Funkcionální programování si častěji spojujeme s Lispem, Haskellem či F# než s něčím, co by se odehrávalo na webu. A přitom funkcionální jazyk má každý webař po ruce… Ukážeme si tento opomíjený rys JavaScriptu na příkladech, které budou lispařům určitě důvěrně známé. Vítejte do světa javascriptaření!

Syntaxe JavaScriptu je přizpůsobena začátečníkům a JavaScript tak mnohé odpustí, což se nyní, kdy se JavaScript stává jedním z nejdůležitějších webových programovacích jazyků, ukazuje jako zásadní problém, který brání optimalizacím a přináší některé záludné chyby. Napraví to takzvaný Strict mode?

Po poměrně urputném odporu JS vývojářů proti jakýmkoli cizím knihovnám (ještě před několika lety) se situace pomalu obrací a jQuery dnes naleznete téměř na každém webu. Ovšem jQuery není jediná JS knihovna, která může ušetřit práci. Ukažme si některé další, které poměrně úspěšně táhnou světem.

V tomto dílu Javaskriptaření si ukážeme další zajímavé knihovny a nástroje, které v javaScriptu existují a které můžete využít ve svých aplikacích. Tentokrát je ocení vývojáři interaktivních grafických aplikací, třeba her – představíme si fyzikální engine, implementaci Processing a oblíbenou 3D knihovnu WebGL.

V dnešním Javascriptaření si ukážeme rovnou dvě knihovny, které pomohou při vytváření editorů schémat či grafů, představíme si běhové prostředí pro JavaScript založené na SpiderMonkey, ukážeme novou objektovou knihovnu pro canvas, překladač z Pythonu do JS, další nadstavbu nad WebGL i šablonovací nástroj.

Javascriptaření tentokrát přináší drobné knihovny pro jednodušší vytváření animací, zpracování URL či vylepšení AJAXu. Kromě toho si ukážeme nástroj na kontrolu pravopisu, zajímavé použití canvasu pro práci s obrázky anebo propracovaný nástroj pro vytváření prezentací na vývojářské konference.

V článku si představíme dva podobné nástroje, které vám mohou ušetřit čas při programování statickou kontrolou kódu v JavaScriptu. Zkontrolují, zda dodržujete jednotná pravidla zápisu kódu a upozorní vás na případné syntaktické chyby, překlepy, ale i na „zapomenuté“ příkazy, proměnné či nejasné konstrukce.

Jmenné prostory v JavaScriptu patří jednoznačně k pokročilejším technikám. K jejich pochopení je třeba znát princip fungování closures a objektů v JS. Při práci na středních a větších projektech je bezpodmínečně nutné tyto techniky znát a umět používat. Addy Osmani v článku ukazuje osvědčené postupy.

V dnešním Javascriptaření si představíme několik nástrojů pro překlad z a do JS (nejen CoffeeScript…) – a nepůjde o žádné exotické jazyky, ale o „vytuněný“ JS, MVC framework, knihovny pro kompresi dat nebo velmi zajímavou vývojářskou konzolu, která umožní ladit skripty najednou v několika prohlížečích.