V dnešním dílu seriálu o WCAG 2.0 začneme povídání o třetím principu, který je zaměřen na srozumitelnost webové stránky. Podíváme se na první a druhé pravidlo tohoto principu, která se zabývají vším, co souvisí s čitelností textového obsahu a intuitivním ovládáním.

Před časem oznámila Mozilla nový koncept online identit. Součástí tohoto konceptu je i Správce účtů, který si můžete nainstalovat do svého prohlížeče Firefox a který vás dokáže, při splnění určitých předpokladů ze strany navštíveného webu, přihlašovat a odhlašovat na různých webech jednotným způsobem.

Otázka, kterou si položí každý majitel webové prezentace, za niž zaplatil nezanedbatelný peníz, zní: „Jak zařídím, aby naše stránky nikdo nezkopíroval?!“ Kdyby někdo sestavil žebříček nesmyslných činností, bude určitě „vymýšlení protikopírovacích opatření“ minimálně v první desítce. Hned za sestavováním podobných žebříčků.

V dnešním dílu seriálu o WCAG 2.0 dokončíme povídání o druhém principu, který je zaměřen na ovladatelnost webové stránky. Podíváme se na čtvrté pravidlo tohoto principu, které se zabývá vším, co souvisí se snadnou navigací.

Dnes si povíme, jak vytvořit pro naši aplikaci webový chat. A nebude to chat ledajaký, použijeme oblíbený protokol XMPP (Jabber) a napojíme se na existující server. Díky tomu si spolu budou moci povídat jak náhodní kolemjdoucí, kteří přišli na web, tak i uživatelé klasických IM klientů.

Na většině webových stránek budeme po návštěvníkovi chtít, aby nám poskytl nějaké informace. Ať už je to poštovní adresa při objednávce u e-shopu nebo komentář na webu. Formuláře tu s námi jsou již dlouho a skoro stejně dlouho si webdesigneři přáli, aby toho uměly více. Naštěstí pomohl JavaScript a většinu chybějících věcí jsme si nějak dopsali. Podívejme se, jak HTML5 usnadňuje tvorbu formulářů bez potřeby JavaScriptu.

Hardware je velmi rychle se rozvíjející oblastí IT a výkon počítačů neustále roste. Pojďme se podívat na to, jak správným způsobem upgradovat stávající databázový server, abychom maximalizovali výkon s co nejmenšími náklady.

Škodolibější čtenáři si otázku z titulku již zodpověděli. Umím si představit jadrné podstatné jméno, které použili. Ti už dále číst nemusí, ale připraví se o krátký výlet do internetové historie. Také se nikdy nedozvědí, co se skrývá pod pojmem blogerské války. Jak a proč vzniklo „komentářové harakiri“. Co znamená „digitální trojkombinace.“ Nepochopí také, proč by Albert Einstein nad Twitterem ohrnul nos.

V dnešním díle seriálu o WCAG 2.0 budeme pokračovat v povídání o druhém principu, který se zabývá ovladatelností webové stránky. Podíváme se, jak a proč poskytnout uživateli dostatek času na práci a také, jak jej nevystavovat zdravotním potížím způsobeným záblesky či jinými rychlými změnami na stránce.

Od minulého dílu umožňuje naše aplikace vkládat komentáře, ovšem ne příliš pohodlným způsobem. Dnes si proto ukážeme, jak uživatelům komentování zpříjemnit pomocí oblíbeného AJAXu. Využijeme k tomu knihovnu jQuery na straně klienta a servlety na straně serveru.