Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » ActiveRecord v JavaScriptu

ActiveRecord v JavaScriptu

ActiveRecord.js je knihovna inspirovaná ActiveRecord v Ruby on Rails. V tuto chvíli je dostupná v beta verzi 1.0. K čemu slouží? Občas potřebujete v JavaScriptu pracovat s řadou dat, která načítáte (a ukládáte) obecně z nějakého úložiště. Jelikož je načítání a ukládání dat běžná záležitost, nechcete s ním jako vývojář trávit zbytečně mnoho času. A tady vám možná pomůže ActiveRecord.js, což je ORM (Object-relational mapping), který se o načítání a ukládání objektů postará.

ActiveRecord.js umí pracovat s několika zdroji dat. Tím prvním zdrojem je paměť (čili celou databázovou strukturu se všemi daty si načtete do prohlížeče, např. AJAXem, pracujete s ní a na konci ji odešlete na server). Další zdroje jsou zajímavější, jedná se o SQL úložiště (pokud máte prohlížeč podporující SQL storage z HTML5 nebo nainstalovaný plugin Gears), dalším je Adobe AIR (využije se lokální úložiště, které používá Flash) a pokud byste náhodou pracovali na serverové platformě Jaxer, tak můžete využít i MySQL nebo SQLite.

Ať již si vyberete kterýkoliv zdroj dat, další rozhraní pro práci s daty je již stejné, viz dokumentace.

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů

Rust pomohl vrátit JPEG XL do Chromu. Stačí to k úspěchu na webu?

Před čtyřmi lety Google podporu JPEG XL z Chromu odstranil. Teď formát vrací s dekodérem v Rustu, který vznikl na popud vývojářů Firefoxu. AVIF přitom může nabídnout menší soubory a bezeztrátový WebP rychlejší dekódování. JPEG XL má jiné přednosti: velkou fotografii dokáže zobrazovat už během stahování a staré JPEGy zmenší bez další ztráty kvality. Vedle historie jeho návratu se podíváme na výsledky srovnání, bezeztrátovou kompresi i praktické nasazení jednotlivých formátů na webu.

ISO, WIN, nebo MAC? Válka o kódování češtiny na webu

Kdo se webem zabýval na přelomu tisíciletí, zná ten pohled: stránka se načte a místo české věty se na ní objeví změť znaků jako ą, ľ a ». Nebyla to chyba monitoru ani písma. Byl to následek války, která se na českém internetu vedla po dlouhá léta. Šlo v ní o zdánlivou maličkost: jak do jednoho bajtu vměstnat písmeno „ř“. Podívejme se, kdo v ní proti komu stál, proč ji nešlo vyhrát a jak skončila.