Největší nebezpečí, které na vývojáře číhá, je, že dostane nápad a začne ho okamžitě realizovat. Tomuto nebezpečí lze čelit vhodnou aplikací některých postupů, známých z projektového řízení. V článku se nedozvíte o projektovém řízení nic; místo toho si řekneme, co je důležité si uvědomit dřív, než sedneme ke klávesnici.

Stále se ještě setkáváme s názory, že jednotkové testování je práce navíc a že není, kdo by ho zaplatil. Tento článek si klade za cíl poodhalit tuto techniku vývojářům a projektovým manažerům, kteří v ni nevěří, nebo neví, že dokáže výrazně usnadnit a zkvalitnit odvedenou práci.

Mobilním zařízením, schopným pracovat s webem, určitě patří budoucnost – alespoň ta nejbližší. Do vývoje v této oblasti razantně vstoupil Google se svým OS Android: Počet zařízení, založených na tomto OS, narůstá, a lze jej použít nejen v mobilních telefonech, ale i v tabletech či netboocích. Pojďme se na Android podívat blíže.

Většina webových aplikací potřebuje pracovat s propojenými daty uloženými v databázi. Pro pohodlnější práci s databázemi existuje velké množství mezivrstev a knihoven, které mají práci usnadnit. Novou PHP knihovnu, nazvanou NotORM, nám v článku představí její autor, Jakub Vrána.

Další nahlédnutí pod pokličku Seznamu představí možnosti knihovny JAK. Kromě „neviditelných“ nástrojů pro práci s OOP, událostmi a HTTP požadavky obsahuje knihovna JAK i moduly pro grafické manipulace a animace. Právě na tyto moduly se v dnešním volném pokračování článku o knihovně JAK zaměříme.

Názvy nástrojů z řady Tokyo jsou programátorům v Ruby jistě povědomé, ať již jde o Tokyo Cabinet či Tokyo Tyrant. V článku vám blíže představí koncepty i oba nástroje sám autor Mikio Hirabajaši. (Článek vznikl jako překlad z japonského originálu a vychází s autorovým svolením.)

Všimli jste si nové knihy v knihkupectvích věnující se oblíbenému redakčnímu systému WordPress a přemýšleli, zda si ji koupit? Pokud jste co se týče WordPressu nováčkem, pravděpodobně vám bude nápomocná. V ostatních případech si pravděpodobně budete muset počkat na jinou knihu.

Web se čím dál víc přesouvá na mobilní zařízení, čemuž se jednak přizpůsobují webové aplikace, jednak to dává vzniknout zcela novým aplikacím. Velmi často tyto aplikace pracují s geolokací, tedy s určením polohy zařízení, na němž běží. Donedávna bylo zapotřebí vytvářet nativní aplikace, které čtou data ze zařízení; nová specifikace od W3C umožňuje zjišťovat pozici přímo v prostředí prohlížeče.

Jak jsme si minule slíbili, dnes zase pokročíme trochu s funkcionalitou naší aplikace. Dnešním cílem bude umožnit uživatelům hlasovat, zda se v jejich oblíbeném podniku má kouřit nebo ne. Zavedeme jednoduchou ochranu proti podvodnému hlasování. Výsledky vykreslíme pomocí pěkného SVG grafu. Využijeme přitom to, co jsme se naučili v minulých dílech – zejména tvorbu REST API a vytváření vlastních JSP značek. V datové vrstvě si ukážeme, že i při používání ORM (JPA/Hibernate) máme stále k dispozici staré dobré SQL.

V minulých dílech jsme si ukázali, jak správně vybírat názvy, jak správně psát funkce, metody, ale také celé objekty. Také jsme si pověděli, že nebudeme psát komentáře, a pokud ano, tak pouze výjimečně a hlavně správné, přínosné komentáře. Dnes si ukážeme, k čemu a jak dokáže pomoci hezké formátování kódu.