Před cca měsícem a půl byl vydán finální pracovní návrh 5. edice specifikace ECMA-262, která definuje podobu JavaScriptu (nebo přesněji ECMAScriptu). Tento článek je prvním dílem dvoudílného miniseriálu, ve kterém se seznámíme s nejdůležitějšími změnami a novinkami, které nová verze specifikace přináší.

Dnešním článkem uzavíráme náš seriál o implementacích JavaScriptu – otestováním jejich výkonu ve třech nejčastěji používaných sadách testů: SunSpider, Dromaeo a V8 Benchmark Suite. Prozkoumáme přitom jak stabilní, tak vývojové verze všech důležitých prohlížečů. Chcete vědět, kdo je vítěz?

V předchozím dílu našeho seriálu jsme si představili SpiderMonkey, interpret JavaScriptu ve Firefoxu. Dnes si povíme o jeho vývojové verzi TraceMonkey, která zvládá kompilaci do nativního kódu pomocí nové techniky zvané trace trees. Vyzkoušet si ji můžete v betaverzích Firefoxu 3.1.

Tímto dílem seriálu o interpretech JavaScriptu zahajujeme část věnovanou interpretu SpiderMonkey. Dnes si ho představíme a popíšeme si, jak v něm probíhá zpracování javascriptového kódu. Pozastavíme se také nad jeho reprezentací hodnot a optimalizacemi, které umožňují efektivní práci s řetězci a poli.

V tomto dílu dokončíme přehled implementací JavaScriptu a podíváme se, kde všude kromě webových prohlížečů se dá tento jazyk najít. JavaScript můžeme totiž používat také v Javě, Flashi, .NETu, ale třeba i na webovém serveru Apache, v Emacsu a v několika jiných nečekaných prostředích.

Dnešním dílem opouštíme teorii a začínáme se věnovat konkrétním implementacím JavaScriptu. Dnes stručně projdeme ty, které jsou k nalezení uvnitř webových prohlížečů Internet Explorer, Firefox, Safari, Opera, Google Chrome a několika dalších. Ukážeme si, co je pro ně charakteristické.

Tento článek otevírá nový seriál, který bude věnován implementacím JavaScriptu. Postupně si v něm představíme nejdůležitější současné interprety tohoto jazyka (především ty obsažené ve webových prohlížečích) a u některých vybraných se podrobněji podíváme, jak vypadají uvnitř. Nejvíc nás přitom bude zajímat, jaké techniky se v nich používají pro optimalizaci a urychlení spouštěného kódu.

Psaní objektivních srovnávacích testů je velmi pracný úkol, a proto je dobře, když si jednotliví výrobci prohlížečů připravují testy vlastní a mohou výsledky mezi nimi porovnávat. O obtížnosti úkolu se nedávno přesvědčili i tvůrci javascriptového…