Na úvod si stručně připomeňme, jak asistivní technologie zpřístupňují svým uživatelům web. V drtivé většině případů se nejedná o samostatné a potřebám uživatelům se zdravotním postižením uzpůsobené browsery, ale o speciální programy, které zpřístupňují prostředí běžných webových prohlížečů. Z toho plyne zřejmá, trochu zjednodušená, ale pro porozumění dalšímu textu naprosto klíčová premisa – co asistivní technologii nedodá prohlížeč, to už sama nedožene.

Podpora HTML5 v prohlížečích

První věc, které nás tedy bude zajímat, je výběr vhodného prohlížeče, se kterým budeme přístupnost HTML5 v kombinaci s WAI-ARIA testovat. Abychom nemuseli sami zkoumat, co a jak je v jednotlivých prohlížečích podporováno, využijeme informace ze stránky HTML5Accessibility a při naší další práci budeme pracovat v prostředí operačního systému Windows 7, budeme používat screen reader JAWS 13 CZ a prohlížeč Mozilla Firefox 16, který má v současné době nejlepší HTML5 Accessibility Support Score – 86 bodů ze 100.

HTML5 Accessibility support score v jednotlivých prohlížečích

Základem dobré přístupnosti je kvalitní strukturování webové stránky. Asistivní technlogie (například screen readery či softwarové lupy) umí dnes bez problémů zpřístupnit celou řadu strukturálních značek a uživatelé díky tomu mohou s webem pracovat mnohem efektivněji. Jako příklad si uveďme neustále rostoucí oblibu používání nadpisů jako primárního navigačního mechanismu po webové stránce nevidomými uživateli. Pokud strukturální informace na webu chybí, je to pro uživatele docela velký problém, protože musí se stránkou pracovat lineárně. Na to, jaké výhody vhodné strukturování pomocí nadpisů přináší, se můžete podívat na následujícím videu.

Nadpisy jsou v současné době používány nejen ke strukturování hlavního obsahu stránky, ale i k uvození jejich dalších částí – menu, vyhledávání, zápatí, aktualit atp. To sebou nese dvě potencionální nevýhody – jistý zmatek v hierarchii nadpisů a uvození jednotlivých částí stránek pouze shora. V praxi to znamená, že uživatel sice ví, kde ta která část stránky začíná, ale už neví, kde končí. Což je nepříjemné obzvlášť v situacích, kdy strukturování stránek pomocí nadpisů není dostačující a pod jedním nadpisem je tak umístěno několik i vzájemně nesouvisejících částí stránky.

Důvodem, proč se tak děje je to, že pro kódování jednotlivých bloků stránky se používá element div. Te ale nenese žádnou sémantickou informaci.

HTML5 přináší spoustu nových sémantických značek – nav, section, article…, které už jsou dnes některými novějšími prohlížeči podporovány a díky tomu s nimi mohou pracovat i některé asistivní technologie.

Praktický příklad – jak vyznačit oblast s menu

Pojďme si ukázat na praktickém příkladu, jak dnes můžeme vyznačit část stránky s menu.

Aktuálně používané řešení vypadá nějak takto (nadpis Menu může být samozřejmě vhodně skrytý):

<div id="menu">
<h5>Menu</h5>
<ul>
…
</div>

Jak už jsme si řekli, toto řešení má nevýhodu v tom, že oblast s menu je ohraničena pouze shora a uživatel tak neví, kde oblast s menu končí. Zkusme si tedy náš kód vylepšit. Použijeme pro to specifikaci WAI-ARIA, která nám umožní sémanticky prázdnému elementu div přiřadit nějakou roli. Specifikaci WAI-ARIA jsme se zde na Zdrojáku více věnovali v seriálu Přístupnost dynamických webových aplikací – úvod, kde také najdete v případě zájmu podrobnější informace.

<div role=”navigation”>
<h5>Menu</h5>
<ul>
…
</div>

Přiřazením role jsme docílili toho, že asistivní technologie od této chvíle nahlížejí na tento div jako na blokový prvek, který obsahuje menu (nebo chcete-li navigaci).

Pokud bychom chtěli jít ještě dál, můžeme (ale nemusíme, dnes nám zatím žádnou výhodu nepřináší) použít sémantický HTML5 element nav.

<nav role="navigation">
<h5>Menu</h5>
<ul>
…
</nav>

Skrytý nadpis Menu a role=„navigation“ zatím ponecháváme kvůli zpětné kompatibilitě. Tento kód je z pohledu dnešních uživatelů asistivních technologií rovnocenný s předchozím příkladem, kdy jsme použili div s role=„navigation“.

