Otázky k přístupnosti webů – 5

Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?

Seriál: Otázky k přístupnosti webů (5 dílů)

  1. Otázky k přístupnosti webů 7.12.2020
  2. Otázky k přístupnosti webů – 2 15.12.2020
  3. Otázky k přístupnosti webů – 3 30.12.2020
  4. Otázky k přístupnosti webů – 4 18.1.2021
  5. Otázky k přístupnosti webů – 5 23.2.2021

Text vyšel původně na autorově webu v podobě adventního kalendáře otázek a odpovědí.

Proč je důležitá přístupnost mobilního menu z klávesnice?

Hlavní důvody jsou tři:

  • není vyloučeno, že i na desktopovém zařízení s klávesnicí se zobrazí mobilní verze webu (při menších velikostech okna, rozlišení displeje apod.);
  • i mobilní zařízení se mohou ovládat pomocí klávesnice – u nevidomých uživatelů (obzvlášť při systematičtější práci) je to poměrně časté;
  • korektnost rozhraní v tomto směru je nepřímou podmínkou k tomu, aby mobilní menu bylo možné na mobilních zařízeních používat pomocí asistivních technologií (typicky odečítače obrazovky) i v případech, kdy uživatel zařízení ovládá dotykovými gesty.

Je vhodné používat odkazy “více” a “zde”?

Není.

Jedno ze základních pravidel přístupnosti říká, že z textu (označení) každého odkazu by měl uživatel poznat, kam odkaz vede a co může uživatel na cílové stránce očekávat. Nevýstižné texty odkazů dokáží frustrovat uživatele stejně jako chodba plná dveří, na kterých jsou sice cedulky, ale jejich obsah nám nic neříká o tom, co nebo kdo se za dveřmi nachází.

Výstižné označování odkazů tak může uživatelům práci se stránkou významně zjednodušit. Jednou ze skupin uživatelů, která z dobře a výstižně popsaných odkazů profituje, protože jim významně zefektivňuje práci s webem, jsou uživatelé screen readerů (odečítačů obrazovky) – tedy uživatelé nevidomí či prakticky nevidomí. Práce se stránkou prostřednictvím hlasového výstupu je totiž pomalejší už sama o sobě, a není ji proto třeba uživatelům navíc komplikovat nevhodným označením odkazů.

Další čtení

Jaký je rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby?

HTML atributy aria-* ze specifikace WAI-ARIA obecně slouží k sémantickému vyznačení informací. Využívají je především asistivní technologie (například odečítací či zvětšovací programy), které jsou díky nim schopny tento druh informací zprostředkovat svým uživatelům.

Jednou z věcí, které specifikace WAI-ARIA nabízí, je i možnost přístupným způsobem přiřadit textové popisky prvkům, u kterých takové popisky chybí. K popisování slouží atributy aria-labelaria-labelledby a aria-describedby. V čem se liší?

aria-label

Atribut aria-label slouží k přidání popisku (názvu) k prvku, jehož význam vyplývá z vizuální podoby stránky či umístění prvku, ale tento význam není nikde prezentován v textové podobě.

Velkou výhodou tohoto atributu je to, že jej můžeme použít prakticky s každým HTML elementem. A protože jeho podpora napříč asistivními technologiemi je na vysoké úrovni, jedná se o univerzální řešení k popisování prvků na webové stránce.

Příklad použití

<button aria-label="Zavřít">
  ×
</button>

aria-labelledby

Pokud už vhodný textový popisek prvku někde na stránce existuje, lze jeho obsah využít místo kopírování stejného obsahu do atributu aria-label (Význam to má hlavně z hlediska programátorské zásady DRY [Don’t repeat yourself – neopakujte se]).

V takové případě použijeme atribut aria-labelledby, kterému se předá id prvku s textovým popiskem.

Příklad použití

Jako příklad užití se nabízí třeba označení povinných položek ve formuláři hvězdičkou.

<p>
  Položka označená * <span id="povinne">je povinná</span>
</p>
<label for="policko>
  Políčko <span aria-labelledby="povinne">*</span>
</label>
<input id="policko" required>

(Příklad je převzat z článku ARIA atributy na webu jecas.cz.)

aria-describedby

Pokud potřebujeme poskytnout uživateli detailnější popis (vysvětlení) k danému prvku, které už se někde na stránce nachází, použijeme k tomu atribut aria-describedby, kterému opět předáme id prvku s detainějším textovým popiskem.

Příklad použití

Atribut aria-describedby můžeme použít například k poskytnutí detailnějšího popisu grafu, který už se nachází v textu stránky (a můžeme se tedy na něj odkázat).

<figure>
<img src=”graf.jpg” alt=”Stručný popis grafu.” aria-describedby=”detailni-popis-grafu”>
<figcaption>Titulek obrázku.</figcaption>
</figure>

…

<p id=”detailni-popis-grafu”>Text, detailněji popisující obrázek.</p>

Další čtení

Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?

Ano, pokud obsahuje korektně vytvořenou textovou vrstvu.

Musíme mít přístupný i obsah, který publikujeme například na Facebooku či YouTube?

Rovina praktická

Z praktického úhlu pohledu jednoznačně ano (uživatel nerozlišuje mezi tím, jestli například video zhlédne na YouTube kanálu úřadu, nebo na jeho webu – užvatel se potřebuje dostat k informacím, které to video obsahuje).

Pokud povinný subjekt publikuje informace na sociálních sítích, tento obsah musí být přístupný, protože jako takový je publikován povinným subjektem, a je na jeho zodpovědnosti publikovat obsah v přístupné podobě.

Pokud například video (budeme-li se držet našeho příkladu z prvního odstavce) vzniklo za peníze úřadu, o YouTube kanál úřadu, na kterém je video umístěno, se také někdo stará v pracovní době (a je placen z veřejných peněz), pak není důvod, aby na takové video bylo nahlíženo tak, že nemusí být přístupné jen proto, že není na webu úřadu, ale na YouTube kanálu úřadu.

To by pak bylo možné například povinnost mít přístupné dokumenty velmi snadno obcházet tím, že je umístím na cloudové úložiště mimo svou doménu a mohu tvrdit, že se na ně tím pádem zákon o přístupnosti nevztahuje.

Což už jsme tady svého času měli (Portál veřejné správy není web, ale portál, a proto se na něj pravidla přístupnosti nevztahují.) a k tomuto “pojetí” přístupnosti se jistě vracet nechceme.

Analogické situace by pak totiž mohli vznikat u studijních informačních systémů, úředních desek, knihovních katalogů, atp. které taktéž může provozovat externí subjekt a provozovatel je “jen” využívá jako vhodnou, respektive vyhovující platformu pro publikování.

Rovina formální

Formálně ale tento obsah zákonem pokryt není (explicitně není nikde zmiňován a nebude tudíž ani podléhat monitoringu přístupnosti), protože povinné subjekty nemohou ovlivnit přístupnost sociálních médií jako takových. A už “jen” to, co zákon explicitně pokrývá, zahrnuje obrovské množství obsahu, kterým je třeba se zabývat.

Závěr

Platí tedy jednoduché pravidlo a doporučení:

“Můj obsah, moje zodpovědnost (i za přístupnost).”

Radek vystudoval informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 se věnuje přístupnosti a speciální informatice pro lidi s těžkým postižením zraku.

Zatím nebyl přidán žádný komentář, buďte první!

Přidat komentář
Zdroj: https://zdrojak.cz/?p=24260