Hardware je velmi rychle se rozvíjející oblastí IT a výkon počítačů neustále roste. Pojďme se podívat na to, jak správným způsobem upgradovat stávající databázový server, abychom maximalizovali výkon s co nejmenšími náklady.
Jak bylo na virtuální konferenci FOSDEM.
Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?
Posledních pár let mě baví se zabývat bezpečností aplikací. Čistě technicky. A když člověk tyhle věci implementuje, dostane se k zajímavým problémům, které by ho ani nenapadly. A tak se stalo, že jsem se dostal k proxy. Jako slepý k houslím.
Doplnění
„nicméně vlivem nedostatku RAM je nadále nutné neustálé čtení a zápisy z/na disk“ – zde by možnábylo dobré zdůraznit, že autor má na mysli swap, v případě disk cache to nedává smysl, PAE kernel může (AFAIK) použít „up to 64G“ paměti i pro cache.
U RAID0 (nebo jeho variant) pozor na stripe size, při malé velikosti roste sice teoretická rychlost čtení menších požadavků, ale pochopitelně roste i režie. Co víc, nastává daleko větší šance na rozdělení řádku mezi dvě odnože. Pokud se nějaká aplikace pokusí číst celý tento řádek, je potřeba seekovat na obou větvích. Daleko lepším řešením v případě 2 disků je (mimo heavy-write workloady) použít RAID1. Zvlášť na BSD, kde kernel umí i dynamicky „stripovat“ sekvenční čtení, je schopen zapisovat na jeden disk a číst z druhého (a uchovává jistou formu primitivních „transakcí“), oproti tomu mdadm hraje víc na striktní sync disků.
Jak bylo v článku zmíněno, velkou většinu času tráví server čekáním na I/O disku, je tedy na místě uvažovat o 10000+ RPM discích, případně SSD. Pochopitelně RAM je taky důležitá, na CPU mnohdy ani moc nezáleží. Většinu „zatížení“ procesoru stejně tvoří iowait.
swap u dedikovaného SQL serveru
Jestliže swapuje server na kterém běží dedikovaný SQL server, tak to neznamená nic jiného než špatnou konfiguraci databáze. tj. špatnou konfigurací db lze totálně zazdít výkon bez ohledu na hw a zatížení. Databáze musí být vždy nakonfigurována tak, že systém neswapuje!
spousta nepřesností
Článek jsem pouze proletěl, ale spousta autorových tvrzení už na začátku článku není pravdivá, dál jsem se rozhodl to nečíst.
Re: spousta nepřesností
Pro efektivní provozování MySQL je nutné MySQL opatchovat (nebo používat vývojové verze) viz MySQL percona|facebook|google patch. Na druhou stranu, lidí, kteří by si na něco takového troufli a zároveň věděli, co dělají, tu moc nebude. Řešením je počkat si na novou verzi MySQL – snad brzy vyjde 5.5
Re: spousta nepřesností
Konkrétně Percona server lze stáhnout přímo na stránkách firmy viz. http://www.percona.com/software/percona-server/. Výkonově je tento server opravdu na daleko lepší úrovni než MySQL a až vyvíjená verze 5.5 stírá rozdíly. GA verze MySQL 5.5 by měla vyjít co nevidět, plánováno bylo v polovoně roku 2010. No snad bude vývoj pod Oraclem pokračovat i nadále tímto trendem.
Desktop CPU vs. server CPU
A mě by zase zajímalo, jak je to s tím „daleko vyšším výkonem“ serverových CPU oproti desktopovým. Argumenty pro serv. jsou myslím jasný, ale šlo by to alespoň řádově nějak specifikovat?
Dejme tomu, že bych chtěl postavit MySQL server pro interní použití – nejde mi tedy o žádné „enterprise“ vlastnosti serverových komponent a 99.999% dostupnost, ale výhradně o poměr cena / výkon. Odpovídá cenový rozdíl alespoň přibližně rozdílu ve výkonu?
Re: Desktop CPU vs. server CPU
Samozřejmě, že i desktopový procesor v poměru cena/výkon může být dostačující. Bohužel k tomu, aby bylo možné přímo něco doporučit, tak by bylo třeba vědět bližší údaje o očekávané žátěži takového interního serveru.
V praxi jsou MySQL servery nasazovány pro vnitrofiremní účely běžně na desktopové stroje. Jak ale říkám, je potřeba znnát bližší údaje o předpokládané zátěži, požadované odezvě a mnoha dalších faktorech.
Každopádně ve firmě s řádově desítkami zaměstnanců si s tímto opravdu nemusíte asi lámat hlavu a můžete server nainstalovat na PC, které máte zrovna po ruce. Pokud výkon nebude dostačovat, upgradovat můžete vždy.
Celkem aktualizované benchmarky naleznete například na stránkách http://www.cpubenchmark.net/
SWAP IN, SWAP OUT
Me ten clanek neprisel tak zly, pro laika lepsi nez nic
u vmstat je swap je popsan obracene:
si – počet bloků za sekundu swapovaných na disk,
so – počet bloků za sekundu swapovaných z disku;
tusim, ze je to naopak viz vypis:
0 4 537244 2319624 11260 266960 497 0 1390 55 510 768 5 3 0 92
0 6 536052 2310708 11528 268112 473 0 778 1415 527 476 2 4 2 93
0 6 534892 2297220 11868 271784 454 0 1215 70 542 574 4 2 0 94
Re: SWAP IN, SWAP OUT
jeste zkusim pridat nazvy sloupcu..
r b swpd free buff cache si so bi bo in cs us sy id wa st
0 4 537244 2319624 11260 266960 497 0 1390 55 510 768 5 3 0 92
0 6 536052 2310708 11528 268112 473 0 778 1415 527 476 2 4 2 93
0 6 534892 2297220 11868 271784 454 0 1215 70 542 574 4 2 0 94
tabulka RAID
Tabulka RAIDu je trosku zvlastni. Rekl bych, ze RAID10 je pro databazi nejlepsi volba, ale take nejdrazsi. RAID5 a RAID6 maji super cteni, ale zapis byva slabsi. Slabsi zapis muze byt castecne eliminovan zalohovanou zapisovou kesi (+procesorem na pocitani parity). Slabsi zapis je zpusoben tim, ze pri zmene bloku je potreba nacist bloky ze vsech disku v RAID, vypocitat paritu a zapsat.
Re: tabulka RAID
ono to bude ovlivnovat hodne faktoru – typ pole (raid), disky (scsi, sas, sp, dp, rpm – 7200, 10k, 15k), cache (bateryback write-back), pripojeni – interni nebo san (2Gb, 4Gb, 8Gb), dalsi vykonnost ovlivnuje napr. virtualizace pole (napr. HP EVA) atd atd atd
server / desktop prociky
nemate tuseni, proc intel deli prociky pro small businesess na servery a datacentra a desktopy, pricemz kdyz je porovnate
http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=79307
http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=58003
tak jsou vpodstate stejny ? Je tam naky rozdil v necem ?