

• Pohybující se, blikající, rolující: Pro každý pohybující se, blikající či rolující obsah, který se

1. spouští automaticky,
2. objevuje na delší dobu než 5 sekund,
3. objevuje souběžně s ostatním obsahem.

je dostupný mechanismus, který uživateli umožní pozastavení, úplné zastavení nebo skrytí tohoto obsahu. Výjimku tvoří případ, kdy má pohyb, blikání nebo rolování zásadní význam pro činnost, jejíž je součástí;

• Automatické aktualizování: Pro každý automaticky se aktualizující obsah, který se
  1. spouští automaticky,
  2. objevuje souběžně s ostatním obsahem
  • je dostupný mechanismus, který uživateli umožňuje pozastavení, úplné zastavení, skrytí obsahu nebo regulování frekvence, s níž se obsah aktualizuje. Výjimku tvoří případ, kdy má automatické aktualizování zásadní význam pro činnost, jejíž je součástí;

Smyslem tohoto kritéria úspěšnosti je nerozptylovat uživatele během jeho práce s webovou stránkou. Mezi příklady prvků, kterých se toto kritérium úspěšnosti týká, patří například videa, synchronizovaná multimedia, online hry či animace, automaticky aktualizované informace o počasí, pohybech kurzů měn, ceny akcií na burze, atp.

Obsah, který se pohybuje či automaticky aktualizuje, může být bariérou pro uživatele, kteří mají problém rychle číst či sledovat zrakem pohybující se objekty. V některých případech také může takový obsah problematický pro screenreadery.

Pohybující se obsah může být řadou uživatelů vnímán jako vyrušování, rozptylování či dokonce obtěžování. Typickým příkladem mohou být některé druhy agresivních reklam.

Pětivteřinový interval, o kterém se píše v tomto kritériu úspěšnosti, byl zvolen proto, že tato doba je dostatečně dlouhá k tomu, aby objekt upoutal uživatelovu pozornost, ale současně není ještě tak dlouhá, aby ji uživatel vnímal jako obtěžující.

Opět se podívejme na několik příkladů, které vyhovují tomuto kritériu úspěšnosti.

• Reklama na webu obsahuje blikající prvek, aby upoutala uživatelovu pozornost, ale blikání po pěti vteřinách skončí.
• U tlačítka pro potvrzení formuláře bliká šipka, pokud uživatel vyplní formulář, ale nepotvrdí tlačítko pro odeslání formuláře. Blikání opět po 5 vteřinách skončí.
• Animace, která běží v horní části stránky, obsahuje tlačítko, pomocí kterého lze animaci zastavit.

Pravidlo 2.3 Záchvaty

Vynechte z prezentace takové prvky, u nichž je známo, že mohou vyvolat záchvat.

2.3.1 Tři záblesky nebo podprahové blikání (Úroveň A)

Webové stránky neobsahují žádné prvky, blikající více než třikrát za sekundu, nebo je toto blikání pod prahem stanoveným obecně pro blikání a pod prahem stanoveným pro červené blikání.

Blikající obsah může u určité skupiny uživatelů vyvolat záchvat. Situace je o to horší, že řada uživatelů o svému sklonu k záchvatům neví až do doby, kdy jej dostanou.

Smyslem Pravidla 2.3 je proto zajistit, aby obsah, který je označen jako vyhovující doporučení WCAG 2.0, neobsahoval takové blikající objekty, které mohou způsobit záchvat, i když se na ně uživatel dívá jen jednu nebo dvě vteřiny.

Jakýkoliv obsah, který nesplňuje toto kritérium přístupnosti, může narušit schopnost uživatele pracovat s celou webovou stránkou. Je tedy vhodné se takové situace vyvarovat. Podívejme se tedy, co může udělat autor webu pro to, aby nezpůsoboval návštěvníkům webových stránek záchvaty.

• Zajistit, aby žádný obsah na stránce neblikal více než třikrát za sekundu.
• Zajistit, aby blikající oblast byla dostatečně malá.
• Otestovat, zda obsah, který se na stránkách nachází, není nad prahem stanoveným obecně pro blikání a nad prahem stanoveným pro červené blikání. Vhodným nástrojem může být například Photosensitive Epilepsy Analysis Tool

Obrázek je převzat z http://trace­.wisc.edu/peat/ 

Pomůže také, když

• blikající obsah má nižší kontrast než jeho okolí,
• blikající obsah neobsahuje sytou červenou barvu,
• je k dispozici ovládací prvek, který umožní blikání zastavit ještě před tím, než začne.

Pravidlem 2.3 dnešní povídání ukončíme. Příště se podíváme na navigaci¸která je další důležitou věcí z hlediska přístupnosti a úzce souvisí i s řadou dalších oblastí tvorby webu.