Algoritmus hejna

Zdroják » Zprávičky » Algoritmus hejna

Algoritmus hejna

Nálepky:

Hejna rybek či ptáků jsou fascinující tím, že se v nich pohybuje mnoho organismů koordinovaně a synchronně, aniž by byly nějak centrálně řízené. Simulaci takového chování nabízí Flocking algorithm, založený na individuálním vyhodnocování vzdálenosti od blízkých jedinců.

Můžete se podívat na demonstraci tohoto algoritmu, zapsanou v JavaScriptu (přesněji CoffeeScriptu) – vzhledem k velkému počtu „jedinců“ bude vhodnější použít prohlížeč s rychlým JavaScriptem.

Martin Malý

Začal programovat v roce 1984 s programovatelnou kalkulačkou. Pokračoval k BASICu, assembleru Z80, Forthu, Pascalu, Céčku, dalším assemblerům, před časem v PHP a teď by rád neprogramoval a radši se věnoval starým počítačům.

Komentáře

Odebírat

2 Komentářů

Nejstarší

Nejnovější Most Voted

msuchy

15 let před

…sem si chvilku myslel, ze se dozvime neco o skutecnem vyhledvani :)

Odpovědět

imploder

15 let před

Ta demonstrace, to je úplně jako živé rybičky :-)

Ve Chrome to jede bez problému, ale ve Firefoxu je to prostě moc pomalé.

Odpovědět

Shadow AI ve vývoji: skrytý problém, který musíte řešit v pull requestu

Přeškrtnutá anonymní silueta jako symbol zákazu neřízeného používání AI nástrojů.

Shadow AI ve vývoji začne být problém ve chvíli, kdy do pull requestu přijde změna navržená přes soukromý AI účet a nikdo už nedoloží, jaký kód, logy nebo interní dotaz model viděl. Samotný zákaz nestačí; dohled musí být v nástroji, kontrole kódu a CI.

Co je nového v Gitu 2.55.0

Git 2.55.0 přináší šest zajímavých novinek – od dlouho očekávané podpory fsmonitoru na Linuxu, přes zjednodušení úprav historie commitů pomocí nového příkazu git history fixup, až po další krok v postupné integraci jazyka Rust do jádra Gitu. Přidává se i možnost pushovat do skupiny vzdálených repozitářů, omezit šířku grafu u git log --graph a zrychlit git grep a git cherry v částečných klonech.

Od statických stránek k edge computingu: Historie webových technologií za 30 let

Třicet let. Tak dlouho už web existuje v podobě, kterou bychom dnes alespoň zhruba poznali — od prvních statických dokumentů přes éru aplikací běžících v prohlížeči až po kód, který se spouští na stovkách míst po celém světě jen pár milisekund od uživatele. Tenhle příběh ale není jen suchým výčtem technologií a verzí. Je to příběh jednoho kyvadla, které se celé tři dekády houpe mezi serverem a klientem — a které právě teď nachází nový bod rovnováhy někde uprostřed, na okraji sítě.