HTML5 je bezpochyby tématem číslo jedna většiny dnešních webdesignérských hovorů, sporů a diskusí. Proto jsme se rozhodli věnovat se mu zde na Zdrojáku, a to podrobněji a spíš z praktického hlediska, tedy „co můžeme začít používat a k čemu je to dobré“.
HTML5 je bezpochyby tématem číslo jedna většiny dnešních webdesignérských hovorů, sporů a diskusí. Proto jsme se rozhodli věnovat se mu zde na Zdrojáku, a to podrobněji a spíš z praktického hlediska, tedy „co můžeme začít používat a k čemu je to dobré“. V dnešním díle si ujasníme, o čem vlastně bude řeč.
V minulém díle jsme se podívali na základní principy, na kterých HTML5 stojí. Dneska se podíváme na to, s čím si ho mnoho kodérů spojuje – změny v sémantice, nové tagy a podobné věci. Představíme si šest sémantických tagů, kterými můžeme nahradit DIVy.
Další týden, další porce informací o HTML5. Dnes dokončíme přehled nových elementů, povíme si o několika změnách u některých starých známých a ukážeme si pár zjednodušení, které HTML5 vnáší do běžně používaných věcí.
V minulých týdnech jsme si povídali o tom, jak smysluplně označovat obsah stránek. Ale abychom vůbec mohli nějaký obsah označovat, musíme nějaký (nejlépe hodnotný) mít. Blogy (a psaní) už jsou z módy a tak musíme, chceme-li být in, natáčet a publikovat audio a video. Ovšem pro publikaci tohoto typu obsahu jsme donedávna potřebovali plugin v prohlížeči. Dnes se podíváme, jak kartami míchá HTML5, a na nový element <video>.
Naposledy jsme si užili teorie a povídali si o stavu implementace elementu <video>. Dnes to bude čistá praxe. Je čas, abychom základy z minula využili a nějaké video publikovali. (Důrazně doporučujeme přečíst si minulý článek, než začnete číst tento). Na závěr článku si doplníme vzdělání ještě o element <audio>.
Na většině webových stránek budeme po návštěvníkovi chtít, aby nám poskytl nějaké informace. Ať už je to poštovní adresa při objednávce u e-shopu nebo komentář na webu. Formuláře tu s námi jsou již dlouho a skoro stejně dlouho si webdesigneři přáli, aby toho uměly více. Naštěstí pomohl JavaScript a většinu chybějících věcí jsme si nějak dopsali. Podívejme se, jak HTML5 usnadňuje tvorbu formulářů bez potřeby JavaScriptu.
V dalším pokračování seriálu o HTML5 se podíváme na jednu z novinek prakticky – vyzkoušíme si, jak lze pomocí HTML5 a elementu Audio vytvořit webový rozhlasový přijímač, který přehrává streamované vysílání rozhlasových stanic, a navíc si ukážeme, jak z takového přehrávače vytvořit samostatnou aplikaci.
Sémantický web byl kdysi jen sen, nyní to vypadá, že tenhle sen budeme v příštích letech žít. A jistě bude spojen minimálně s jednou technologií z trojice Mikroformáty, RDFa či Microdata. O Mikroformátech i o RDFa jsme na Zdrojáku už psali. Zbývají Microdata – dítě editora Iana Hicksona, podle jeho slov takové „zjednodušené RDFa“.
V dalším pokračování webdesignérova průvodce po technologiích z rodiny HTML5 si představíme nástroj, který umožňuje, podobně jako třeba Google Gears, provozovat webové aplikace i tehdy, když není uživatel online. To se – zejména ve spojení s mobilními zařízeními – opět ukazuje jako aktuální problém.
Technologie počítané do „rodiny HTML5“ zahrnují kromě nových elementů a API k funkcím jako je geolokace i možnost provozování offline aplikací, jak jsme si naznačili v minulém článku. Ovšem aplikační cache je jen jedna část offline aplikace. Druhá, neméně důležitá, je ukládání dat na straně klienta.
Jestli jste někdy řešili nasazování aplikace, asi víte, že všechno odladit může být celkem zdlouhavá záležitost. Dokážete si představit, že na to máte jen týden? Že je to nemožné? Není! Jde to a ani to nemusí být příliš složité.
Reportáž z virtuální konference FOSDEM. Minule jsem popsali Go room, dnes se věnujeme monitoringu a observability.
Mikrofrontendy jsou zajímavá adaptace konceptu microservices pro potřeby frontendového vývoje. Podívejte se, co to v praxi obnáší a proč jsme se v Seznam.cz rozhodli vyvinout náš vlastní microfrontend framework, Merkur.