HTML5 je stále tématem mnoha webdesignérských debat. Po prezentaci na toto téma pravidelně chodí lidé a říkají: „Já nevěděl, že se to dá použít už teď, já myslel, že to jsou jen zatím návrhy…“ Jak je to vlastně s HTML5 a jeho podporou? Podpora v prohlížečích je známá, co takhle podpora mezi webdesignéry?

Vývoj pro mobilní zařízení je v současnosti žhavým tématem. Letos poprvé překročily počty prodaných smartphonů prodeje klasických PC. Stále víc uživatelů používá k procházení webu mobilní zařízení, což klade nároky na vývojáře, kteří jsou nuceni své stránky upravit tak, aby byly použitelné i na těchto zařízeních.

Včera zveřejnil Ústavní soud nález, v němž označuje právní úpravu, která ukládala telekomunikačním operátorům a poskytovatelům internetového připojení povinnost uchovávat data o komunikaci po dobu několika měsíců a na vyžádání je poskytnout policii či bezpečnostním službám, za odporující ústavě a právu na soukromí.

V dnešním Javascriptaření si ukážeme rovnou dvě knihovny, které pomohou při vytváření editorů schémat či grafů, představíme si běhové prostředí pro JavaScript založené na SpiderMonkey, ukážeme novou objektovou knihovnu pro canvas, překladač z Pythonu do JS, další nadstavbu nad WebGL i šablonovací nástroj.

Nedávné vydání nové verze Internet Exploreru bylo doprovázeno marketingovou kampaní, jejímž sdělením bylo, že IE9 podporuje HTML5 ze všech prohlížečů nejlíp. Na to zareagoval Paul Rouget z Mozilly prohlášením, že IE9 implementuje HTML5 ze všech prohlížečů nejhůř. Jak to tedy vlastně je? Co je lež a co realita?

Všechny společnosti, které vyvíjejí aplikace pro Windows Azure, se mohou v posledních měsících zapojit do soutěže o marketingovou podporu ze strany Microsoftu.

Velmi často se stává, že rychlost výsledné aplikace je nepřímo úměrná rychlosti jejího vývoje – čím rychleji ji vyvineme, tím pomaleji běhá. Pak přichází vhodná chvíle na optimalizace. Pár milisekund ušetřených tu, pár tam, a na výsledku to je náhle znát. V článku si ukážeme, jak optimalizovat aplikace v Pythonu.

Mobilní zařízení dokážou pracovat s aplikacemi napsanými v HTML. Ale co opačný postup, tj. přepsání nativní aplikace do HTML5? Je to možné. Jak na to, kde se můžete setkat s problémy a jak je vyřešit, ukáže na reálném příkladu „matematické tabule“ Jeremy Chone, vývojář společnosti N2N-Apps.

Možnost přizpůsobit si webový prohlížeč pomocí doplňků je dnes prakticky standardem. S vlastností, která byla donedávna brána jako výhoda webových prohlížečů postavených na Mozille (např. Firefoxu), se dnes můžete běžně setkat v Google Chrome, Opeře a dalších prohlížečích. A protože ani v Mozille nespí, přichází s Firefoxem 4 nový způsob tvorby rozšíření, který si dnes představíme.

Volně navazujeme na předchozí články o nápadech a jejich realizaci. Tentokrát si povíme, kde na realizaci sehnat lidi, peníze, popřípadě obojí, a jak se svým nápadem proniknout do povědomí veřejnosti. Opět se zaměříme spíš na samostatné vývojáře a freelancery, ale inspiraci naleznou i ti, co vyvíjí po večerech…