V předchozích dvou dílech jsme se teoreticky i prakticky seznámili s tím, jak lze obrázkům definovat relevantní textové alternativy. Dnes si tyto možnosti krátce shrneme a popíšeme jejich výhody a nevýhody.
Archiv autora: Radek Pavlíček
Radek Pavlíček
Radek je specialista na přístupnost s dvacetiletou praxí. Pracuje ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity, od roku 2007 píše blog POSLEPU a byl u všech významných událostí, které se u nás v této oblasti odehrály. Přístupnost je Radkovým koníčkem a věnuje se jí i v rámci svých dalších aktivit – poskytuje konzultace, vede školení přístupnosti a (spolu)pořádá či se aktivně účastní akcí, které s touto tématikou souvisejí.
V minulém díle jsme se s vytvářením textových alternativ seznámili teoreticky. Dnes si na několika praktických příkladech ukážeme, jak relevantní textové alternativy definovat.
Poskytnutí relevantní textové alternativy je jeden ze základních kamenů přístupnosti. I tak na první pohled jednoduchá věc, jako je přidání atributu alt k obrázku, však může skrývat mnohá úskalí. Dnes se na toto téma podíváme spíše v rovině obecné.
V dnešním článku se prakticky podíváme na to, jak kód v HTML5 vylepšit tak, aby si s ním poradily i asistivní technologie uživatelů se zdravotním postižením či byl lépe přístupný pro uživatele mobilních zařízení. Zaměříme se na některé z technik, které už dnes fungují a je možné je bez obav používat a ukážeme si také, jakým postupům je zatím lepší se vyhnout.
Výsledky 4. průzkumu mezi uživateli screen readerů: dobré strukturování pomocí nadpisů je stále nejdůležitější
Komentáře: 2Znát faktické a aktuální požadavky uživatelů s handicapem je velmi důležité pro reálnou přístupnost webu. Webdevelopeři pak mohou lépe tvořit weby tak, aby vyhovovaly skutečným požadavkům uživatelů. Už čtvrtý průzkum proběhl v květnu 2012 a opět přinesl zajímavé výsledky. Pojďme se na ně společně podívat a stručně si okomentovat, co z nich pro nás plyne.
Asistivní technologie dnes umí napravit celou řadu nedostatků autorů webových stránek. Je toto chování ku prospěchu věci a nemůže vést k laxnímu přístupu ke tvorbě stránek? Ukážeme si, v čem jsou silné stránky tohoto řešení, a současně se seznámíme s jeho riziky.
Znát skutečné požadavky na přístupnost uživatelů s handicapem je velmi důležité. Autoři metodik přístupnosti i tvůrci webů mohou podle nich tvořit weby tak, aby co možná nejlépe vyhovovaly aktuálním potřebám uživatelů s handicapem. Proto WebAim.org už potřetí provedl průzkum mezi uživateli screenreaderů. Pojďme se společně podívat, jaké výsledky přinesl.
Úspěšnost implementace přístupnosti jde ruku v ruce s jednoduchostí a srozumitelností požadavků, které jsou na tvůrce webů kladeny. Dnes se podíváme na zbývajících osm jednoduchých požadavků na přístupnost, které patří mezi ty nejdůležitější, a na které byste se měli snažit myslet pokaždé, když tvoříte webovou stránku.
Úspěšnost implementace přístupnosti jde ruku v ruce s jednoduchostí a srozumitelností požadavků, které jsou na tvůrce webů kladeny. Pojďme se proto spolu dnes podívat na patnáct jednoduchých požadavků na přístupnost, které patří mezi ty nejdůležitější, a na které byste se měli snažit myslet pokaždé, když tvoříte webovou stránku.
Rubrika Co zaujalo… vám představuje zajímavé články, weby či události, které zaujaly osobnosti české (a slovenské) programátorské a webdesignérské scény. Dnešní přehled připravil Radek Pavlíček, kterého znáte coby neúnavného propagátora přístupnosti webu, a to nejen z článků, ale i např. z živých prezentací na IT akcích.
