V předchozích článcích na téma objektově orientovaného programování v Javascriptu jsme probrali způsoby, jak k objektům v JS lze přistupovat a řekli jsme si, jaký způsob je přijatelný a proti kterým lze mít výhrady. Na závěr se podíváme, jak se k problému staví ostatní javascriptové knihovny a jak řešit OOP efektivně.

Velmi zajímavý článek vyšel na GitHubu – Bye Bye Flash: Network graph is now Canvas. Popisuje nejen přechod nástroje pro kreslení grafů z Flashe na HTML Canvas, ale rovněž shrnuje pro a proti obou technologií.

Dnes se opět budeme věnovat praktickým ukázkám a naší aplikaci. Po předchozím díle o vlastních JSP značkách a servletech se dnes podíváme na to, jak z Javy na serveru posílat e-maily a jak chránit aplikaci proti spamu pomocí tzv. CAPTCHA.

V předchozím článku jsme si ukázali, jak se v Javascriptu řeší zapouzdření a objekty, ukázali si nejčastěji používané postupy a vysvětlili si, proč jsou špatné. V dnešním pokračování si ukážeme, jak se dědičnost v Javascriptu implementuje správně, pomocí prototypů.

Rychlosti internetových přípojek stále rostou a na nějaký ten megabajt dnes už skoro nikdo nehledí (uživatelé mobilního připojení to mohou vidět jinak). Přesto není příliš přívětivé posílat návštěvníkům stránek velké obrázky nebo skripty o velikosti stovek kilobajtů. V článku si ukážeme, jak zmenšit skripty v JavaScriptu.

Po minulém teoretičtějším dílu seriálu budeme dnes zase trochu programovat. Naučíme se, jak vytvářet vlastní JSP značky a funkce, které nám ušetří psaní a pomáhají vytvářet znovupoužitelný kód. A ukážeme si, jak vytvořit jednoduchý servlet, který klientům zpřístupní fotky z externího adresáře.

Ke strojovému zpracování složitějších dat (např. jazyků) je zapotřebí tzv. parser, tedy nástroj, který dokáže zpracovat zdrojový text a „rozebrat“ ho na snadněji zpracovatelné elementy. Naštěstí není nutné psát pro každý jazyk parser…

Jak funguje objektově orientované programování v Javascriptu? Má Javascript třídy nebo nemá? Jak se implementuje dědičnost? Na tyto otázky si odpovíme v sérii článků, a ukážeme si, že Javascript je flexibilní, objektově orientovaný jazyk, vhodný nejen pro rychlé prototypování, ale i pro vývoj složitých aplikací.

Před časem jsme probírali článek, který se zabýval porovnáním rychlostí statických tříd a singletonů v PHP. Na tento článek reaguje Ryan Weaver na blogu PHP|architect příspěvkem Static methods vs singletons: choose neither. Argumentuje tím,…

Dnes na chvíli vybočíme z praktické linie tohoto seriálu a budeme se místo další práce na naší aplikaci věnovat obecnějšímu srovnání Javy na webu s jiným používaným jazykem, a to konkrétně PHP. Podíváme se na oba jak z hlediska jazyka, tak i z pohledu nasazení na server a dostupnosti hostingu.