…aneb Lightbox implementovaný na dva způsoby. Ukážu vám dvě implementace notoricky známého widgetu Lightbox. Ta první je maximálně naivní, ta druhá sofistikovaná. Obě jsou postavené nad Google Closure Library, což ale není to podstatné. Podstatné je, jak jsou napsané.
Archiv pro štítek: Programovací jazyky
Enum, enumerated nebo česky výčtový typ je datový typ, jehož použití na správném místě nám může pomoci zjednodušit návrh aplikace a učinit ho elegantnějším. Výčtové typy slouží k definici skupin předem známých hodnot a umožnění následné typové kontroly (Rudolf Pecinovský – Návrhové vzory). Výhody výčtového typu můžeme využívat i v návrhu PHP aplikace, pokud překonáme jisté obtíže s implementací.
ECMAScript 5.1 (ES5.1) je poslední verzí ECMAScriptu, standardu, na kterém je postaven JavaScript. Podobně jako u HTML5 je i ES5 standardizací existujících implementací a rozšíření jazyka. Jednou z nich je například strict mode, o němž jsme už psali. V článku si představíme některé další novinky verze 5.1.
V dnešním Javascriptaření si představíme několik nástrojů pro překlad z a do JS (nejen CoffeeScript…) – a nepůjde o žádné exotické jazyky, ale o „vytuněný“ JS, MVC framework, knihovny pro kompresi dat nebo velmi zajímavou vývojářskou konzolu, která umožní ladit skripty najednou v několika prohlížečích.
Jmenné prostory v JavaScriptu patří jednoznačně k pokročilejším technikám. K jejich pochopení je třeba znát princip fungování closures a objektů v JS. Při práci na středních a větších projektech je bezpodmínečně nutné tyto techniky znát a umět používat. Addy Osmani v článku ukazuje osvědčené postupy.
V druhém díle seriálu o tvoření aplikací pro dnes nejpopulárnější sociální síť – Facebook – si představíme princip autorizace aplikace, podíváme se na protokol OAuth, který ověřuje přístupová práva ke Graph API, a nakonec si vše názorně předvedeme na ukázce.
CoffeeScript vzbudil mezi vývojáři webových aplikací slušný zájem, mnozí si pochvalují jeho vyjadřovací schopnosti a eleganci. Přesto má CoffeeScript, jako každý jazyk, kromě příjemných překvapení i některé záludnosti a tajemná zákoutí, do nichž může nepřipravený vývojář snadno padnout.
V tomto seriálu si představíme celý ekosystém vývoje aplikací pro Facebook. V prvním díle se budeme věnovat převážně teorii – vysvětlíme co Facebook aplikace vůbec je a představíme dostupné prostředky pro její vývoj. Nakoukneme do praxe a vytvoříme společně vaši první „hello world“ aplikaci.
Před tři čtvrtě rokem, v prosinci 2010, jsme si na stránkách Zdrojáku představili CoffeeScript – nový jazyk, postavený nad JavaScriptem, který akcentuje třídy, lambda funkce a podobné rysy. Pojďme se podívat, jak se za tu dobu CoffeScript ujal (či neujal) a jak se proměnilo jeho vnímání.
Tutoriály vysvětlující, jak psát grafické aplikace v Javě, nám radí, abychom zabezpečili, aby se veškerý kód týkající se grafiky prováděl ve vláknu obsluhujícím frontu událostí. Výklad pak ilustrují na jednoduchých příkladech, které budou vždy fungovat. V tomto článečku bych se chtěl podrobněji podívat na jednu takovou nestandardnost.





