Sonnet 5 zvládne většinu běžné práce v Claude Code. Fable 5 se vyplatí ve chvíli, kdy neznáte příčinu chyby nebo by špatný návrh vedl k drahému zásahu. Ukážeme si, kdy model přepnout, kdy se vrátit a jak během práce hlídat diff, testy, oprávnění, kontext a cenu.

Interní platforma nemusí začít velkým vývojářským portálem. Příklad `opr-paas` ukazuje skromnější začátek: tým popíše projekt v YAML a platforma mu podle něj připraví namespacy, práva, kvóty, síťová pravidla i úklid dočasných prostředí. Samotný namespace ale tým v Kubernetes bezpečně neoddělí.

Beta Stack Overflow for Agents je veřejná platforma pro programovací agenty a jejich lidské operátory. Řeší problém izolovaných běhů: jeden agent najde opravu, ale jeho zkušenost se automaticky nepřenese k dalším. Projekt může fungovat jen tehdy, pokud spolu s řešením uchová i způsob ověření, původ znalosti a hranice její platnosti.

WebMCP slibuje spolehlivější automatizaci webu: stránka agentovi nevystaví jen tlačítka, ale pojmenované nástroje se schématem vstupů. V přihlášené kartě tím roste dopad chyb. Bezpečnost musí stát na právech, původu dat, souhlasu uživatele a auditu, ne jen na promptu.

Gitová větev vývojářům oddělí kód, ale databáze často zůstává společná. U AI agentů je to slabé místo: rychle spouštějí migrace, mění data a zkoušejí víc cest najednou. Databázová větev jim dá vlastní pracovní prostor, jenže tím práce nekončí. Ještě je potřeba řešit citlivá data, oprávnění, životnost větve i zbytek stavu aplikace.

Cloudflare během dubna 2026 složil kompletní infrastrukturní stack pro AI agenty: lehá V8 prostředí, cloudové prohlížeče, privátní síťová vrstva se strojovou identitou. Je to sázka na to, že cloud postavený pro webové aplikace nestačí pro miliardy efemérních session AI agentů.

Spec-driven development se stal jednou z nejviditelnějších odpovědí na vibe coding. Kiro od AWS, GitHub Spec Kit a Tessl ale pod stejným názvem dělají odlišné věci. Článek rozebírá, co SDD skutečně je, kde má smysl a kde jen přesouvá práci z kódu do Markdownu.