U e-shopů jsme si zvykli na leccos a spoustu nepovedených detailů přehlížíme. Takové drobnosti mohou však nákup znepříjemnit, návštěvníka otrávit či dokonce poslat ke konkurenci. Na příkladu jednoho z nejlepších evropských e-shopů si ukažme, jak jej lze udělat, aby bylo nakupování příjemným zážitkem.

To by takhle nešlo, aby si po webu courali, jak je napadne, lezli na stránky jen tak halabala a dělali tam co chtěli! Pořádek musí být. Všichni musí povinně předem, přes domovskou stránku, aby viděli reklamní animaci, když už nás stála takový prachy, a hned jak tam vlezou, tak ať se koukaj přihlásit!

Polemický článek na serveru UXMag probírá a na příkladech ilustruje rozdíl mezi návrhem, který je „vedený uživatelem“ (user-led) a návrhem, který je „zaměřený na uživatele“ (user-centric). Správný návrh by měl být zaměřený na…

Článek RJ Owena na webu Insideria poukazuje na možná nedostatečně opakovanou skutečnost, že použitelnost a uživatelský prožitek (UX, User Experience) není totéž, i když spolu souvisejí. Použitelnost souvisí s tím, jak snadné je udělat s nástrojem…

Zkratku WYSIWYG (What You See Is What You Get) i přístup, který představuje, jistě není čtenářům nutné představovat. Mnozí jej považují za nejlepší existující řešení, univerzálně použitelné všude, kde je potřeba psát text. Ale je to opravdu tak? Tak dobrá, nemusí zemřít, stačí když se nebude cpát tam, kde není vítán.

Stránkování je technika rozdělující webové stránky s příliš mnoha záznamy do více kratších stránek. Což asi není třeba vysvětlovat, protože se stránkováním se setkáte skoro na každém webu. O to je smutnější, jak často webdesignéři v této disciplíně selhávají.

Použitelnost (Usability), User Experience (UX), ergonomie – to jsou slova, která často bývají komentována nelichotivě, jako nesmysly, výmysly, „zlatý důl pro poradce, co pořádnou práci nedělají, ale chytří jsou jak rádio…“ V článku se pokusíme toto nelichotivé klišé trochu poopravit a vysvětlit si, oč vlastně jde.

Leckdy slýcháme od programátorů stížnosti na to, jak jsou uživatelé neschopní naučit se tu či onu trivialitu a že pokud tohle nezvládnou, tak by raději neměli k počítači ani lézt! Časem se z těch historek stane folklór. Co se ale stane z programátorů, co zastávají tenhle přístup? Správně – nezaměstnaní!

Ohledně testů použitelnosti panuje mnoho mýtů – některé považují použitelnost za „šarlatánství“, na němž se akorát přiživují „prodavači vody“, jiné mýty zase význam použitelnosti a testů přeceňují. Oba extrémy jsou nevhodné. O tom, jak přistupovat…