Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Google nahrazuje protokol HTTP

Google nahrazuje protokol HTTP

Zprávičky ‐ ‐ Různé ‐

Nálepky:

Už 90% procent provozu GMailu prochází při použití Chrome protokolem SPDY. Ten je navržen Googlem jako následník HTTP. Nabízí možnost iniciace spojení ze strany serveru, lepší kompresi a neblokující pipelining. Ve výsledku je až o 64% rychlejší.

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
6 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
šachy

A záškodníci se už nemůžou dočkat

PS. Zajímalo by mě, jak 10% Chrome může generovat 90(!)% zátěže gmailu…

gaspoda

inicializace != iniciace

andrejk

10% chrome neznamena ze 10% ide na gmail, ale ze (zhruba povedane) 10% svetoveho browsovania ide cez gmail.

je pravdepodobne ze ludia co maju gmail pouzivaju aj chrome, kedze tam su vzdy implementovane rozne features (napriklad drag and drop priloh)

andrejk

a ked uz ideme do detailov tak spravicka hovori ze 90% prevadzky chrome<==>gmail ide cez SPDY.

VasekB

blbe napsany (dotazujici se na vsechno vickrat a vic pripojenimi) Chrome klidne 10% zateze gmailu muze generovat, ale tak to asi mysleno nebylo ;o)

Jakub Vrána

Bývá zvykem uvádět zdroj zprávy, v tomto případě asi spdy-dev.

Rust pomohl vrátit JPEG XL do Chromu. Stačí to k úspěchu na webu?

Před čtyřmi lety Google podporu JPEG XL z Chromu odstranil. Teď formát vrací s dekodérem v Rustu, který vznikl na popud vývojářů Firefoxu. AVIF přitom může nabídnout menší soubory a bezeztrátový WebP rychlejší dekódování. JPEG XL má jiné přednosti: velkou fotografii dokáže zobrazovat už během stahování a staré JPEGy zmenší bez další ztráty kvality. Vedle historie jeho návratu se podíváme na výsledky srovnání, bezeztrátovou kompresi i praktické nasazení jednotlivých formátů na webu.

ISO, WIN, nebo MAC? Válka o kódování češtiny na webu

Kdo se webem zabýval na přelomu tisíciletí, zná ten pohled: stránka se načte a místo české věty se na ní objeví změť znaků jako ą, ľ a ». Nebyla to chyba monitoru ani písma. Byl to následek války, která se na českém internetu vedla po dlouhá léta. Šlo v ní o zdánlivou maličkost: jak do jednoho bajtu vměstnat písmeno „ř“. Podívejme se, kdo v ní proti komu stál, proč ji nešlo vyhrát a jak skončila.