Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Jak logovat javascriptové chyby (nejen) pomocí Google Analytics

Jak logovat javascriptové chyby (nejen) pomocí Google Analytics

Pravděpodobně logujete (a sledujete) chybové hlášky vaší aplikace, které vzniknou na serveru, ale máte přehled i o těch, které vzniknou v JavaScriptu na prohlížeči uživatele?

Možné to je. Využijte k tomu událost window.onerror , která je vyvolána při vzniku javascriptové chyby a obdrží tři argumenty (1: popis chyby, 2: url souboru, ve kterém došlo k chybě, 3: číslo řádku, ve kterém došlo k chybě). Detekované chyby můžete snadno odeslat na váš server (ukázka, jak na to), kde je můžete logovat.

Zajímavé řešení se objevilo včera na blogu ThetaBoard, kde navrhují logovat javascriptové chyby prostřednictvím Google Analytics. Autoři zmiňují některé nedostatky, např. pomalou odezvu Google Analytics – o problému se dozvíte až se zpožděním, ale jinak je řešení funkční. Vzápětí se objevil podobný návod používající namísto Google Analytics službu Mixpanel.

Pokud ovšem mají logované informace dávat smysl, nemůžete používat minifikované skripty, v takovém případě byste místo vzniku chyby jen stěží našli (ovšem i v takovém případě byste se minimálně dozvěděli cenou informaci „že se s aplikací děje něco divného“).

Pokud chcete logovat javascriptové chyby přímo, ale nechcete v tuto chvíli vytvářet vaše vlastní řešení, můžete využít jedné z následujících služeb:

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted

Co je nového v Gitu 2.55.0

Git 2.55.0 přináší šest zajímavých novinek – od dlouho očekávané podpory fsmonitoru na Linuxu, přes zjednodušení úprav historie commitů pomocí nového příkazu git history fixup, až po další krok v postupné integraci jazyka Rust do jádra Gitu. Přidává se i možnost pushovat do skupiny vzdálených repozitářů, omezit šířku grafu u git log --graph a zrychlit git grep a git cherry v částečných klonech.

Od statických stránek k edge computingu: Historie webových technologií za 30 let

Třicet let. Tak dlouho už web existuje v podobě, kterou bychom dnes alespoň zhruba poznali — od prvních statických dokumentů přes éru aplikací běžících v prohlížeči až po kód, který se spouští na stovkách míst po celém světě jen pár milisekund od uživatele. Tenhle příběh ale není jen suchým výčtem technologií a verzí. Je to příběh jednoho kyvadla, které se celé tři dekády houpe mezi serverem a klientem — a které právě teď nachází nový bod rovnováhy někde uprostřed, na okraji sítě.