Až bude podpora nových HTML5 elementů dostatečná napříč prohlížeči a asistivními technologiemi, budeme se moci WAI ARIA i skrytého nadpisu „zbavit“ a použít následující jednoduchý kód:

<nav>
<ul>
…
</nav>

Podobně můžeme postupovat i u jiných sémantických značek, které mají svůj protějšek v rolích z WAI ARIA. Ta v současné době obsahuje následující role:

• banner: oblast záhlaví
• navigation: oblast navigace
• main: oblast hlavního obsahu
• search: oblast vyhledávání
• article: oblast článku
• complementary: oblast dalšího obsahu
• contentinfo: oblast zápatí
• application: oblast aplikace

Ukázka možného definování oblastí stránky.

Pokud je použijeme k vyznačení jednotlivých částí stránky, pak screen reader JAWS takto strukturovanou stránku zpřístupní uživateli ve formě seznamu, z něhož si uživatel může rychle vybrat, na kterou oblast stránky se chce přemístit.

Ukázka zobrazení seznamů oblastí stránky ve screen readeru JAWS.

Co ale dělat v případě, kdy navigačních (či jiných) bloků je na stránce několik a potřebujeme je od sebe odlišit? Autoři specifikace WAI ARIA naštěstí mysleli i na tuto situaci a pro tyto případy nabízejí atribut aria-label. Pokud tedy máme na stránce například dvě oblasti s menu, které potřebujeme od sebe nějak odlišit, přiřadíme první oblasti atribut aria-label=„Hlavní menu“ a druhé aria-label=„Menu sekce“. Uživatel pak přesně ví, k čemu která navigační část slouží.

Nadpisy a HTML5

Další novinkou, kterou HTML5 přináší, je v oblasti používání nadpisů. Stávající HTML5 algoritmus pro tvorbu osnovy umožňuje jakémukoliv nadpisu na stránce přiřadit 1. úroveň. V závislosti na tom, jak je zanořen oddíl (sectioning element), v němž se nadpis 1. úrovně nachází, pak dojde k odpovídající změně jeho úrovně.

Oddíly (sections elements) je možné vyznačit pomocí elementů article, aside, nav a section.

Z následujících dvou zápisů nám tedy vzniknou identické osnovy:

Zápis s použitím pouze elementů h1

<h1>Level 1</h1>
<nav>
   <h1>Level 2</h1>
</nav>
<section>
   <h1>Level 2</h1>
   <article>
      <h1>Level 3</h1>
      <aside>
         <h1>Level 4</h1>
      </aside>
   </article>
</section>

Zápis s použitím elementů pro nadpisy různé úrovně

<h1>Level 1</h1>
<nav>
   <h2>Level 2</h2>
</nav>
<section>
   <h2>Level 2</h2>
   <article>
      <h3>Level 3</h3>
      <aside>
         <h4>Level 4</h4>
      </aside>
   </article>
</section>

Použité příklady jsou z článku JAWS, IE and Headings in HTML5.

Určitě je dobře, že máme v současné době na výběr a můžeme použít tu techniku, která je nám bližší. Každá z nich ale přináší několik úskalí. Pokud se stránka s nadpisy vyznačenými pouze elementem h1 zobrazí v prohlížeči nebo prostřednictvím asistivní technologie, která HTML5 nepodporuje, má uživatel k dispozici pouze nadpisy 1. úrovně, což pro něj není moc dobré, protože mu to nic neřekne o struktuře stránky. Pokud ale použijeme vhodné nástroje (tím mám na mysli prohlížeč a asistivní technologii), pak už je tato varianta přístupná. Konkrétně screen reader JAWS umí takto vyznačené nadpisy korektně interpretovat a v současné době je zřejmě jediný, který toto umí.

Interpretace řešení pomocí nadpisů první úrovně screen readerem JAWS.

Pokud použijeme druhý způsob, tzn. úrovně nadpisů explicitně vyznačíme, pak se bohužel JAWS chová stejně jako v předchozím případě a u nadpisů v zanořených blocích jejich úrovně ještě odpovídajícím způsobem snižuje. S ohledem na poměrně rychlý vývoj na straně asistivních technologií se ale s největší pravděpodobností jedná zřejmě o dočasný problém, který bude brzy vyřešen a uživatelé JAWSu tak budou moci pohodlně pracovat s nadpisy, ať už budou vyznačeny jedním či druhým postupem.

Interpretace řešení pomocí nadpisů s explicitně definovanými úrovněmi screen readerem JAWS.

V současné době tedy bohužel neexistuje jednoznačná rada, kterou variantu použít. Osobně bych zatím s implementací ať už prvního či druhého řešení počkal – alespoň do doby, než budou mít na straně asistivních technologií i prohlížečů dostatečnou podporu.

Závěr

Ukázali jsme si, jaká je aktuální podpora nových sémantických elementů z HTML5 v prohlížečích a asistivních technologiích a také jaké novinky, změny a úskalí HTML5 z pohledu asistivních technologií přináší. To ale není vše, HTML5 přichází s celou řadu novinek i v dalších oblastech tvorby webu. Postupně se na ně podíváme.