V dnešním Javascriptaření si představíme několik nástrojů pro překlad z a do JS (nejen CoffeeScript…) – a nepůjde o žádné exotické jazyky, ale o „vytuněný“ JS, MVC framework, knihovny pro kompresi dat nebo velmi zajímavou vývojářskou konzolu, která umožní ladit skripty najednou v několika prohlížečích.

Jmenné prostory v JavaScriptu patří jednoznačně k pokročilejším technikám. K jejich pochopení je třeba znát princip fungování closures a objektů v JS. Při práci na středních a větších projektech je bezpodmínečně nutné tyto techniky znát a umět používat. Addy Osmani v článku ukazuje osvědčené postupy.

V druhém díle seriálu o tvoření aplikací pro dnes nejpopulárnější sociální síť – Facebook – si představíme princip autorizace aplikace, podíváme se na protokol OAuth, který ověřuje přístupová práva ke Graph API, a nakonec si vše názorně předvedeme na ukázce.

CoffeeScript vzbudil mezi vývojáři webových aplikací slušný zájem, mnozí si pochvalují jeho vyjadřovací schopnosti a eleganci. Přesto má CoffeeScript, jako každý jazyk, kromě příjemných překvapení i některé záludnosti a tajemná zákoutí, do nichž může nepřipravený vývojář snadno padnout.

V tomto seriálu si představíme celý ekosystém vývoje aplikací pro Facebook. V prvním díle se budeme věnovat převážně teorii – vysvětlíme co Facebook aplikace vůbec je a představíme dostupné prostředky pro její vývoj. Nakoukneme do praxe a vytvoříme společně vaši první „hello world“ aplikaci.

Před tři čtvrtě rokem, v prosinci 2010, jsme si na stránkách Zdrojáku představili CoffeeScript – nový jazyk, postavený nad JavaScriptem, který akcentuje třídy, lambda funkce a podobné rysy. Pojďme se podívat, jak se za tu dobu CoffeScript ujal (či neujal) a jak se proměnilo jeho vnímání.

Tutoriály vysvětlující, jak psát grafické aplikace v Javě, nám radí, abychom zabezpečili, aby se veškerý kód týkající se grafiky prováděl ve vláknu obsluhujícím frontu událostí. Výklad pak ilustrují na jednoduchých příkladech, které budou vždy fungovat. V tomto článečku bych se chtěl podrobněji podívat na jednu takovou nestandardnost.

V ukázkách jednotlivých typů DI v minulém dílu seriálu byly objekty vždy sestavovány manuálně. Kód potřebný pro sestavování je ale obdobný pro všechny případy, a tak tuto práci můžeme u Dependency Injection přenechat tzv. kontejneru, kterému pouze poskytneme konfiguraci. Ukažme si, jak s ním pracovat.

Vyšlo PHP 5.4.0, a i když je zatím ve verzi alpha, podíváme se na novinky v tomto jazyce, na nové konstrukce, odstraněné konstrukce a další změny, kterých sice není tolik jako ve verzi 5.3, ale jsou zajímavé. Změny pro čtenáře Zdrojáku sumarizoval a okomentoval Jakub Vrána.

V dnešním pokračování seriálu o Dependency Injection si představíme různé varianty (Constructor injection, Setter injection, Interface injection či Property Injection), popíšeme jejich principy, zhodnotíme výhody a nevýhody, popíšeme dopady na kód, a pro srovnání si ukážeme i vzor Service Locator.