Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Jak při kódování designu pojmenovávat sémanticky

Jak při kódování designu pojmenovávat sémanticky

Zprávičky Webdesign

Nálepky:

Při kódování designu je třeba navrhnout názvy řady tříd a hodnot id (pokud nepoužíváte CSS framework, který má již hodnoty dané). Je lepší v názvech vyjadřovat aktuální vzhled stránky (např. „levy-panel“) nebo se soustředit na sémantickou strukturu (např. „bocni-panel“, „pomocny-panel“)?. Článek CSS coding: semantic approach in naming convention se snaží ukázat, proč je sémantický přístup lepší a nabízí několik pravidel pro tvorbu lepších názvů. Jaký přístup volíte vy?

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
2 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
webák

Už je to drahně let, co jsem hlavní weby překopal na sémantický id a class, a u nových to už taky samozřejmě používám.

karf

Já myslím, že se tohle dost přeceňuje. Nepřikládám tomu žádný podstatný význam. Sloupce klidně pojmenuju jako col-left, col-right apod. Nevybavuju si případ, kdy by se redesignoval web jenom změnou CSS (to je takový oblíbený mýtus), nebo že by se přehazovaly sloupce. Proč taky? Nedává to smysl (a i kdyby, tak prohození tříd v šabloně je otázka minuty). Naopak, vymýšlet nějaké smysluplné "sémantické" pojmenování sloupců je většinou dost opruz a vycházejí z toho pak takové jakési podivné názvy, které nikomu nic moc neřeknou.

Pamatujete na počítadlo návštěv? Malá archeologie čísla, které web ukazoval sám o sobě

Tento web navštívilo 1 247 lidí.“ Blikající číslice ve stylu tachometru, logo TOPlistu pod patičkou, návštěvní kniha o dvě řádky níž. Devadesátá léta a začátek nultých nechávaly návštěvnost viset přímo na stránce – veřejně, pro každého. Dnes je stejné číslo schované v administraci, pod přihlášením a za souhlasem s cookies. Co se vlastně stalo mezi tím?

Když web tvořilo jen HTML: návrat na začátek internetu

Přesně před pětatřiceti lety, 6. srpna 1991, oznámil Tim Berners-Lee v diskusní skupině alt.hypertext, že existuje něco jako World Wide Web. Tehdejší web neměl obrázky, styly ani skripty. Měl necelé dvě desítky značek a jediný úkol: propojit dokumenty. Co všechno jsme od té doby přidali, co se nám po cestě ztratilo a proč se dnes čím dál větší část oboru vrací k tomu, že samotné HTML umí překvapivě mnoho?