Přejít k navigační liště

Zdroják » PR Články » V Praze se koná největší konference o strojovém učení v Evropě. Na Machine Learning Prague vystoupí odborníci z NASA, Microsoftu i izraelské armády

V Praze se koná největší konference o strojovém učení v Evropě. Na Machine Learning Prague vystoupí odborníci z NASA, Microsoftu i izraelské armády

Články ‐ ‐ PR Články ‐

Konference Machine Learning Prague je největší evropskou událostí o praktickém využití umělé inteligence a strojového učení a přitahuje do Prahy kapacity z celého světa.

Konference Machine Learning Prague je největší evropskou událostí o praktickém využití umělé inteligence a strojového učení a přitahuje do Prahy kapacity z celého světa. Loňský ročník si vysloužil ocenění AI Awards za Nejlepší událost roku. I letos se tisícovka účastníků může těšit na praktické postupy a aplikace strojového učení. Vystoupí mimo jiné lidé zodpovědní za aplikaci strojového učení ve firmách a institucích jako je Microsoft, NASA nebo dokonce izraelská armáda. Workshopy a konference se uskuteční v pražském CEVRO Institutu a Rudolfinu od 20. do 22. března 2020. 

“Česká republika má v disciplínách spojených s tvorbou umělé inteligence odborníky, kteří patří mezi světovou špičku. I díky tomu se nám daří do Prahy přilákat každý rok na Machine Learning Prague z celého světa největší kapacity z oblasti vývoje strojového učení a jeho aplikace,” říká Jiří Materna, spoluzakladatel Machine Learning Prague, který se oblasti machine learningu věnuje přes 10 let, z čehož 7 let působil jako vedoucí vývoje Seznam.cz.

Mezi speakery letošního ročníku Machine Learning Prague se představí Ashish Kapoor, který vede skupinu pro leteckou robotiku a informatiku v Microsoftu. Promluví o tom, jak se může AI zdokonalovat díky vysoce věrným simulacím v systému AirSim, které se používají pro učení dronů všech velikostí. Takto trénované drony pak pomáhají například s přesnější předpovědí počasí nebo monitoringem v tzv. precizním zemědělství.

Dorazí také Susan Schneider, která vede oddělení Baruch S. Blumberg/NASA pro astrobiologii, průzkum a vědecké inovace v Knihovně Kongresu v USA. Její dvouletý projekt v NASA zkoumal superinteligentní AI. Zároveň je ředitelkou AI, Mind and Society Group a profesorkou na University of Connecticut. Dříve navrhovala testy vědomí pro AI na Institute for Advanced Study na univerzitě v Princetonu a je zároveň autorkou několika knih věnujících se této problematice.

O přístupu k AI ve vojenském prostředí prozradí Hava Siegelmann, která pracuje pro Agenturu amerického ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty s cílem zdokonalit AI v počítačových zařízeních. Dříve řídila laboratoř pro Biologicky inspirované neurální a dynamické systému na University of Massachusetts, kde se zaměřovala na pokrok v porozumění biologicky inspirovaných výpočetních systémů. Victoria Kalmanovich, která vede v izraelském námořnictvu technologickou jednotku pro výzkum a vývoj, pak přiblíží inovace v procesech a řešení technologických problémů, které jsou spojeny s vývojem softwaru v této specifické oblasti.

Jedním z nejvýraznějších českých zástupců bude Vojta Jína, který v Googlu pomáhal vytvořit AngularJS, javascriptový webový framework, který zjednodušuje vývoj webových aplikací a usnadňuje testování. V současné době pracuje pro společnost Apple, kde řeší strojové učení se zřetelem na schránu soukromí uživatelů.

Pátý ročník Machine Learning Prague se uskuteční 20. – 22. března 2020 v pražském Rudolfinu. Program a lístky naleznete na webu konference Machine Learning Prague.

Spacer.gif a tabulky v tabulkách: Jak se kdysi dělaly webové stránky

Kdo dnes napíše display: grid a za minutu má hotový třísloupcový layout, těžko si představí, jakou akrobacii to stálo před pětadvaceti lety. Webové stránky tehdy držely pohromadě vnořené tabulky, průhledné obrázky o velikosti jednoho pixelu a pevná víra, že to nikdo neotevře v jiném prohlížeči. Pojďme si připomenout, jak to fungovalo, proč to fungovalo a proč jsme s tím museli skončit.

Rust pomohl vrátit JPEG XL do Chromu. Stačí to k úspěchu na webu?

Před čtyřmi lety Google podporu JPEG XL z Chromu odstranil. Teď formát vrací s dekodérem v Rustu, který vznikl na popud vývojářů Firefoxu. AVIF přitom může nabídnout menší soubory a bezeztrátový WebP rychlejší dekódování. JPEG XL má jiné přednosti: velkou fotografii dokáže zobrazovat už během stahování a staré JPEGy zmenší bez další ztráty kvality. Vedle historie jeho návratu se podíváme na výsledky srovnání, bezeztrátovou kompresi i praktické nasazení jednotlivých formátů na webu.