HTML5 je bezpochyby tématem číslo jedna většiny dnešních webdesignérských hovorů, sporů a diskusí. Proto jsme se rozhodli věnovat se mu zde na Zdrojáku, a to podrobněji a spíš z praktického hlediska, tedy „co můžeme začít používat a k čemu je to dobré“.
HTML5 je bezpochyby tématem číslo jedna většiny dnešních webdesignérských hovorů, sporů a diskusí. Proto jsme se rozhodli věnovat se mu zde na Zdrojáku, a to podrobněji a spíš z praktického hlediska, tedy „co můžeme začít používat a k čemu je to dobré“. V dnešním díle si ujasníme, o čem vlastně bude řeč.
V minulém díle jsme se podívali na základní principy, na kterých HTML5 stojí. Dneska se podíváme na to, s čím si ho mnoho kodérů spojuje – změny v sémantice, nové tagy a podobné věci. Představíme si šest sémantických tagů, kterými můžeme nahradit DIVy.
Další týden, další porce informací o HTML5. Dnes dokončíme přehled nových elementů, povíme si o několika změnách u některých starých známých a ukážeme si pár zjednodušení, které HTML5 vnáší do běžně používaných věcí.
V minulých týdnech jsme si povídali o tom, jak smysluplně označovat obsah stránek. Ale abychom vůbec mohli nějaký obsah označovat, musíme nějaký (nejlépe hodnotný) mít. Blogy (a psaní) už jsou z módy a tak musíme, chceme-li být in, natáčet a publikovat audio a video. Ovšem pro publikaci tohoto typu obsahu jsme donedávna potřebovali plugin v prohlížeči. Dnes se podíváme, jak kartami míchá HTML5, a na nový element <video>.
Naposledy jsme si užili teorie a povídali si o stavu implementace elementu <video>. Dnes to bude čistá praxe. Je čas, abychom základy z minula využili a nějaké video publikovali. (Důrazně doporučujeme přečíst si minulý článek, než začnete číst tento). Na závěr článku si doplníme vzdělání ještě o element <audio>.
Na většině webových stránek budeme po návštěvníkovi chtít, aby nám poskytl nějaké informace. Ať už je to poštovní adresa při objednávce u e-shopu nebo komentář na webu. Formuláře tu s námi jsou již dlouho a skoro stejně dlouho si webdesigneři přáli, aby toho uměly více. Naštěstí pomohl JavaScript a většinu chybějících věcí jsme si nějak dopsali. Podívejme se, jak HTML5 usnadňuje tvorbu formulářů bez potřeby JavaScriptu.
V dalším pokračování seriálu o HTML5 se podíváme na jednu z novinek prakticky – vyzkoušíme si, jak lze pomocí HTML5 a elementu Audio vytvořit webový rozhlasový přijímač, který přehrává streamované vysílání rozhlasových stanic, a navíc si ukážeme, jak z takového přehrávače vytvořit samostatnou aplikaci.
Sémantický web byl kdysi jen sen, nyní to vypadá, že tenhle sen budeme v příštích letech žít. A jistě bude spojen minimálně s jednou technologií z trojice Mikroformáty, RDFa či Microdata. O Mikroformátech i o RDFa jsme na Zdrojáku už psali. Zbývají Microdata – dítě editora Iana Hicksona, podle jeho slov takové „zjednodušené RDFa“.
V dalším pokračování webdesignérova průvodce po technologiích z rodiny HTML5 si představíme nástroj, který umožňuje, podobně jako třeba Google Gears, provozovat webové aplikace i tehdy, když není uživatel online. To se – zejména ve spojení s mobilními zařízeními – opět ukazuje jako aktuální problém.
Technologie počítané do „rodiny HTML5“ zahrnují kromě nových elementů a API k funkcím jako je geolokace i možnost provozování offline aplikací, jak jsme si naznačili v minulém článku. Ovšem aplikační cache je jen jedna část offline aplikace. Druhá, neméně důležitá, je ukládání dat na straně klienta.
Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?
Posledních pár let mě baví se zabývat bezpečností aplikací. Čistě technicky. A když člověk tyhle věci implementuje, dostane se k zajímavým problémům, které by ho ani nenapadly. A tak se stalo, že jsem se dostal k proxy. Jako slepý k houslím.
Proč jsou ECMAScript moduly lepší než CommonJS? Už nastal ten správný čas přepsat všechny své NPM balíčky na ECMAScript moduly?