Technologie z rodiny moderních webových technologií, označované někdy souhrnně jako „HTML5“, umožňují webdesignérům vytvářet nejrůznější efekty, které byly až donedávna výsadou speciálních aplikací typu FLASH. V článku si ukážeme jeden animační efekt, a to „otáčení listů v knize“.

Joe Lambert vytvořil Flux Slider, knihovnu pro vytváření obrázkových slideshow s přechodovými efekty. Flux Slider definuje přechody pomocí CSS3, takže jsou animovány pomocí HW akcelerace (tam, kde je podporována).

HTML5Boilerplate a další „vzorové“ HTML5 stránky jsou, i přes brblání „pravověrných webdesignérů“, přijatelnou alternativou pro velké množství webařů. Komplexnějším bratrancem Boilerplate může být např. framework G5 – přichází s připravenými knihovnami jQuery nebo Modernizr, s ošetřením IE6,…

Staticky generované weby byly poměrně dlouho v ústraní. Jako by se zdálo, že redakční systém je univerzální řešení, vhodné i pro ty nejmenší prezentace. Poslední dobou se ale začínají statické weby opět prosazovat – jednak díky cloudovým úložištím, které lze použít místo serveru, jednak i kvůli schopnostem HTML.

Čtenáři Zdrojáku určitě vědí, že rodina technologií HTML5 nabízí mnohem víc než jen tagy a značkování. Součástí těchto nových technologií je také velké množství JavaScriptových API a v něm i řada nových metod, které umožňují komunikaci mezi klientem a serverem nebo mezi dokumenty. V článku si tyto metody ukážeme.

Opera uvolnila první „ostrou“ verzi ladicího nástroje (obdoba zabudovaných vývojářských konzolí či Firebugu) s názvem Dragonfly. Zdroj: Opera Dragonfly – Opera Dragonfly 1.0 emerges from its exuviae

Pomocí CSS3 – kombinací barevných přechodů – lze vytvořit různé grafické vzory (pruhy, kříže, vlny apod.) Inspirovat se můžete v galerii vzorů.

Microsoft po uvolnění IE9 začal propagovat HTML5 kde se dá, dokonce i pomocí takových úletů, jako bylo již zlidovělé „nativní HTML5“. Článek na ReadWriteWeb ale připomíná jinou technologii než jsou WebForms či WebSockets, kterými…

Kaskádové styly doprovázejí naše stránky již půl druhé dekády. Za ta léta jsme si stačili velmi dobře všimnout jak jejich nesporných výhod, tak i nevýhod, které především kodérům znesnadňují práci. Pojďme takové klacky pod nohama zdolat, projít si třeba jarní LESS a nadechnout se opět čerstvého kodérského vzduchu.

Douglas Crockford nebyl spokojen s běžnými JS benchmarky, které, podle jeho slov, „neodpovídají chování reálných aplikací a tvůrci JS pro ně mohou enginy optimalizovat“. Vzal proto svůj JSLint a měřil rychlost jeho provádění v různých…