V minulém článku jsme si představili metody pro sledování a zachytávání dotykových gest pro zvětšení, zmenšení a natočení (známá gesta dvěma prsty). V tomto článku přijde na řadu sledování konkrétního dotyku prstu na dotykové ploše a jeho pohybu, a to na velmi nízké úrovni.

Dotykové ovládání je v mobilních zařízeních de facto standard. Při prohlížení webu v mobilním prohlížeči jsou dotyky a dotyková gesta primární metodou, jak uživatel se stránkou komunikuje. Jak na takovou komunikaci stránku připravit? V článku si ukážeme API pro dotyková gesta.

HTML5 klade silný důraz na „sémantiku“ – tedy na schopnost dávat jednotlivým částem dokumentu obecný význam. Výraznou technologií pro zápis sémantických metadat jsou mikrodata (Microdata). Jedná se o flexibilní a přitom mocný nástroj, jak vyjádřit význam informací, které jsou na webové stránce.

S nástupem AJAXu a moderních prohlížečů se schopnostmi offline práce a s pokročilými JS API se stávají jednostránkové webové aplikace (single-page apps), tedy takové, kde je veškerá funkcionalita umístěna v jedné stránce a se serverem se pracuje jen prostřednictvím datového rozhraní, stále populárnější. Jejich použití ale přináší některé problémy.

Technologie z rodiny moderních webových technologií, označované někdy souhrnně jako „HTML5“, umožňují webdesignérům vytvářet nejrůznější efekty, které byly až donedávna výsadou speciálních aplikací typu FLASH. V článku si ukážeme jeden animační efekt, a to „otáčení listů v knize“.

Čtenáři Zdrojáku určitě vědí, že rodina technologií HTML5 nabízí mnohem víc než jen tagy a značkování. Součástí těchto nových technologií je také velké množství JavaScriptových API a v něm i řada nových metod, které umožňují komunikaci mezi klientem a serverem nebo mezi dokumenty. V článku si tyto metody ukážeme.

FileSystem API řeší jeden ze zásadních problémů webových aplikací, kterým je nemožnost pracovat se soubory v uživatelově počítači. S tímto API, které nabízí zatím jen Chrome 9, může webová aplikace vytvářet, číst, procházet a zapisovat do bezpečně vymezené části uživatelova souborového systému.

Samozřejmě máme na mysli tu historii, co je uložena v prohlížeči a ke které se dostane uživatel tlačítkem „zpět“. Vysvětlíme si, proč je v adresách některých webových služeb použita na pohled podivná konstrukce „/#!“, k čemu slouží a jaká jsou její úskalí.

K psaní nativních aplikací pro tento populární tablet od Apple potřebujete vývojové prostředí pro jazyk Objective-C a framework Cocoa. Pro některé druhy aplikací si ale vystačíme s možnostmi, které nabízí HTML5/CSS/JS. V článku si ukážeme, jak zařídit, aby i takové aplikace vypadaly „jako nativní“.

Celá řada webových aplikací, kancelářskými počínaje a některými utilitami konče, by mohla fungovat lokálně, tedy běžet plně v prohlížeči, protože server teoreticky nepotřebují. Ve skutečnosti jej potřebují, a ještě nějaký čas potřebovat budou. Co přesně brání přesunu aplikací do webových prohlížečů?