Prolog nezmizel. Jeho hlavní myšlenku dnes potkáváme v nástrojích, které se Prologu na první pohled nepodobají: v CodeQL pro analýzu kódu, v Rego pro policy-as-code, v Z3 pro práci s omezeními a v Leanu pro formální důkazy. Každý řeší jiný problém, ale všechny připomínají totéž: někdy je lepší popsat vztahy, pravidla, omezení nebo tvrzení než vrstvit další if.
Většina AI agentů v roce 2026 vám nabízí pohodlí výměnou za kontrolu — běží na cizí infrastruktuře, ukládají vaše data neznámo kam a fungují jen tak, jak je jejich tvůrci navrhli. Hermes od Nous Research jde opačným směrem: je open-source, nainstalujete si ho na vlastní server za pár dolarů měsíčně, připojíte k libovolnému LLM a necháte ho, aby si sám psal vlastní schopnosti podle toho, co od něj potřebujete. Výsledek? Agent, který skutečně patří vám a po pár týdnech používání rozumí vašemu setupu lépe než kterýkoli komerční asistent. Podívejme se, co Hermes umí, jak ho rozjet a pro koho dává smysl.
Robots.txt zůstává základní signál pro slušné crawlery, ale už neumí popsat hlavní problém: stejný veřejný obsah může sloužit klasickému vyhledávání, AI odpovědím, tréninku modelů i načtení na pokyn uživatele. Provozovatel webu proto musí oddělit účel přístupu, ověřovat identitu botů, měřit dopad na infrastrukturu a u hodnotného obsahu řešit i vynucení pravidel mimo samotný robots.txt.
S mixinem Enumerable se dají v Ruby také dělat podobné a i jiné výborné kousky. Module: Enumerable [ruby-docs.org]
Tohle jde dnes delat skoro v kazdem jazyce, treba i v C#.
Jo, ale v Ruby to není typesafe…
Mám pocit, že o Scale tu čtu čím dál častěji. Nedávno jsem někoho slyšel prorokovat, že Scala je budoucnost :-)
Ano. http://stuffthathappens.com/blog/wp-content/uploads/2008/01/scala-hype.png
[0..10]
|> List.map (fun i -> i * 2)
ešte ma napadlo keď rozšírim typ List o metódu map
type List<‚a> with member l.map (f) = List.map f l
tak sa môžem použiť podobný zápis ako v CoddeScripte
[0..10].map (fun i -> i * 2)
Na jednu stranu, něco na tom je. Javu jsem už nechtěl a do Ruby, Pythonu apod. jsem se nechtěl pouštět kvůli dynamickému typování.
Na druhou stranu, Scala tu přecejen má svoje místo. Napadají mě třeba automatické konverze, které dovedou čistým způsobem nahradit monkey patching. (Prý jsou pro Ruby taky plánovány, ale dají se čekat ztráty výkonu – implementovat to bez ztráty výkonu je se statickým jazykem mnohem jednodušší. A navíc, inovativní je zde Scala…) Taky si vzpomínám na blogpost autora Groovy (takové Ruby pro Javisty), kde Scalu chválil: http://macstrac.blogspot.com/2009/04/scala-as-long-term-replacement-for.html