Na desetihodinovém letu bez připojení postavil Dmitri Lerko s lokálním modelem analytický nástroj. Co lokální AI pro vývoj přinese, kolik stojí a kde její výhody končí?

Výkonnostní propast mezi Pythonem a ostatními jazyky se za poslední rok a půl skoro zavřela. Dnešní modely zvládají Rust i Go srovnatelně dobře. Když jim ale volbu necháte, sáhnou stejně po Pythonu. A u knihoven je to ještě výraznější: mezi funkčně srovnatelnými balíčky je až 84procentní rozdíl v kvalitě generovaného kódu. Proč to tak je a co s tím.

Zranitelnost ve WordPressu není žádná novinka. Kdo provozuje weby postavené na této platformě, ví, že bezpečnostní záplaty chodí prakticky pořád. O to větší pozornost by měla vzbudit chyba, u které nic z toho neplatí. A přesně takový je případ zranitelnosti, která dostala přezdívku wp2shell. potřeb. Zranitelný kontaktní formulář, děravý e-shopový plugin, opomenutá kontrola oprávnění v nějaké obskurní rozšiřující knihovně – to je denní chleba každého, kdo sleduje bezpečnostní feedy. Zpráva „nová chyba ve WordPress pluginu“ má tak nízkou informační hodnotu, že ji většina lidí přejde bez mrknutí oka.

PWA mohou webu přidat ikonu na ploše, fungování bez připojení, notifikace a některé systémové funkce. Nejsou ale cestou k jednomu klientu pro všechny platformy. Vyplatí se tam, kde se lidé k webu vracejí a ocení okamžitý vstup z odkazu. Jakmile aplikace musí spolehlivě běžet na pozadí nebo fungovat stejně na každém zařízení, bývá vhodnější nativní řešení.

Anthropic vydal Claude Opus 5 — model, který se má výkonem blížit špičkovému Fable 5 za poloviční cenu a míří hlavně na agentické kódování. Cena zůstává na 5/25 USD za milion tokenů, přibývají API novinky jako mid-conversation tool changes a automatické fallbacky.

Každá technologická revoluce zatím skončila stejně. Část profesí zanikla, lidstvo chvíli panikařilo a pracovních míst nakonec přibylo. Umělá inteligence nebude výjimkou. Místo hromadné nezaměstnanosti nás čeká něco méně dramatického, zato mnohem náročnějšího: masivní stěhování lidí do profesí, které dnes ještě nemají ani název.

Přepsat více než půl milionu řádků kódu do jiného jazyka by ještě nedávno znamenalo měsíce až roky práce. Tvůrce runtime Bun to ale zvládl během jedenácti dnů s pomocí Claude Code. Jak takový přepis probíhal a co vypovídá o budoucnosti vývoje softwaru?

Excel není jen tabulka. V milionech buněk vznikají pravidla, automatizace i důležité firemní procesy. Často bez toho, aby je jejich autoři považovali za programování.

Vygenerovat plakát dnes zvládne každý za třicet vteřin. Výsledky visí na sloupech, plavou v našich feedech a lepí se na výlohy pizzerií. Něco podobného jsme už jednou zažili – když se v devadesátých letech dostal desktop publishing do rukou mas a svět zaplavil Comic Sans. Co nám tahle historická paralela říká o budoucnosti grafického designu?

Jako začínající podnikatel potřebuji pravidelně podepisovat smlouvy kvalifikovaným podpisem. Certifikát jsem si uložil na čip eObčanky, jenže se ukázalo, že použitelný podepisovací software pro macOS prakticky neexistuje. Profesní vztek programátora vedl ke vzniku…