V předchozích dvou dílech jsme se teoreticky i prakticky seznámili s tím, jak lze obrázkům definovat relevantní textové alternativy. Dnes si tyto možnosti krátce shrneme a popíšeme jejich výhody a nevýhody.
V minulém díle jsme se s vytvářením textových alternativ seznámili teoreticky. Dnes si na několika praktických příkladech ukážeme, jak relevantní textové alternativy definovat.
Poskytnutí relevantní textové alternativy je jeden ze základních kamenů přístupnosti. I tak na první pohled jednoduchá věc, jako je přidání atributu alt k obrázku, však může skrývat mnohá úskalí. Dnes se na toto téma podíváme spíše v rovině obecné.
V dnešním článku se prakticky podíváme na to, jak kód v HTML5 vylepšit tak, aby si s ním poradily i asistivní technologie uživatelů se zdravotním postižením či byl lépe přístupný pro uživatele mobilních zařízení. Zaměříme se na některé z technik, které už dnes fungují a je možné je bez obav používat a ukážeme si také, jakým postupům je zatím lepší se vyhnout.
Znát faktické a aktuální požadavky uživatelů s handicapem je velmi důležité pro reálnou přístupnost webu. Webdevelopeři pak mohou lépe tvořit weby tak, aby vyhovovaly skutečným požadavkům uživatelů. Už čtvrtý průzkum proběhl v květnu 2012 a opět přinesl zajímavé výsledky. Pojďme se na ně společně podívat a stručně si okomentovat, co z nich pro nás plyne.
Společnost WebAim po devíti měsících zopakovala průzkum mezi uživateli screenreaderů. Jeho výsledky přinesly nejen potvrzení řady zažitých postupů při tvorbě přístupného webu, ale i řadu nových zjištění z oblasti přístupnosti pro tuto skupinu návštěvníků webu.
Asistivní technologie, nové verze prohlížečů a pracovní skupina WAI u W3C pomalu boří další bariéru na webu. I dynamické webové aplikace už v poměrně blízké budoucnosti mohou být bez problémů přístupné např. pro uživatele screenreaderů. Pojďme se podívat, jaké jsou hlavní překážky RIA aplikací a jak může handicapovaným uživatelům pomoci nová specifikace WAI-ARIA a její použití na webu.
V dnešním díle se zaměříme na chyby, se kterými se na webových stránkách nejčastěji setkávají nevidomí uživatelé. Patří mezi ně žádné či nedostatečné strukturování obsahu webu pomocí nadpisů, nepřístupnost odkazů a ovládacích prvků z klávesnice, CAPTCHA a nepřístupné formuláře.
Nic vám snáz neodhalí problémy s přístupností vašeho webu, než když si na vlastní kůži vyzkoušíte, jak na váš web přistupují handicapovaní uživatelé. Článek Setting up a screen reader test environment vás provede přípravou…
Výsledky rozsáhlého průzkumu mezi uživateli screenreaderů přinesly nejen potvrzení řady zažitých postupů při tvorbě přístupného webu, ale i zjištění, že na řadu otázek z oblasti přístupnosti neexistuje jednoznačná odpověď.
Jak bylo na virtuální konferenci FOSDEM.
Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?
Posledních pár let mě baví se zabývat bezpečností aplikací. Čistě technicky. A když člověk tyhle věci implementuje, dostane se k zajímavým problémům, které by ho ani nenapadly. A tak se stalo, že jsem se dostal k proxy. Jako slepý k houslím.