Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Jak při kódování designu pojmenovávat sémanticky

Jak při kódování designu pojmenovávat sémanticky

Zprávičky Webdesign

Nálepky:

Při kódování designu je třeba navrhnout názvy řady tříd a hodnot id (pokud nepoužíváte CSS framework, který má již hodnoty dané). Je lepší v názvech vyjadřovat aktuální vzhled stránky (např. „levy-panel“) nebo se soustředit na sémantickou strukturu (např. „bocni-panel“, „pomocny-panel“)?. Článek CSS coding: semantic approach in naming convention se snaží ukázat, proč je sémantický přístup lepší a nabízí několik pravidel pro tvorbu lepších názvů. Jaký přístup volíte vy?

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
2 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
webák

Už je to drahně let, co jsem hlavní weby překopal na sémantický id a class, a u nových to už taky samozřejmě používám.

karf

Já myslím, že se tohle dost přeceňuje. Nepřikládám tomu žádný podstatný význam. Sloupce klidně pojmenuju jako col-left, col-right apod. Nevybavuju si případ, kdy by se redesignoval web jenom změnou CSS (to je takový oblíbený mýtus), nebo že by se přehazovaly sloupce. Proč taky? Nedává to smysl (a i kdyby, tak prohození tříd v šabloně je otázka minuty). Naopak, vymýšlet nějaké smysluplné "sémantické" pojmenování sloupců je většinou dost opruz a vycházejí z toho pak takové jakési podivné názvy, které nikomu nic moc neřeknou.

Co je nového v Gitu 2.55.0

Git 2.55.0 přináší šest zajímavých novinek – od dlouho očekávané podpory fsmonitoru na Linuxu, přes zjednodušení úprav historie commitů pomocí nového příkazu git history fixup, až po další krok v postupné integraci jazyka Rust do jádra Gitu. Přidává se i možnost pushovat do skupiny vzdálených repozitářů, omezit šířku grafu u git log --graph a zrychlit git grep a git cherry v částečných klonech.

Od statických stránek k edge computingu: Historie webových technologií za 30 let

Třicet let. Tak dlouho už web existuje v podobě, kterou bychom dnes alespoň zhruba poznali — od prvních statických dokumentů přes éru aplikací běžících v prohlížeči až po kód, který se spouští na stovkách míst po celém světě jen pár milisekund od uživatele. Tenhle příběh ale není jen suchým výčtem technologií a verzí. Je to příběh jednoho kyvadla, které se celé tři dekády houpe mezi serverem a klientem — a které právě teď nachází nový bod rovnováhy někde uprostřed, na okraji sítě.