Open Graph je protokol, který umožňuje z obyčejných stránek udělat bohaté objekty v sociálním grafu. Open Graph obohacuje stránku o meta informace, které vyjadřují její postavení v sociálním grafu. Jde tedy o další krok k bájnému sémantickému webu.

Mnozí čtenáři jistě vlastní telefon nebo jiné zařízení s Androidem a běžně s ním pracují, používají aplikace, stahují je z Android marketu a instalují. Ovšem jak taková aplikace vypadá uvnitř? Minule jsme si řekli, v čem se aplikace pro Androida vyvíjí, dnes si ukážeme, jak jsou uvnitř uspořádané.

Doporučení Web Content Accessibility Guidelines 2.0 představuje v současnosti nejpropracovanější materiál k přístupnosti, který je veřejně k dispozici. Protože WCAG 2.0 přináší v mnoha ohledech revoluční pohled na přístupnost, pojďme se spolu podívat na to, v čem je WCAG 2.0 nový a jaké jsou jeho požadavky.

Největší nebezpečí, které na vývojáře číhá, je, že dostane nápad a začne ho okamžitě realizovat. Tomuto nebezpečí lze čelit vhodnou aplikací některých postupů, známých z projektového řízení. V článku se nedozvíte o projektovém řízení nic; místo toho si řekneme, co je důležité si uvědomit dřív, než sedneme ke klávesnici.

Stále se ještě setkáváme s názory, že jednotkové testování je práce navíc a že není, kdo by ho zaplatil. Tento článek si klade za cíl poodhalit tuto techniku vývojářům a projektovým manažerům, kteří v ni nevěří, nebo neví, že dokáže výrazně usnadnit a zkvalitnit odvedenou práci.

Mobilním zařízením, schopným pracovat s webem, určitě patří budoucnost – alespoň ta nejbližší. Do vývoje v této oblasti razantně vstoupil Google se svým OS Android: Počet zařízení, založených na tomto OS, narůstá, a lze jej použít nejen v mobilních telefonech, ale i v tabletech či netboocích. Pojďme se na Android podívat blíže.

Většina webových aplikací potřebuje pracovat s propojenými daty uloženými v databázi. Pro pohodlnější práci s databázemi existuje velké množství mezivrstev a knihoven, které mají práci usnadnit. Novou PHP knihovnu, nazvanou NotORM, nám v článku představí její autor, Jakub Vrána.

Další nahlédnutí pod pokličku Seznamu představí možnosti knihovny JAK. Kromě „neviditelných“ nástrojů pro práci s OOP, událostmi a HTTP požadavky obsahuje knihovna JAK i moduly pro grafické manipulace a animace. Právě na tyto moduly se v dnešním volném pokračování článku o knihovně JAK zaměříme.

Názvy nástrojů z řady Tokyo jsou programátorům v Ruby jistě povědomé, ať již jde o Tokyo Cabinet či Tokyo Tyrant. V článku vám blíže představí koncepty i oba nástroje sám autor Mikio Hirabajaši. (Článek vznikl jako překlad z japonského originálu a vychází s autorovým svolením.)

Všimli jste si nové knihy v knihkupectvích věnující se oblíbenému redakčnímu systému WordPress a přemýšleli, zda si ji koupit? Pokud jste co se týče WordPressu nováčkem, pravděpodobně vám bude nápomocná. V ostatních případech si pravděpodobně budete muset počkat na jinou knihu.