Microsoft s AOL uzavřel dohodu o koupi 800 patentů (tisková zpráva, Slashgear.com). O povaze těchto patentů pokrytých dohodou není zatím více známo, Petr Kafka tvrdí, že se nejspíš jedná o patenty pocházející z prohlížeče Netscape, což zní věrohodně, ovšem…
Graf s průběhem podílu webových prohlížečů pravděpodobně již znáte. Asa Dotzler z Mozilla Corporation se pokusil sestrojit graf trochu jiný, graf absolutního počtu uživatelů jednotlivých prohlížečů. Vycházel ze 40 různých zdrojů a jak sám přiznává, rozhodně…
Kudy se ubíral webdesign v uplynulých deseti letech a jak moc odlišně se tvoří weby dnes? Co podstatného se v průběhu posledních roků změnilo a jaké byly nejdůležitější technické mezníky na cestě, kterou se tvorba webových stránek do současnosti ubírala?
V předchozích dílech našeho seriálu jsme si popisovali implementace JavaScriptu uvnitř webových prohlížečů. Dnes jejich svět opustíme a podíváme se na Rhino, implementaci JavaScriptu v Javě. Představíme si její interpret a kompilátor a především si popíšeme, jak JavaScript umí díky Rhinu spolupracovat s Javou.
Tímto dílem seriálu o interpretech JavaScriptu zahajujeme část věnovanou interpretu SpiderMonkey. Dnes si ho představíme a popíšeme si, jak v něm probíhá zpracování javascriptového kódu. Pozastavíme se také nad jeho reprezentací hodnot a optimalizacemi, které umožňují efektivní práci s řetězci a poli.
Dnešním dílem opouštíme teorii a začínáme se věnovat konkrétním implementacím JavaScriptu. Dnes stručně projdeme ty, které jsou k nalezení uvnitř webových prohlížečů Internet Explorer, Firefox, Safari, Opera, Google Chrome a několika dalších. Ukážeme si, co je pro ně charakteristické.
Tento článek otevírá nový seriál, který bude věnován implementacím JavaScriptu. Postupně si v něm představíme nejdůležitější současné interprety tohoto jazyka (především ty obsažené ve webových prohlížečích) a u některých vybraných se podrobněji podíváme, jak vypadají uvnitř. Nejvíc nás přitom bude zajímat, jaké techniky se v nich používají pro optimalizaci a urychlení spouštěného kódu.
Jak bylo na virtuální konferenci FOSDEM.
Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?
Posledních pár let mě baví se zabývat bezpečností aplikací. Čistě technicky. A když člověk tyhle věci implementuje, dostane se k zajímavým problémům, které by ho ani nenapadly. A tak se stalo, že jsem se dostal k proxy. Jako slepý k houslím.