Přejít k navigační liště

Zdroják » Webdesign » Storybook pro snadné generování přehledu UI komponent

Storybook pro snadné generování přehledu UI komponent

Články Webdesign

Představíme šikovný nástroj, který vám pomůže s tvorbou rozsáhlejšího webu.

Text vyšel původně na autorově webu.

Při kódování zvlášť větších webů vzniká problém – nikdo už si nepamatuje, jaké věci jsou již vytvořené.

Když je potom potřeba přidat novou funkcionalitu, buď se musí celá nakódovat, nebo složitě procházet web a hledat, jestli by nešlo použít už něco hotového.

Tyto problémy snižuje existence tzv. styleguidu. Storybook je jedním z takových nástrojů, který styleguide dokáže snadno vytvořit.

V praxi se jedné o samostatnou aplikaci s přehledem použitých komponent na webu. Je možné z ní vygenerovat statický web a ten vystavit veřejně.

To ale není vše, má to další užitečné vlastnosti:

  1. Snadnější testování a vývoj – ve Storybooku jdou znázornit všechny myslitelné stavy komponent a snadno mezi nimi přepínat. Není tak nutné složitě simulovat požadovaný stav přímo v aplikaci.Přepínání stavů komponenty
  2. Spolupráce více lidí – frontend vývojář si může bokem připravit jednotlivé komponenty bez nějakých závislostí na backendu. Práce jde díky tomu i lépe rozdělit mezi více lidí. Jeden člověk může kódovat komponenty ve Storybooku a jiný je potom implementovat do systému.
  3. Dokumentace – styleguide slouží zároveň jako dokumentace. Kromě zobrazení všech stavů je možné přidat i vlastní textové poznámky k použití.
  4. Sdílení stylů napříč projekty – je-li potřeba nějaké společné styly používat na různých projektech, styleguide může hodně pomoci. Vytvoří se nový repositář se Storybookem, kde se společné hotové styly odprezentují, a celé se to potom připojí jako závislost.
  5. Podpora různých frameworků/knihoven – není nutné používat jenom např. React, ale podporována je prakticky libovolná populární JS knihovna, web komponenty, čisté HTML, čisté CSS nebo různé CSS preprocesory.
    • React
    • Vue
    • Angular
    • Web Components
    • Ember
    • HTML
    • Mithril
    • Marko
    • Svelte
    • Riot
    • Preact
    • Rax

Instalace

Nejjednodušší je nainstalovat do projektu přes npx:

npx sb init

Pokud npx neexistuje, stačí doinstalovat přes npm install -g npx.

Instalace Storybooku je tak chytrá, že automaticky rozpozná použitý JS framework, vše podle toho nainstaluje a připraví v daném stylu ukázku.

Spouští se přes:

npm run storybook

Zobrazit by se měla nová stránka s příkladem pár komponent:

Dokumentace komponenty

Ve výchozím nastavení se komponenty, které mají být zdokumentované ve Storybooku, dávají do složky stories.

Hned vedle komponenty ke zdokumentování se vytvoří další komponenty se stories před příponou, která popisuje, jak se má komponenta používat.

Příklad ve Svelte:

U komponenty mohou být i CSS styly, které se do ní potom importují, záleží na preferovaném způsobu stylování.

Tento postup není nijak vnucený, samotné komponenty i stories mohou být v libovolných umístěních.

Samostatná složka se vůbec nemusí používat, klidně stačí založit vedle komponenty soubor neco.stories.js a Storybook si to sám najde.

(Dokonce i ty soubory mohou mít místo stories v názvu třeba fytopuf a může to při požadovaném nastavení v .storybook/main.js fungovat.)

To je hezká vlastnost Storybooku, že jde snadno začlenit i do již existujícího projektu a začít postupně dopisovat dokumentaci.

Storybook a Vite

Kromě různých JS frameworků Storybook podporuje i jiné nástroje pro build.

Jde použít i Vite a výrazně si zrychlit celý build a následný hot reload.

Stačí nainstalovat s parametrem pro Vite builder:

npx sb init --builder storybook-builder-vite

Závěr

Osobně nevidím moc důvod nástroj typu Storybook nepoužívat. Není jen pro nové projekty, jde ho okamžitě přidat i do něčeho staršího. Snad s výjimkou nějakého prototypování, kdy může psaní dokumentace zdržovat, ale u dlouhodobého projektu se vyplatí.

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jiří

Děkuji za článek.

EU AI Act: co musí vývojářské týmy vědět do 2. srpna 2026

Druhého srpna začnou v EU platit povinnosti pro poskytovatele i provozovatele high-risk AI systémů: posouzení shody, technická dokumentace a quality management na straně providerů, uchovávání logů a dohled nad provozem na straně deployerů. Samostatně vstupují v platnost transparentní pravidla pro chatboty, generativní AI a deepfaky, a ta se týkají všech, nejen high-risk systémů. Kdo nasazuje AI v recruitmentu, credit scoringu nebo HR hodnocení, je v zóně. Čekání na odklad přes Digital Omnibus je sázka na legislativní proces, který ještě neskončil. A kdo si myslí, že se ho to netýká, protože „jen používá ChatGPT" v use casu z Annexu III, pravděpodobně špatně přečetl nařízení.

Vibe coding a skutečná cena kódu, který nikdo nečte

AI
Komentáře: 1
Andrej Karpathy pojmenoval vibe coding v únoru 2025 jako víkendový experiment, kdy vývojář nečte kód a nechá AI dělat všechno. Collins Dictionary z toho udělal slovo roku, startupy kolem toho vyrostly na desítky miliard dolarů. Jenže nejrigoróznější nezávislá studie zjistila, že AI nástroje zkušené vývojáře zpomalují o 19 %, přestože si oni sami mysleli, že zrychlili o 20 %. Mezi tím, co o vibe codingu věříme, a tím, co o něm víme, zeje díra – a je načase se do ní podívat.

MCP vyhrál. Teď musí dokázat, že si tu výhru zaslouží

Model Context Protocol se za sedmnáct měsíců proměnil z interního experimentu Anthropic v de facto standard pro propojení AI modelů s nástroji — s 97 miliony stažení SDK měsíčně a podporou všech velkých hráčů. Jenže adopce ještě není totéž co produkční zralost. Kontextová inflace, tool poisoning a naivní obalování REST API ukazují, že skutečný problém MCP není protokol sám, ale způsob, jakým ho vývojáři používají.