Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Koření z JavaScriptové zahrádky uklidní Javascriptařovy nervy…

Koření z JavaScriptové zahrádky uklidní Javascriptařovy nervy…

Zprávičky JavaScript, Různé

Nálepky:

JavaScript Garden je web, který si dal za úkol shromáždit a publikovat dokumentaci k nejpodivnějším částem JavaScriptu – tedy k těm, které nejčastěji způsobují problémy, protože jsou „jiné“ než lidé běžně očekávali (či proto, že jsou, přiznejme si to, špatné). Naleznete tam například vysvětlení toho, jak vlastně doopravdy pracuje smyčka for .. in, co přesně znamená „this“ a kde (a proč) se sekne automatický doplňovač středníků.

Více též v článku na Mashable.

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
6 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Jakub Vrána

Všude se píše (a opakuje to i odkázaný článek), že parsery vloží středník na místo, kde by jinak došlo k chybě. To ale nevysvětluje, proč se vloží tady:

return // sem se vloží
{ a: 5 } 

V tomto kódu přece k žádné chybě nedojde, což je v rozporu s tvrzením, které to má vysvětlovat. Zná někdo skutečný způsob, podle kterého parsery středník vkládají?

Pavel Křivánek

Norma ECMAScriptu speciálně upravuje automatické vkládání středníků u ++, –, continue, break, return a throw.

Ondřej Žára

Pro úplnost – http://www.ecma-international.org/publications/files/ECMA-ST/ECMA-262.pdf, stránka 26. Vkládání středníků se řídí o něco složitějšími pravidly, než je většinou zmiňováno, zde je důležitá zejména ta část o „restricted production“.

jchorvat

Bodkociarka (;) sa dava automaticky aj pred koncom riadku, ak sa nemylim…

Jakub Vrána

Nikoliv.

5
+ 2 

vrátí 7.

Co je nového v Gitu 2.55.0

Git 2.55.0 přináší šest zajímavých novinek – od dlouho očekávané podpory fsmonitoru na Linuxu, přes zjednodušení úprav historie commitů pomocí nového příkazu git history fixup, až po další krok v postupné integraci jazyka Rust do jádra Gitu. Přidává se i možnost pushovat do skupiny vzdálených repozitářů, omezit šířku grafu u git log --graph a zrychlit git grep a git cherry v částečných klonech.

Od statických stránek k edge computingu: Historie webových technologií za 30 let

Třicet let. Tak dlouho už web existuje v podobě, kterou bychom dnes alespoň zhruba poznali — od prvních statických dokumentů přes éru aplikací běžících v prohlížeči až po kód, který se spouští na stovkách míst po celém světě jen pár milisekund od uživatele. Tenhle příběh ale není jen suchým výčtem technologií a verzí. Je to příběh jednoho kyvadla, které se celé tři dekády houpe mezi serverem a klientem — a které právě teď nachází nový bod rovnováhy někde uprostřed, na okraji sítě.