Tabulky proti trhu: proč státní správa prohrává boj o zkušené softwarové inženýry

Český statistický úřad uvádí pro vývojáře softwaru v roce 2025 medián mzdy více než 101 tisíc korun, v platové činil necelých 56 tisíc korun. Problém je, že o stejné lidi soutěží s firmami, které vedle peněz nabízejí moderní vybavení, možnost kombinovat práci z domova a z kanceláře a někdy také daňově výhodnější spolupráci na IČO.
C++, Qt, C#, Java, PHP, Python, Bash a PowerShell. Tak vypadá seznam technologií v pracovní nabídce české civilní rozvědky. V jiné nabídce hledá Vojenské zpravodajství vývojáře se zkušenostmi s velkými jazykovými modely, prompt engineeringem, RAG, Pythonem a verzovacími systémy.
Náplň obou pracovních pozic může vývojáře zaujmout. Česká civilní rozvědka nabízí práci s komunikačními protokoly a datovými toky, Vojenské zpravodajství vývoj aplikací využívajících modely umělé inteligence. Obě nabídky ukazují, čím stát láká nového člověka. Jestli ho dokáže udržet po několika letech, lépe napoví odměňování celé profese.
Ve státní sféře je medián vývojářského platu zhruba poloviční
Státem uváděný průměr 117 800 korun popisuje vývojáře softwaru napříč zkušenostmi a regiony. O rozdílu mezi mzdovou a platovou sférou sám nic neříká. Pro takové srovnání jsou užitečnější mediány stejné profese. Podle Národní soustavy povolání činil v roce 2025 medián hrubé měsíční mzdy vývojáře v mzdové sféře 101 103 korun, zatímco v platové sféře to bylo 55 591 korun.
Statistiky používají pojmy mzdová a platová sféra, které zjednodušeně odpovídají komerčním a státním zaměstnavatelům. Platová sféra zahrnuje hlavně stát, obce a příspěvkové organizace.
Rozdíl mezi oběma sférami ukazuje, jak silné konkurenci bude státní zaměstnavatel po několika letech čelit. Jakmile vývojář umí samostatně navrhovat aplikace, rozumí interním systémům a dokáže je nasadit a udržovat, už se nehlásí jen na juniorské pozice.
Dvě nabídky: telekomunikace a generativní AI
Úřad pro zahraniční styky a informace v nabídce ÚZSI hledá vývojáře pro telekomunikace a radiokomunikace. Vývojář má analyzovat a programovat aplikace, zpracovávat datové toky a komunikační protokoly a pracovat se strukturovanými i nestrukturovanými daty. K dlouhému seznamu programovacích jazyků přidává úřad skriptování v Linuxu a Windows.

Středoškolskému absolventovi bez praxe nabízí od 45 tisíc korun hrubého měsíčně, vysokoškolskému absolventovi od 55 tisíc. Součástí nabídky je šest týdnů dovolené, odborné vzdělávání a možný náborový příspěvek až 150 tisíc korun. ÚZSI zmiňuje také pravidelný finanční růst ve služebním poměru, konkrétní částky ani tempo ale neuvádí.
Maximální možný náborový příspěvek odpovídá přibližně třem měsícům rozdílu mezi mediány mzdové a platové sféry. Pokud se základní odměna zkušeného člověka dál nezvyšuje dostatečně rychle, jednorázový bonus problém s udržením nevyřeší.
Vojenské zpravodajství hledá vývojáře aplikací využívajících modely umělé inteligence. Požaduje zkušenosti s LLM, prompt engineeringem a RAG, orientaci v generativních modelech, Python a verzovací systémy. Nástupní plat začíná na 56 tisících korun čistého.

