Přejít k navigační liště

Zdroják » Webdesign » WCAG 2.0 – Ovladatelnost a přístupnost z klávesnice

WCAG 2.0 – Ovladatelnost a přístupnost z klávesnice

Články Webdesign

Dnešním dílem se začneme věnovat druhému principu metodiky WCAG 2.0, který je věnován ovladatelnosti webové stránky. První pravidlo tohoto principu, na které se dnes podíváme, se zabývá přístupností z klávesnice, která je pro řadu uživatelů z hlediska přístupnosti naprosto stěžejní.

Klávesnici používá jako primární – a v řadě případů i jako jediné – vstupní zařízení pro práci s počítačem celá řada uživatelů. Pokud je každý prvek webové stránky, který může získat focus, dosažitelný prostřednictvím klávesnice, mohou s takovou stránkou bez obtíží pracovat uživatelé nevidomí, slabozrací, uživatelé, kteří mají motorické postižení horních končetin, uživatelé, ovládající počítač hlasovými povely – do jisté míry simulují ovládání z klávesnice – či uživatelé, používající nejrůznější asistivní technologie, jejichž výstupem je simulování stisků kláves.

Je také důležité připomenout, že zajištění plné ovladatelnosti webové stránky z klávesnice neznamená, že by autor stránky neměl myslet i na ovládání stránky i jinými způsoby – například pomocí myši. Přece jen majorita uživatelů je zvyklá pracovat spíše pomocí myši než klávesnice, takže by nebylo správné je o obvyklý způsob ovládání připravit.Některá zařízení, která se dnes používají k přístupu na Internet, také nemají klávesnici v pravém slova smyslu – jedná se například o PDA či smartphony. Pokud lze pomocí těchto zařízení prohlížet webové stránky, jsou obvykle vybaveny prostředky, které umožňují uživateli zadávat text nebo simulovat práci z klávesnice.

A právě aspektům ovladatelnosti webové stránky z klávesnice se věnuje Pravidlo 2.1.

Pravidlo 2.1 Přístupnost z klávesnice

Zajistěte, aby všechny funkce byly dostupné z klávesnice.

Pravidlo obsahuje tři kritéria úspěšnosti, dvě nejvyšší úrovně a jedno úrovně nejnižší. Podíváme se opět na ty dvě nejdůležitější.

2.1.1 Klávesnice (Úroveň A)

Všechny funkce obsahu lze obsluhovat přes rozhraní klávesnice, aniž by bylo nutné jednotlivé úhozy zvláště časovat, výjimku tvoří případ, kdy vstup dané funkce reaguje na způsob pohybu při zadávání a jeho průběh.

Nezajištěním přístupnosti ovládacích prvků webu z klávesnice může autor stránky způsobit velké komplikace celé řadě uživatelů. Na ovládání z klávesnice jsou zcela závislí například nevidomí uživatelé vašeho webu. Nepřístupnost některých prvků pak může způsobit nejen to, že uživatel nemá možnost potvrdit například formulář, ale také se vůbec nemusí dostat k některým stránkám webové prezentace.Příklad situace, kdy se nevidomý uživatel kvůli nepřístupné části hlavní navigace z klávesnice nedostane k hledaným stránkám, si prohlédněte na následujícím videu.

O tom, že některé položky menu (v našem případě Sociální služby) mají ještě podnabídky, se nevidomý uživatel vůbec nedozvěděl a k některým stránkám se tak vůbec nemohl dostat.

To, zda je váš web přístupný z klávesnice, je možné velmi snadno vyzkoušet – stačí si web projít pomocí klávesy tabulátor a u prvků, které lze aktivovat (odkazy, tlačítka formulářů, atp.) vyzkoušet jejich ovladatelnost pomocí klávesy Enter. Pokud se při tomto testu dostanete z klávesnice na všechny prvky, které mohou získat focus, a současně je můžete pouze z klávesnice ovládat, je vše v nejlepším pořádku. Pokud ne, je velmi vhodné sjednat nápravu.Příklad i velmi rozsáhlého menu, přístupného z klávesnice, je k nahlédnutí na následujícím videu.

Zajištění přístupnosti z klávesnice může pomoci i uživatelům, kteří pro práci s webem používají hlasové ovládání.

Video (AVI, XviD): Ukázka práce s webem pomocí hlasového ovládání – program MyVoice.

U přístupnosti z klávesnice je také velmi vhodné dbát na ergonomii a snadnost ovládání – technická stránka věci je samozřejmě základ, ale například procházení mega drop-down menu z klávesnice je velmi pomalé a uživateli může trvat velmi dlouhou dobu dostat se k informacím, které hledá.

Ovládání webu pomocí klávesnice tedy může být velmi zdlouhavé, a proto je vhodné provést následující úpravy webové stránky. Ty mohou práci s webovou stránkou pouze pomocí klávesnice výrazně urychlit či usnadnit.

  • Nadpisy a odkazy by neměly začínat mezerou či nějakým dekorativním znakem (>, ::, atp.) V tomto případě totiž nelze použít pro pohyb po nadpisech či odkazech počáteční písmena a rychlé procházení stránky je tak značně zkomplikováno.
  • Na začátek stránky je vhodné umístit skip to odkazy pro přesun na důležité části webu (typicky navigační části a hlavní obsahu stránky).
  • Obzvlášť slabozrakým uživatelům může pomoci zvýraznění odkazů, které získají focus při ovládání webu z klávesnice.

2.1.2 Žádná past na klávesy (Úroveň A)

Jestliže je možné přesunout fokus na určitý prvek na stránce prostřednictvím klávesnice, pak je také možné pouze prostřednictvím klávesnice fokus opět z prvku přesunout pryč. Je-li k tomu zapotřebí použít jiných kláves než šipek, tabulátoru s nezměněnou funkcí či jiných kláves standardně používaných pro návrat, je uživatel poučen o způsobu, jímž lze fokus z prvku odstranit.

Smyslem tohoto kritéria úspěšnosti je zajistit, aby při ovládání webu z klávesnice nezůstal focus uvězněn v některé části stránky a uživatel jej pak nemohl jen pomocí klávesnice přesunout někam jinam. K tomuto problému často dochází v případě, kdy na stránce je zkombinováno více různých formátů – například je do ní vložen Flash či Silverlight.

Občas nastane situace, kdy webová stránka omezí použití focusu pouze pro svou určitou část (například widget s kalendářem). Toto je možné ale pouze v případě, kdy je uživatel s tímto chováním stránky seznámen a ví, jak může v případě potřeby danou část stránky opustit a pokračovat dále.

To, zda nám kurzor při práci se stránkou pouze z klávesnice nepadne do pasti, lze opět snadno ověřit již známým způsobem – projít stránku pomocí tabulátoru.

Ovládání webu pouze pomocí klávesnice jde dost často ruku v ruce s použitím nějaké asistivní technologie – například screenreaderu. Proto je vhodné – jestliže máte odpovídající znalosti a zkušenosti a chcete pro přístupnost z klávesnice udělat maximum – přístupnost stránky vyzkoušet i s pomocí screenreaderu. Pokud nevíte, jak na to, mohou vám pomoci tutoriály Testování přístupnosti webových stránek s JAWS a Testování přístupnosti webových stránek s NVDA.

Příště se podíváme hned na další dvě pravidla druhého principu – budeme se zabývat poskytnutím dostatku času k přečtení a k práci s obsahem a seznámíme se také s prvky, které mohou uživatelům způsobovat záchvaty.

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.