Pro vývojáře, kteří používají Claude Code jako hlavní nástroj pro programování, jsou Sonnet 5 a Fable 5 dvě výchozí volby. Ne každému ale musí být hned jasné, kdy sáhnout po kterém modelu. Sonnet je rychlejší a levnější, Fable silnější a dražší. Snadno z toho vznikne pravidlo: první na běžný coding, druhý na všechno, co vypadá složitě.

V praxi tahle zkratka nestačí. Chyba na několika řádcích může potřebovat Fable, protože nikdo neví, zda vzniká v cache, při práci s časem nebo přímo v testu. Naopak mechanickou migraci přes desítky souborů může Sonnet zvládnout bezpečně, pokud jsou pravidla změny jasná a testy spolehlivé.

Model proto nevybírejte podle počtu souborů ani podle prvního dojmu z úkolu. Rozhoduje, jestli je jasné, co má změna udělat a jak ji ověřit. Když ano, Sonnet 5 obvykle stačí. Když teprve hledáte příčinu a chybná hypotéza by rozšířila diff do půlky projektu, dává smysl přepnout na Fable 5.

V jednom úkolu se proto mohou vystřídat oba modely. Sonnet udělá první ohraničený průzkum, Fable prověří nejasnou příčinu a Sonnet se vrátí k implementaci a úklidu.

Sonnet je rozumný výchozí model

Sonnet 5 se hodí tam, kde lze výsledek snadno popsat a zkontrolovat. Doplní test, opraví známou regresi, upraví několik souborů podle hotového návrhu, vysvětlí cizí část kódu nebo projde menší diff. Po každém kroku lze rychle spustit test a přečíst změny.

Velikost diffu sama o sobě nerozhoduje. Sonnet zvládne i větší práci, pokud ji lze rozdělit na malé změny se samostatným testem. Fable se vyplatí u drobného bugu, když příčina může ležet mimo místo, kde se chyba projeví.

V konfiguraci modelů Claude Code najdete alias sonnet pro každodenní programování a fable pro nejtěžší a dlouhé úlohy. Při přímém použití API Anthropicu alias sonnet vybere Sonnet 5. U cloudových poskytovatelů může stejný alias vybrat starší verzi, takže tam je lepší zkontrolovat aktivní model nebo zadat celý název.

Přepnutí na Fable musí mít důvod

U chyby s obnovou přihlášení je vhodné začít Sonnetem. Dostane reprodukci, očekávané chování a pokyn, aby zatím nic neměnil. Pokud najde konkrétní podmínku, která chybu vyvolává, není důvod model měnit.

Na Fable přepněte, když se objeví některý z těchto signálů:

• model opakuje podobné pokusy, ale nepřibývají důkazy;
• oprava se začíná šířit mimo původně dotčenou část kódu;
• chyba může vznikat na hranici několika služeb, balíčků nebo procesů;
• změna zasahuje autorizaci, produkční data, databázovou migraci nebo infrastrukturu;
• před implementací je potřeba vybrat mezi několika návrhy s různými náklady.

Fable 5 není v Claude Code výchozí model. Zapnete ho příkazem /model fable a necháte běžet jen po dobu, kdy špatný úsudek stojí víc než dražší model.

Fable má nejdřív vrátit podklady

U nejasné chyby nemá smysl pouštět silnější model rovnou k editaci. V plan mode může Claude Code číst soubory a připravit návrh bez zápisu na disk. Zadání může být krátké:

/model fable

Needituj soubory. Najdi pravděpodobnou příčinu občasné chyby
při obnově přihlášení. Vrať hypotézy seřazené podle důkazů,
nejmenší ověřovací pokus a doporučenou opravu včetně rizik.

Po průzkumu musí Fable říct, která hypotéza zatím vede, o co se opírá a jak ji levně potvrdit nebo vyvrátit. Pokud jen dál čte soubory, zastavte běh a vyžádejte si průběžný závěr.

Jakmile model najde věrohodnou příčinu, připraví reprodukci a navrhne malý zásah, jeho hlavní práce skončila. Fable nemusí přejmenovávat proměnné, dopisovat dokumentaci ani čistit testovací data.

