Příběh OpenID zatím nekončí, přesto nabízí ponaučení i pro ostatní projekty. Obzvlášť pro projekty podobného ražení. Pokud vám připadá, že se OpenID nějak neujalo a hledáte příčinu v technických problémech, zbystřete – podle všeho se totiž opakuje historie o technicky zajímavém, ale zcela zbytečném řešení.

Svět internetu je věrným odrazem světa skutečného. Tam i tam najdeme lidi slušné, pracovité a poctivé, ale také vykutálené vykuky, zlodějíčky, podvodníčky a neumětely. Ovšem o podvodníka (třeba) z Aše v reálném životě nezakopnete, protože pocházíte (třeba) z Ostravska. Na internetu je ale hned vedle. Jak se bránit?

Taky si myslíte, že web, kde není použitá našlapaná serverová technologie, nejmodernější framework a databáze (ideálně NoSQL), je zastaralý, neschopný a špatný? Že jedině dynamické generování obsahu dokáže vymáčknout z webových technologií nejvíc a statický obsah nemá budoucnost? A budete si to myslet i za pět let?

V poslední době se začínají jako houby po dešti objevovat nejrůznější „automatizované měřiče síly SEO“, které se tváří jako velmi exaktní analyzátory faktorů, ovlivňujících kvalitu stránky. Ve skutečnosti lze o výsledcích těchto měřičů přinejlepším pochybovat, a ještě lépe je ignorovat. Proč?

Obrovský úspěch „osobních počítačů bez klávesnice“, dotykových zařízení, tabletů či dotykových smartfonů, bude mít vliv na celý internet, tu „webovou“ část nevyjímaje. Co se může změnit a co se změní? Jak se promění pohled lidí na internet a web, a je tato proměna příčinou, nebo důsledkem popularity tabletů?

Nelze vědět všechno o všem. Jsou lidé, kteří ví všechno o několika málo věcech. Jsou jiní lidé, kteří vědí něco málo o všem. Pokud jsou, jedni i druzí, rozumní, dokáží se navzájem doplňovat a vytěžit z téhle odlišnosti maximum výhod. Pokud nejsou rozumní, skončí v neplodných dohadech o tom, kdo je „lepší“.

„Tak nám to programátorské řemeslo upadá,“ pravila jednoho dne zamyšleně posluhovačka paní Müllerová Josefu Švejkovi. „A dejte pokoj,“ odvětil oslovený, který si, sedě u terminálu, mazal soubory. „Zase? Co já pamatuju, tak upadalo už v roce 1955, 1968, 1973, 1985, 1991, 1995 a od roku 2000 každoročně…“

Taky máte strach anglicky žbleptnout, protože víte, že vaše angličtina není perfektní a že děláte chyby? Říkáte si, že než se zesměšnit nějakou hotentotskou angličtinou, to je lepší zůstat hezky doma, mezi svými, na českém trhu, kde se s každým domluvíte bez problémů? A to děláte velikou chybu!

Zkratku WYSIWYG (What You See Is What You Get) i přístup, který představuje, jistě není čtenářům nutné představovat. Mnozí jej považují za nejlepší existující řešení, univerzálně použitelné všude, kde je potřeba psát text. Ale je to opravdu tak? Tak dobrá, nemusí zemřít, stačí když se nebude cpát tam, kde není vítán.

Mnoho webového prostoru bylo popsáno zasvěcenými i „zasvěcenými“ rozbory o tom, jak odkazy ovlivňují výsledky vyhledávání, o tom, zda, kdy, jak a na koho odkazovat a (v Česku nepřekvapivě) také o tom, zda, kdy, jak a na koho nikdy neodkazovat, abychom mu náhodou nezvedli Pagerank! Co na to redakce?