Přejít k navigační liště

Zdroják » JavaScript » Rozpoznávání hlasu

Rozpoznávání hlasu

Články JavaScript

Jak psát na web převodem hlasu na text pomocí speechRecognition.

Text původně vyšel na autorově webu Je čas.

Pro usnadnění zadávání obsahu na web existuje Speech Recognition API. Díky němu je možné převést řeč na text a dále s ním na stránce pracovat.

Tím se otevírají možnosti, jako je např. významné usnadnění vyplňování formulářů a podobně.

V květnu 2017 podporuje hlasové zadávání pouze Google Chrome. Ostatní prohlížeče ho buď vyvíjí (Edge, Opera), nebo zvažují vyvinout (Firefox).

Jelikož rozpoznávání funguje tak, že se vstup z mikrofonu odesílá na servery Google, které vrací výsledný text, musí si ostatní prohlížeče implementovat obdobnou serverovou službu.

JS API

Pro rozpoznávání slov je třeba použít JavaScriptové API.

Zjednodušené použití je následovné následovné. První řádek slouží k detekci podpory v prohlížeči. Rozpoznávání češtiny funguje relativně slušně.

if ('webkitSpeechRecognition' in window) {
  var speech = new webkitSpeechRecognition();
  speech.continuous = true; // Může se v mluvení navázat
  speech.lang = "cs"; // Nastavení jazyku
  speech.onend = function() {
    // Když se přestane mluvit
  }; 
  speech.onresult = function(e) {
    // Zpracování rozpoznaných slov
  };
  
  speech.start(); // Odstartuje rozpoznávání
}

Povolení v prohlížeči

Před započetím mluvení je nutné udělit stránce přístup k mikrofonu. To je poměrně logické, protože jinak by mohla webová stránka uživatele odposlouchávat.

Odhad vs. finální výsledek

Rozpoznaná slova se dělí na dva typy: odhad a finální výsledek. Interpret jazyka je nejspíš schopný ze souvislého spojení slov odhalit kontext a dosáhnout tak lepších výsledků než ze samostatných slov.

Rozlišit tyto dva případy jde z JS vlastnosti isFinal jednotlivých výsledků.

Využití

Kromě prostého zadávání textu jde umožnit hlasem ovládat celou stránku, třeba podle vysloveného pokynu přecházet ze stránky na stránku.

Zadávání interpunkce

Asi největší slabina v zadávání delšího souvislého textu spočívá v interpunkci. Rozpoznávací server nedokáže správně umístit čárky v souvětích.

Řešení je asi jedině přidat do rozpoznávací metody klíčová slova tečka, čárka a podobně, která se převedou.

Převod textu na řeč

Zatímco převod hlasu na text není moc dobře podporovaný, obrácený postup – předčítání textu na stránce – je podporované mnohem lépe. Příklad:

var readText = function(text) {
        var msg = new SpeechSynthesisUtterance();
        var voices = window.speechSynthesis.getVoices();
        msg.voice = voices[10]; // Note: some voices don't support altering params
        msg.voiceURI = 'native';
        msg.volume = 1; // 0 to 1
        msg.rate = 1; // 0.1 to 10
        msg.pitch = 2; //0 to 2
        msg.lang = 'cs-CZ';
        msg.text = text;

        speechSynthesis.speak(msg);
};  

V češtině ale výsledky nejsou úplně přesvědčivé.

Překonaný atribut x-webkit-speech

V prohlížeči Google Chrome šlo ještě v roce 2014 automaticky běžný <input> proměnit na hlasově ovladatelný. U takto označeného pole se potom objevovala ikonka mikrofonu. V aktuálních verzích Chrome to už ale nefunguje.

<input x-webkit-speech>

Odkazy k článku

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Ondřej Žára

Jen krátké doplnění — metoda getVoices() se může chovat asynchronně, tj. smí vyvolat asynchronní zjištění podporovaných hlasů (chová se tak mj. Chrome 60 na Linuxu) a vrátit prázdné pole. Ideální je proto událost voiceschanged (více info viz https://dvcs.w3.org/hg/speech-api/raw-file/tip/webspeechapi.html#dfn-ttsgetvoices).

Co je nového v Gitu 2.55.0

Git 2.55.0 přináší šest zajímavých novinek – od dlouho očekávané podpory fsmonitoru na Linuxu, přes zjednodušení úprav historie commitů pomocí nového příkazu git history fixup, až po další krok v postupné integraci jazyka Rust do jádra Gitu. Přidává se i možnost pushovat do skupiny vzdálených repozitářů, omezit šířku grafu u git log --graph a zrychlit git grep a git cherry v částečných klonech.

Od statických stránek k edge computingu: Historie webových technologií za 30 let

Třicet let. Tak dlouho už web existuje v podobě, kterou bychom dnes alespoň zhruba poznali — od prvních statických dokumentů přes éru aplikací běžících v prohlížeči až po kód, který se spouští na stovkách míst po celém světě jen pár milisekund od uživatele. Tenhle příběh ale není jen suchým výčtem technologií a verzí. Je to příběh jednoho kyvadla, které se celé tři dekády houpe mezi serverem a klientem — a které právě teď nachází nový bod rovnováhy někde uprostřed, na okraji sítě.