Přejít k navigační liště

Zdroják » Seriály » Grafová databáze Neo4j

Seriál: Grafová databáze Neo4j (4 díly)

90% všech dat na světě bylo vytvořeno v posledních dvou letech. Značně se také změnila struktura a zvýšila propojenost dat, které lidstvo generuje, zpracovává a ukládá. Důsledkem toho se zrodilo mnoho alternativ k relačním databázím, které se často souhrnně označují termínem NoSQL. V seriálu si představíme jednu z nich, a to open-source grafovou databázi Neo4j.

Články Databáze

Předtím, než se pustíme do instalace grafové databáze, tak si ještě představíme jejich základní přehled. Ač nám je nabízeno kolem dvou desítek možností, pro rozhled nám postačí níže zmíněná pětice. Na konci kapitoly si vyhodnotíme nejvhodnější databázi, kterou můžeme využít zdarma v projektu postaveném na jazyku PHP.

Články Databáze

Přechod z relačního světa do světa grafů vyžaduje posun v uvažování a pohledu na data. I když grafy jsou často mnohem intuitivnější než tabulky, postřehl jsem stále opakující se chyby u lidí, kteří s modelováním grafů začínají. V tomto článku se podíváme na jednu z nejčastějších chyb – modelování obousměrných vztahů, a nakonec si ukážeme reálný příklad, ve kterém budeme nadále v seriálu pokračovat.

Články Databáze

Prostřednictvím webu máme plný přístup ke grafové databázi. Můžeme vykonávat Cypher dotazy, vizualizovat graf či sledovat aktivitu databáze. V tomto dílu si ukážeme instalaci Neo4j a také si postupně představíme zmíněné části webového rozhraní a s nimi pojmy a technologie, které jsou skrze ně poskytovány.

Co je nového v Gitu 2.55.0

Git 2.55.0 přináší šest zajímavých novinek – od dlouho očekávané podpory fsmonitoru na Linuxu, přes zjednodušení úprav historie commitů pomocí nového příkazu git history fixup, až po další krok v postupné integraci jazyka Rust do jádra Gitu. Přidává se i možnost pushovat do skupiny vzdálených repozitářů, omezit šířku grafu u git log --graph a zrychlit git grep a git cherry v částečných klonech.

Od statických stránek k edge computingu: Historie webových technologií za 30 let

Třicet let. Tak dlouho už web existuje v podobě, kterou bychom dnes alespoň zhruba poznali — od prvních statických dokumentů přes éru aplikací běžících v prohlížeči až po kód, který se spouští na stovkách míst po celém světě jen pár milisekund od uživatele. Tenhle příběh ale není jen suchým výčtem technologií a verzí. Je to příběh jednoho kyvadla, které se celé tři dekády houpe mezi serverem a klientem — a které právě teď nachází nový bod rovnováhy někde uprostřed, na okraji sítě.