Když se dnes navrhuje nové API, většina vývojářů automaticky sáhne po RESTu. Je to pochopitelné: REST je jednoduchý, dobře zdokumentovaný, podporují ho všechny jazyky a frameworky a většina z nás s ním pracuje léta. Přesto se v posledních letech stále častěji objevuje otázka, zda je REST vždy tou nejlepší volbou. Nejčastěji zmiňovanou alternativou je GraphQL, dotazovací jazyk pro API, který vznikl ve Facebooku a který dnes používají firmy jako GitHub, Shopify nebo Netflix.

Soubor theme.json se často bere jako „ten JSON, kam se píšou barvy a velikosti písma“. Jenže kdo s ním pracuje déle, zjistí, že jde o něco zásadnějšího. Je to veřejné, verzované a vrstvené rozhraní, přes které spolu komunikuje téma, editor, pluginy i samotný uživatel. Když ho tak začnete chápat, změní se i to, jak navrhujete a udržujete šablony.

Zeptejte se dnes libovolného juniora, čím bude stylovat nový projekt, a s pravděpodobností hraničící s jistotou uslyšíte „Tailwind“. Zeptejte se jazykového modelu a dostanete Tailwind dokonce i tehdy, když jste o něm nic neřekli. Utility-first přístup se za posledních pět let stal tichým defaultem celého frontendu, a to natolik, že volba stylovacího nástroje přestala být rozhodnutím a stala se rituálem.

Responzivní design bez řádku CSS, zpracování obrázků přesunuté z PHP do prohlížeče a poznámky, které konečně umí zmínit kolegu. WordPress 7.1 není revoluce v architektuře, ale je to vydání, po kterém si spousta lidí zjednoduší práci. Podívejme se, co konkrétně přináší a co to znamená pro vývojáře témat i pluginů.

Google dovršil dlouho plánovaný přechod na nový formát rozšíření Manifest V3 a z Chrome Web Storu odstranil všechna zbývající rozšíření postavená na starším Manifestu V2, mezi nimi i oblíbený blokátor reklam uBlock Origin.…

Po osmi měsících vývoje je tu nová major verze oblíbené hypermedia knihovny. Pod kapotou se mění interní transportní vrstva i způsob dědičnosti atributů, přibývá vestavěný morphing a nový tag – přechod ze dvojky ale podle autorů nespěchá.

Zelená devadesátka z PageSpeed Insights se skvěle vyjímá v prezentaci pro klienta. O tom, jestli web někoho reálně zdržuje, ale řekne překvapivě málo. Pojďme si projít, co skóre doopravdy počítá, proč se rozchází s daty od skutečných uživatelů a jak si postavit měření, kterému se dá věřit.

Tento web navštívilo 1 247 lidí.“ Blikající číslice ve stylu tachometru, logo TOPlistu pod patičkou, návštěvní kniha o dvě řádky níž. Devadesátá léta a začátek nultých nechávaly návštěvnost viset přímo na stránce – veřejně, pro každého. Dnes je stejné číslo schované v administraci, pod přihlášením a za souhlasem s cookies. Co se vlastně stalo mezi tím?

Python nemusí zpracovávat data na backendu. S Pyodide lze CPython a pandas spustit přímo v prohlížeči a výsledný nástroj nasadit jako statickou stránku. Na profilovači CSV ukážeme, jak si JavaScript s Pythonem předají soubor, proč výpočet patří do web workeru a na jaké limity tento přístup naráží.

Přesně před pětatřiceti lety, 6. srpna 1991, oznámil Tim Berners-Lee v diskusní skupině alt.hypertext, že existuje něco jako World Wide Web. Tehdejší web neměl obrázky, styly ani skripty. Měl necelé dvě desítky značek a jediný úkol: propojit dokumenty. Co všechno jsme od té doby přidali, co se nám po cestě ztratilo a proč se dnes čím dál větší část oboru vrací k tomu, že samotné HTML umí překvapivě mnoho?