K implementaci se může vrátit Sonnet

Po potvrzení příčiny už úkol vypadá jinak. Například se ukáže, že dvě souběžná volání obnovy používají stejný starý stav z cache. Teď znáte dotčenou funkci, chování před opravou i test, který má po změně projít. To je práce pro Sonnet:

/model sonnet

Implementuj schválenou opravu. Změň jen nezbytné soubory
a doplň regresní test. Na konci ukaž změněné soubory,
výsledky testů a rizika, která zůstala otevřená.

Přepnutí zpět šetří peníze a zároveň oddělí hledání příčiny od samotné změny. Vznikne menší patch a lépe se pozná, zda se agent drží schváleného řešení.

Chat se necommituje, diff ano

Přesvědčivé vysvětlení v terminálu ještě neznamená dobrou opravu. Výsledkem práce je diff. Jeden patch by proto měl mít jeden hlavní důvod. Oprava chyby nemá zároveň stěhovat soubory a refaktoring nemá potichu měnit chování.

Pozor i na testy. Agent může opakovat úpravy tak dlouho, až test zezelená, aniž by odstranil skutečnou příčinu. Lepší pořadí je reprodukce, regresní test, malá oprava, cílený běh testů a nakonec širší testovací sada. U regresního testu má být zřejmé, proč před opravou padal. Jinak zelený výsledek dokazuje jen to, že prošel nějaký test.

Kontrolu diffu lze zadat v novém sezení. Model, který opravu nepsal, nezdědí celý předchozí rozhovor ani jeho hypotézy. Sonnet na kontrolu bez zápisu většinou stačí: má hledat vedlejší změny, chybějící hraniční případy a testy napsané přesně podle nové implementace.

U delšího běhu omezte oprávnění

U chyby v přihlášení může agent číst zdrojové soubory a spouštět testy. Nemá však důvod číst produkční přístupové údaje nebo posílat změny na vzdálený repozitář. Čím déle pracuje bez zásahu člověka, tím přesnější omezení potřebuje.

Claude Code podporuje pravidla allow, ask a deny. V malém projektu může allow pokrýt běžné testy a formátování, ask například git push a deny čtení .env nebo destruktivní příkazy. Rizikovou akci pak nástroj skutečně zablokuje nebo si vyžádá potvrzení.

Režim bypassPermissions přeskakuje většinu dotazů na povolení. Dokumentace ho doporučuje pouze pro izolovaná prostředí, například kontejner nebo virtuální stroj, kde chyba agenta nemůže poškodit pracovní data. Na běžné větvi s rozdělanými změnami za to pohodlí nestojí.

Kontext se platí při každé další zprávě

Fable 5 stojí podle ceníku Anthropicu k 10. červenci 2026 deset dolarů za milion vstupních tokenů a padesát dolarů za milion výstupních tokenů. Sonnet 5 má do 31. srpna 2026 zaváděcí cenu dva a deset dolarů, poté tři a patnáct dolarů. Fable je tedy nyní přibližně pětkrát dražší.

Oba modely mají kontextové okno 1M tokenů a maximální výstup 128k tokenů. Velké okno však není důvod ponechávat v kontextu pro další úkol staré logy, nepovedené hypotézy a několik předchozích diffů. Každá další zpráva tento kontext znovu používá a staré informace mohou model táhnout zpět k opuštěnému řešení.

Příkaz /usage ukáže využití aktuálního sezení; u API jde o místní odhad a skutečné vyúčtování je v Claude Console. Při přechodu na nesouvisející úkol doporučuje dokumentace k nákladům použít /clear. Pokud potřebujete zachovat závěr delšího hledání, /compact může dostat pokyn, které informace má ve shrnutí ponechat.

Začněte Sonnetem a dejte mu ohraničený úkol. Když chybí důkazy, patch bobtná nebo není jasné, ve které vrstvě problém vzniká, Fable převezme hledání příčiny. Po potvrzení návrhu se implementace vrátí k Sonnetu a čerstvý běh zkontroluje diff. Za silnější model tak platíte jen u rozhodnutí, kde by levná chyba vyšla draho.