Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Fail-fast nebo Fail-tolerant?

Fail-fast nebo Fail-tolerant?

Zprávičky ‐ ‐ Různé ‐

Nálepky:

Zdá se, že heslo “fail-fast”, tedy vzniklou chybu ohlásit co nejdřív a běh programu ukončit, bylo a je po léta základní mantrou všech (Java?) vývojářů. Tento přístup má pro programátora při vývoji aplikace řadu nesporných výhod:

  • chyby jsou detekovány rychle a je levnější je opravit
  • příčina selhání je jasně viditelná a zdroj pádu většinou přestavuje zdroj vlastní chyby
  • chyby nejsou zanedbávány – každá musí být opravena aby systém fungoval

Díky těmto výhodám se tahle technika velmi oblíbenou a intuitivně ji nasazujeme a používáme všude. Stejně tak i všichni okolo nás – od autorů aplikačních serverů, webových frameworků, až po tvůrce jednoúčelových knihoven. Odvrácenou stránkou této techniky je, že se jí těžko zbavuje ve chvílích, kdy o ni nestojíme.

Sami bychom měli chtít od SW odlišné chování v závislosti s jakým cílem aktuálně běží. Ve vývojovém a testovacím prostředí jednoznačně preferujeme fail-fast variantu, v produkci bude naopak naším cílem fail-tolerant chování.

Více o tomto tématu píše Jan Novotný na svém blogu v článku Fail-fast, nebo Fail-tolerant.

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
2 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Sid

Myslim, ze uvahy ktore tam autor rozvija su dost naivne. Ako chce rozhodnut co je uz zavazny problem a co iba drobna chyba. Navyse aplikacie sa testuju v nejakom kontexte, napr. ze dajme tomu ze komponenta X,Y musi byt za behu pritomna. Jeho predstava, ze hociktora cast moze necakane zlyhat (tj dostat sa mimo vymedzene podmienky behu) znamena, ze by sa system musel testovat na vsetky mozne zlyhania jednotlivych casti a zistovat kedy je bezpecne pokracovat a kedy nie. Z predstava, ze system moze bezat len tak ciastocne mi beha mraz po chrbte. Ano ked ma Ferko Mrkvicka web tak mu to moze byt jedno ale pri inych aplikaciach by to mohlo mat uplne ine nasledky. Fail-tolerant sa ma dosiahnut dobrym navrhom systemu a nie tym, ze system ignoruje beh mimo vymedzenych podmienok.
Takisto uvahy o spring su mimo. Pokial nejaka komponenta nie je nutna pre beh inej da sa nastavit zavislost ako optional dependency. Predpokladam, ze autor nejakej komponenty ma rozumny dovod preco si mysli ze k behu svojej komponenty potrebuje aj komponenty A a B. A ked nie je mozne tento prvotny predpoklad splnit tak by rozumny clovke ocakaval, ze ani jeho komponentu nie je mozne inicializovat. Pride mi to ako podobnost s transakciami. Autor si mysli, ze je lepsie urobit co i len cast transakcie, podla hesla lepsie cosi ako nic. To, ze databaza bude potom nekonzistentna uz v jeho uvahach akosi absentuje.

Jakub Vrána

Já jsem o podobném problému před časem psal z pohledu vývojáře PHP.

ISO, WIN, nebo MAC? Válka o kódování češtiny na webu

Kdo se webem zabýval na přelomu tisíciletí, zná ten pohled: stránka se načte a místo české věty se na ní objeví změť znaků jako ą, ľ a ». Nebyla to chyba monitoru ani písma. Byl to následek války, která se na českém internetu vedla po dlouhá léta. Šlo v ní o zdánlivou maličkost: jak do jednoho bajtu vměstnat písmeno „ř“. Podívejme se, kdo v ní proti komu stál, proč ji nešlo vyhrát a jak skončila.

Začal jako projekt studentů Matfyzu. Český BIRD dnes pomáhá řídit provoz na největších internetových uzlech

Internet drží pohromadě i díky místům, kde se propojují sítě poskytovatelů připojení, cloudů nebo videoslužeb. S předáváním informací o tom, kudy jsou jednotlivé sítě dostupné, jim ve Frankfurtu, Londýně i Amsterdamu pomáhá český BIRD. Začal jako studentský projekt, po první verzi z roku 2000 léta spíš dřímal a soustavný vývoj obnovil až CZ.NIC. Ve své úloze uspěl tak výrazně, že největší uzly nakonec začaly platit vývoj konkurenčního softwaru, aby nebyly závislé jen na něm.