Instituce láká na unikátní datové scénáře, experimentování s perspektivními technologiemi a účast na odborných konferencích. Nabízí také 30 dnů dovolené, 14 dnů rehabilitace a příspěvky na bydlení nebo dojíždění. Pro vývojáře, který chce dělat na bezpečnostních projektech s jasným společenským dopadem, může být taková práce atraktivnější než další firemní aplikace na zvyšování konverzí.
Soukromé firmy prodávají i prostředí, ve kterém se pracuje
Plat není jediný způsob, jak technologické firmy soutěží o vývojáře. JetBrains na české kariérní stránce uvádí pružnou kombinaci práce z domova a z kanceláře, roční rozpočet 35 tisíc korun na wellbeing, rozšířenou zdravotní péči, obědy, občerstvení, jazykové lekce nebo psychoterapii. FTMO u pozice AI Software Engineer nabízí možnost pracovat z domova i z kanceláře, hardware podle potřeb role, pět relaxačních dnů, vzdělávání a moderní kancelář v centru Prahy. Deutsche Börse láká pražské vývojáře na mezinárodní prostředí, rozpočet na vzdělávání, flexibilní pracovní dobu a 12 dnů práce na dálku z jiné země Evropské unie za rok.
Náborové stránky dobře ukazují, co všechno dokážou firmy zařadit do nabídky. Uchazeče nezajímá pouze měsíční částka. Rozhoduje se také podle notebooku a monitorů, možnosti soustředit se mimo kancelář, úrovně kolegů, kvality technického vedení, rozpočtu na konference nebo toho, zda firma umí rychle nakoupit nástroj, který tým potřebuje.
Zajímavý bezpečnostní projekt přestává být tak lákavý, pokud vývojář usedne do běžné úřední kanceláře k počítači vybranému podle nejnižší ceny. Stejně důležité je, zda má kolem sebe zkušený tým, se kterým může řešit architekturu, testování a nasazování.
Obě instituce popisují projekty a zaměstnanecké výhody poměrně podrobně. Vývojáře budou při rozhodování zajímat také konkrétní podmínky práce: jaké dostane vybavení, s kolika vývojáři bude pracovat, zda tým dělá code review, jak vypadá testování a nasazování nebo jak pružná je pracovní doba. U člověka, který má na stole několik komerčních nabídek, mohou právě tyto odpovědi rozhodnout ještě před prvním pohovorem.
Káva od baristy sama lepší architekturu nenavrhne. Vývojář však každý den pozná rozdíl mezi počítačem vybraným pro jeho práci a sestavou přidělenou podle poslední rámcové smlouvy. Pozná také, jestli má kolem sebe lidi, od kterých se může učit. Pokud stát nabízí nižší odměnu, musí alespoň přesvědčivě ukázat, že kandidát nebude dělat kompromis i v technickém zázemí.
Podnikatelé a OSVČ tvoří skoro čtvrtinu ICT specialistů
Do soutěže o vývojáře vstupuje také práce na IČO. ČSÚ podíl samotných softwarových vývojářů neuvádí, v širší skupině ICT specialistů však podnikatelé a OSVČ tvořili skoro čtvrtinu. V roce 2024 jich úřad evidoval 31,2 tisíce ze 134,6 tisíce ICT specialistů, tedy přibližně 23 procent. Údaj je tříletým klouzavým průměrem a vedle vývojářů zahrnuje například analytiky, databázové specialisty a síťaře.
Mzdové statistiky ČSÚ se přitom vztahují k zaměstnancům. Průměr 117 800 korun ani mediány mzdové a platové sféry nezachycují peníze, které vývojáři fakturují klientům. Trh je proto ještě širší, než naznačuje samotné srovnání zaměstnaneckých mezd.
Díky výdajovému paušálu může živnostníkovi z podobného rozpočtu klienta zůstat vyšší čistý příjem než zaměstnanci.
Státní zaměstnavatel tak nesoutěží jen s hrubou mzdou komerční firmy. Část zkušených lidí porovnává státní plat s částkou, která jim po zdanění zůstává při práci na IČO. Tabulkový plat pak ve srovnání vychází ještě hůř.
Stát vývojáře nabere. Těžší je udržet ho
ÚZSI i Vojenské zpravodajství nabízejí práci na bezpečnostních a zpravodajských projektech. Vojenské zpravodajství navíc v inzerátu slibuje unikátní datové scénáře. Pro část lidí může být samotné zaměření práce silnou motivací a u absolventa vyvážit nižší nástupní částku.
Po několika letech má stejný zaměstnanec výrazně víc možností. Ze začátečníka je samostatný vývojář, který zná složitý systém, umí komunikovat se zadavatelem a dokáže změnu bezpečně nasadit. Na trhu může vybírat mezi vyšší mzdou, kontraktem na IČO, možností pracovat z domova i z kanceláře, lepším vybavením a týmem zkušených kolegů. Stát po něm mezitím chce, aby zůstal kvůli smyslu práce, stabilitě a služebním výhodám.
U vývojáře bez zvláštní osobní motivace pracovat právě pro obranu, zpravodajství nebo veřejnou správu je stát v takovém srovnání téměř bez šance. Rozdíl přes 45 tisíc korun měsíčně mezi mediány mzdové a platové sféry je příliš velký na to, aby ho dlouhodobě zakryla delší dovolená nebo jednorázový náborový příspěvek.
Stát nemusí dorovnat každou nabídku technologické firmy. Potřebuje však předvídatelný růst odměny po zaučení, prostor zaplatit klíčovou odbornost a mnohem přesnější popis technického prostředí. Kandidát by měl vědět, s kým bude pracovat, jaké dostane vybavení, jak tým vyvíjí a co lze dělat na dálku. Jinak instituce zaplatí nábor, prověrku a několik let zaučování – a komerční trh dostane hotového vývojáře.