Nástup domácích počítačů v 80. letech doprovázel BASIC. Tento jazyk, zatracovaný a proklínaný generacemi učitelů a teoretiků, měl na rozšíření počítačů do domácností lví podíl a setkal se s ním snad každý, kdo se v té době ke klávesnici posadil. Ať se nám to líbí nebo ne, byl tehdy symbolem prvního kontaktu s programováním.

Internet Explorer 9 přistupuje k webové stránce více jako k aplikaci. Stránku lze snadno připnout na hlavní panel, jde jí použít ve funkci Aero Snap, dají se přidat vlastní úlohy do Jump Listu, ikonu připnuté stránky je možné překrýt druhou ikonou a náhled stránky se dá doplnit o tlačítka, na jejichž stisknutí může stránka adekvátně reagovat. Tento článek popisuje metody, které souvisejí s uživatelským rozhraním.

Opera Software uvolnila alfaverzi svého stejnojmenného prohlížeče s pořadovým číslem 11. Seznam novinek v této verzi není definitivní, ale už dnes se ví, že jednou z hlavních změn bude zabudování mechanismu pro tvorbu a využití rozšíření – známých „addonů“. Se základy jejich tvorby se seznámíme už dnes.

Kaskádové styly jsou dnes až na výjimky přijímány jako standard pro popis vizualizace formátu hypertextových dokumentů. Koncepce jednoduchého popisu s sebou ale nese některé nevýhody, které se snaží překonat různé nadstavby a preprocesory. Jedním z nich je LESS, který si představíme v dnešním článku.

Přístupná, snadno nalezitelná a pochopitelná navigace je jedním ze základních předpokladů k tomu, aby se na webové prezentaci zorientoval každý návštěvník, který na ni zavítá. Pojďme si prakticky ukázat, jak vytvořit navigaci, se kterou si bez problémů poradí i uživatelé asistivních technologií.

Jestli se web něčím odlišuje od tištěných médií, tak je to velmi složitá kontrola vzhledu písma a textu. Weboví grafici ví, že používat zarovnání do bloku je neskutečně špatný nápad, že by měli by používat jen tzv. bezpečné fonty (které se vyskytují na většině počítačů) a že každý operační systém (a často i prohlížeč) si vykreslí písmo trošku jinak. CSS3 se snaží tyto problémy řešit, pojďme se podívat, jak se mu to daří.

V minulém díle jsme se podívali na to, co to je Objective-J a Cappuccino z obecného hlediska, a také jsme si připravili pracovní prostředí pro vývoj. V dnešním díle se podíváme detailněji na syntaxi Objective-J a začneme postupně procházet celé Cappuccino a jeho jednotlivé části.

Reklama v Androidu, Ubuntu 10.10, zaostávání ČR v internetových technologiích, televize od Apple, televize od Google, nová služba pro výuku, nová generace OLPC či mashupy s Google mapami – to vše v poslední době zaujalo Janka Wagnera, známého z webu Česká škola, z Jednoty školských informatiků nebo z Google User Group

Dnes budeme pokračovat v tématu asociací v Doctrine 2. Představíme si možnosti kaskádového peristování, odpojování a mazání. Podíváme se podrobněji na kolekce a práci s nimi. Nejprve si ale ukážeme správné postupy při definicích getterů, setterů a dalších obslužných funkcí pro manipulaci s asociacemi.

V souvislosti s blížícím se spuštěním služby MojeID od CZ.NIC se opět hovoří o protokolu OpenID. Diskuse jsou bouřlivé a argumenty vášnivé. Na Zdrojáku jsme o OpenID a dalších metodách měli před časem celý seriál; dnes se k němu vrátíme, a to článkem o velmi časté chybě, která se v těchto diskusích objevuje.