V dnešním díle našeho seriálu o WCAG 2.0 se podíváme na to, jakým způsobem tvořit obsah, který lze prezentovat více způsoby, aniž by přitom došlo ke ztrátě informací či narušení jeho struktury.

V závěrečné části naší trilogie si ukážeme, jak se pomocí Happstacku dá pracovat s formuláři, pomocí kterých uživatelé mají možnost zadávat data do našich webových aplikací. Rovněž si představíme ukládání dat do stavové monády MACID.

V minulém díle jsme se podívali na základní principy, na kterých HTML5 stojí. Dneska se podíváme na to, s čím si ho mnoho kodérů spojuje – změny v sémantice, nové tagy a podobné věci. Představíme si šest sémantických tagů, kterými můžeme nahradit DIVy.

Ve dnech 22. a 23. června 2010 proběhne konference User Experience – Cesta k úspěšnému webu. Akce bude nabitá zajímavými informacemi z oblasti použitelnosti webu, chování uživatelů na webu a metod testování.

Psaní textů pro weby či webové aplikace by správně neměla být starost vývojáře nebo programátora (natož grafika), ale copywritera. Jenže leckdy tvůrci webů copywritera v týmu nemají, a nezbývá jim, než se s psaním popasovat. V článku si připomeneme, na co by při tom neměli zapomínat…

Na stránkách Zdrojáku se věnujeme především záležitostem bezprostředně spojeným s vývojem webu a webových aplikací. Pojďme se dnes vydat za hranice webu a současných počítačů a představme si technologii, kterou nepohání čipy a tranzistory – DNA počítače. Zůstanou jen hříčkou, nebo jejich masivní paralelismus pomůže řešit velmi složité úlohy?

Dnešní díl bude věnován jednomu z nejsložitějších a nejnáročnějších aspektů přístupnosti – definování alternativ k multimediálním prvkům na webových stránkách. Navážeme na minulý díl a budeme pokračovat v popisu požadavků prvního principu WCAG 2.0, kterým je Vnímatelnost.

V první části jsme si Happstack zběžně představili, nainstalovali a napsali si triviální program. Abychom si mohli předvést něco složitějšího, musíme se nejprve podívat na zpracování URL a na různé způsoby prezentace HTML kódu.

HTML5 je bezpochyby tématem číslo jedna většiny dnešních webdesignérských hovorů, sporů a diskusí. Proto jsme se rozhodli věnovat se mu zde na Zdrojáku, a to podrobněji a spíš z praktického hlediska, tedy „co můžeme začít používat a k čemu je to dobré“. V dnešním díle si ujasníme, o čem vlastně bude řeč.

JavaScript je dnes prakticky hlavním jazykem, který je používán při psaní skriptů pro klientskou část webových aplikací. Je pochopitelné, že existují snahy použít stejný jazyk i pro serverové skripty. Dostupnost otevřeného JS engine V8 jim dodala nový impuls – podívejme se na jednu z možných implementací.