Přejít k navigační liště

Zdroják » Autoři » Archivy pro Pavel Dvořák

Archiv autora: Pavel Dvořák

Autor je dlouhodobým studentem Fakulty informatiky, webový nadšenec a programátor — nejraději programuje v jazycích Haskell a Python.

Články ‐ ‐ Různé ‐

V závěrečné části naší trilogie si ukážeme, jak se pomocí Happstacku dá pracovat s formuláři, pomocí kterých uživatelé mají možnost zadávat data do našich webových aplikací. Rovněž si představíme ukládání dat do stavové monády MACID.

Články ‐ ‐ Různé ‐

V první části jsme si Happstack zběžně představili, nainstalovali a napsali si triviální program. Abychom si mohli předvést něco složitějšího, musíme se nejprve podívat na zpracování URL a na různé způsoby prezentace HTML kódu.

Články ‐ ‐ Různé ‐

Webový framework Happstack je postaven na funkcionálním jazyce Haskell. Vývoj webových aplikací pomocí jazyka deklarativního paradigmatu je pro běžného vývojáře něčím těžko představitelným. V tomto miniseriálu si proto společně ukážeme základní koncepty a naučíme se vytvářet jednoduché aplikace.

Články ‐ ‐ Různé ‐

Náš seriál se tímto dílem dostal na naprostý konec (což ovšem neznamená, že už by se o Djangu nedalo psát mnohem víc). Proto se zevrubně podíváme na několik součástí Djanga, na které se v předchozích dílech nedostalo, a také si ukážeme nějaké tipy a triky, které vám pomohou v další práci s tímto frameworkem.

Články ‐ ‐ Různé ‐

Velká návštěvnost webového projektu sice autora většinou těší, ale často přináší i problémy se stabilitou a dostupností systému. V předposledním díle seriálu o frameworku Django se proto podíváme na kešovací systém Djanga a na to, jak pomocí něj zvládnout příval návštěvníků.

Začal jako projekt studentů Matfyzu. Český BIRD dnes pomáhá řídit provoz na největších internetových uzlech

Internet drží pohromadě i díky místům, kde se propojují sítě poskytovatelů připojení, cloudů nebo videoslužeb. S předáváním informací o tom, kudy jsou jednotlivé sítě dostupné, jim ve Frankfurtu, Londýně i Amsterdamu pomáhá český BIRD. Začal jako studentský projekt, po první verzi z roku 2000 léta spíš dřímal a soustavný vývoj obnovil až CZ.NIC. Ve své úloze uspěl tak výrazně, že největší uzly nakonec začaly platit vývoj konkurenčního softwaru, aby nebyly závislé jen na něm.

WebSocket: Jak dostat webovou aplikaci do reálného času

Chat, živé notifikace, společná úprava dokumentu nebo průběžně aktualizované kurzy. Uživatelé dnes čekají, že se webová aplikace změní ve chvíli, kdy se změní data, a ne až po stisknutí klávesy F5. Protokol WebSocket je nejrozšířenější způsob, jak mezi prohlížečem a serverem vytvořit trvalý obousměrný kanál. V článku se podíváme, jak funguje pod kapotou, jak ho použít v prohlížeči i na serveru a na co si dát pozor při nasazení do produkce.

Zahoďte knihovny: dropdowny, tooltipy a přechody stránek jen s HTML a CSS

Rozbalovací menu, tooltip, modální okno a plynulý přechod mezi stránkami. Ještě nedávno čtyři důvody, proč do projektu přidat několik knihoven a desítky kilobajtů JavaScriptu. V roce 2026 už to všechno zvládne prohlížeč sám. Ukážeme si, jak na to s Popover API, CSS anchor positioningem a View Transitions, a také kde mají své limity.