Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Jaký je „bus faktor“ vašeho projektu?

Jaký je „bus faktor“ vašeho projektu?

Zprávičky ‐ ‐ Různé ‐

Nálepky:

Stejnou otázku klade Cal Evans na webu Zend Developers Zone. Autobusový faktor (Bus Factor) je míra závislosti projektu na informacích či znalostech, které má jeden či několik málo lidí. Název pochází ze známého rčení: „A co když vývojáře zítra porazí autobus?“ a je definován počtem klíčových vývojářů, jejichž odchod (a tím není myšlen jen odchod definitivní po sražení autobusem, ale např. změna práce, změna soukromých priorit, narození dítěte atd.) způsobí projektu vážné problémy, které vyústí pravděpodobně ve fatální konec. Jinými slovy – pokud váš projekt skončí odchodem jednoho klíčového člověka, máte velmi vysoký „bus faktor“.

Cal Evans upozorňuje, že tento problém se netýká jen open source (schválně, jaký je bus faktor Nette?) a naznačuje některé způsoby, jak vhodnou organizací práce snížit bus faktor na minimum.

Via PHP Developer

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
8 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
PS

A jaký ho tedy Nette má?
Pořád platí že DG = komunita?

paranoiq

u nás bych to nazval spíš šalina faktorem :]

Jakub Vrána

Jsem rád, že adoptováním NotORM do Nette Frameworku se bus faktor tohoto projektu prakticky zdvojnásobil.

Jakub Vrána

A jaký je Bus faktor tohoto serveru? Z posledních 15 článků jich 13 napsal Martin Malý a jeden Redakce. Články mají sice vynikající úroveň, ale bus faktor se ve srovnání s minulostí povážlivě snížil. Čím to je? Chápu, že je těžké motivovat autory, ale jak se to v minulosti vůbec dařilo?

vlastik

Pan Vrána asi myslí zvýšil a u Nette snížil, že? :)

mirek

jnj, chlapci si pohonili triko, ale asi to nikdo z nich necetl…

Štefan

V článku se píše, že pokud závisí projekt na jednom člověku, bus faktor je vysoký – ovšem má být v tomto případě díky své definici nízký s tím, že nízký bus faktor je špatně a čím vyšší faktor (počet lidí nutných k likvidaci, aby projekt zkrachoval), tím lépe, zahraniční servery se zabývají i metodami jeho zvyšování.

Rust pomohl vrátit JPEG XL do Chromu. Stačí to k úspěchu na webu?

Před čtyřmi lety Google podporu JPEG XL z Chromu odstranil. Teď formát vrací s dekodérem v Rustu, který vznikl na popud vývojářů Firefoxu. AVIF přitom může nabídnout menší soubory a bezeztrátový WebP rychlejší dekódování. JPEG XL má jiné přednosti: velkou fotografii dokáže zobrazovat už během stahování a staré JPEGy zmenší bez další ztráty kvality. Vedle historie jeho návratu se podíváme na výsledky srovnání, bezeztrátovou kompresi i praktické nasazení jednotlivých formátů na webu.

ISO, WIN, nebo MAC? Válka o kódování češtiny na webu

Kdo se webem zabýval na přelomu tisíciletí, zná ten pohled: stránka se načte a místo české věty se na ní objeví změť znaků jako ą, ľ a ». Nebyla to chyba monitoru ani písma. Byl to následek války, která se na českém internetu vedla po dlouhá léta. Šlo v ní o zdánlivou maličkost: jak do jednoho bajtu vměstnat písmeno „ř“. Podívejme se, kdo v ní proti komu stál, proč ji nešlo vyhrát a jak skončila.