Přejít k navigační liště

Zdroják » Seriály » Moje garáž, můj hrad

Články ‐ ‐ Různé ‐

Se ženou se dělíme o jednu garáž systémem „kdo dřív přijede, ten parkuje v teple“. Ten druhý má smůlu. Jak však zjistit bez otvírání garáže nebo telefonátu ženě, jestli je tam místo? Jednoduše. Sestavíte zařízení, které vám bude schopno přes internet dát informaci, zda je garáž volná. Ano, je to ujeté, ale funguje to. V sérii článků se dozvíte, jak jsem celé zařízení vyráběl od A do Z. Celý projekt vznikl na akci GDG Open Hardware Hackathon.

Články ‐ ‐ Různé ‐

Tento díl bude věnovaný knihovně boto pro Python. Tato knihovna zapouzdřuje komunikaci s AWS API. Uvidíte, jak správně manipulovat s klíči a jak posílat a číst zprávy služby Amazon SQS. Pokud vám nevyhovuje Python, tak není problém použít cokoliv jiného. AWS API SDK je dostupné pro většinu programovacích jazyků. Práce s klíči je v podstatě identická a na knihovně nezávislá.

Různé
Články ‐ ‐ Různé ‐

V tomto díle vytvoříme webovou stránku hostovanou na službě S3, která nám umožní poslat dotaz do garáže, zda je volná nebo ne. Použijeme k tomu knihovnu AWS SDK for JavaScript in the Browser, která umožňuje přímý přístup k AWS API z webového prohlížeče. Přístup zabezpečíme pomocí externího poskytovatele identity. V tomto příkladu použijeme Google+, ale můžete použít něco jiného.

Rust pomohl vrátit JPEG XL do Chromu. Stačí to k úspěchu na webu?

Před čtyřmi lety Google podporu JPEG XL z Chromu odstranil. Teď formát vrací s dekodérem v Rustu, který vznikl na popud vývojářů Firefoxu. AVIF přitom může nabídnout menší soubory a bezeztrátový WebP rychlejší dekódování. JPEG XL má jiné přednosti: velkou fotografii dokáže zobrazovat už během stahování a staré JPEGy zmenší bez další ztráty kvality. Vedle historie jeho návratu se podíváme na výsledky srovnání, bezeztrátovou kompresi i praktické nasazení jednotlivých formátů na webu.

ISO, WIN, nebo MAC? Válka o kódování češtiny na webu

Kdo se webem zabýval na přelomu tisíciletí, zná ten pohled: stránka se načte a místo české věty se na ní objeví změť znaků jako ą, ľ a ». Nebyla to chyba monitoru ani písma. Byl to následek války, která se na českém internetu vedla po dlouhá léta. Šlo v ní o zdánlivou maličkost: jak do jednoho bajtu vměstnat písmeno „ř“. Podívejme se, kdo v ní proti komu stál, proč ji nešlo vyhrát a jak skončila.