Ukládání dat je záležitost, kterou řeší vývojáři téměř denně. Existuje mnoho cest, jak k problému přistoupit. jednou z cest může být například CouchDB: distribuovaná, dokumentově orientovaná databáze s HTTP RESTful JSON API (tolik zkratek pohromadě…), kterou lze indexovat ve stylu MapReduce.

CouchDB je dokumentově orientovaná databáze s HTTP RESTful rozhraním. Před týdnem jsme si představili základní koncepty, ze kterých vychází, a stručně si vysvětlili, jak ji nainstalovat a jak ji ovládat. Dnes si přečtěte pokračování, v němž si řekneme něco víc o správě databází a dokumentů.

Dnes nás čeká poslední část miniseriálu o CouchDB, tak trochu jiné databázi. V této části se dozvíte, jak na replikaci, co dělat, když vám databáze zabírá moc místa, a o tom, jak pomocí pohledů dát datům strukturu.

Neschémové databáze (pro které se vžilo označení „NoSQL“) jsou stále populárnější. Vývojáři začínají často narážet na omezení relačních databází, jejichž návrh je sice časem ověřený, ale přece jen poněkud staršího data. Pojďme se podívat na zajímavý příklad netradičního využití MySQL ve službě FriendFeed.

Asi nejznámějším cloudem je Amazon AWS, který poskytuje širokou škálu služeb – od virtuálních strojů (EC2) a úložiště (S3) až po platební bránu či „webové rozhraní k lidské práci“ (Mechanical Turk). Jednou ze služeb je i NoSQL databáze, nazvaná prostě SimpleDB. V tomto článku se budeme věnovat právě jí.

SQL, nebo NoSQL? V tomto článku není cílem řešit, jestli mají pravdu zastánci relačních databází nebo zastánci NoSQL, ale podívat se konkrétně na to, jak by vypadal takový školní databázový návrh pro key-value databázi, a jak moc je odlišný od návrhu pro klasickou SQL databázi.

V předchozím článku o Amazon SimpleDB jsme si popsali principy funkce této databáze. Dnes si ukážeme, jak s touto databází pracovat přímo na úrovni API. Amazon SimpleDB nabízí pro přístup k službám rozhraní SOAP a REST. V článku si ukážeme, jak využít to druhé, a to z prostředí jazyka PHP.

Názvy nástrojů z řady Tokyo jsou programátorům v Ruby jistě povědomé, ať již jde o Tokyo Cabinet či Tokyo Tyrant. V článku vám blíže představí koncepty i oba nástroje sám autor Mikio Hirabajaši. (Článek vznikl jako překlad z japonského originálu a vychází s autorovým svolením.)

Se sociálními sítěmi přišly i zvýšené nároky na uskladnění a filtrování obrovského množství dat. Klasické relační databáze ztrácely dech a bylo potřeba najít něco jednoduššího, co zvládne miliony požadavků za sekundu. Takových databází je celá řada. Někde uprostřed stojí Redis, a o něm si teď povíme.

Pokud máte databázi postavenou na MySQL, možná jste zvědaví, jestli, a hlavně jak, je možné s vaší databází přejít na CouchDB. Největší překážkou není technická stránka vytvoření CouchDB nebo ukládání informací; nejnáročnější je začít uvažovat o datech jiným způsobem a uvědomit si, jak to změní logiku vaší aplikace.