Otázky k přístupnosti webů – 2

Kde začít studovat problematiku přístupnosti? Je změna velikosti písma na webu k něčemu? Jaké změny přináší WCAG 2.1? Má z hlediska přístupnosti nějaký význam atribut title? Jak je to s přístupností JavaScriptu? Dává smysl definovat na stránkách horké klávesy (accesskeys)?

Seriál: Otázky k přístupnosti webů (5 dílů)

  1. Otázky k přístupnosti webů 7.12.2020
  2. Otázky k přístupnosti webů – 2 15.12.2020
  3. Otázky k přístupnosti webů – 3 30.12.2020
  4. Otázky k přístupnosti webů – 4 18.1.2021
  5. Otázky k přístupnosti webů – 5 23.2.2021

Text vyšel původně na autorově webu v podobě adventního kalendáře otázek a odpovědí.

Přístupnost je pro mě nové téma – kde s ní mám začít?

Pokud hledáte ucelený zdroj informací v češtině, mohu doporučit metodickou příručku Přístupné webové stránky, kterou napsala Eva Cerniňáková pro knihovny. (Toho, že je to pro knihovny, se vůbec nelekejte. Není myslím žádný rozdíl mezi požadavky na přístupnost webu knihovny, živnostníka menší obce – či jakéhokoliv jiného 🙂

Z anglicky psaných zdrojů mohu doporučit články a užitečné zdroje na webu WebAIM.org.

A pokud hledáte online kurz, pusťte se do samostudia bezplatného online kurzu Úvod do přístupnosti webu. Kurz je třeba dokončit do 31. prosince (od 1. ledna 2021 bude jeho obsah archivován), takže se studiem neotálejte 🙂

A co naopak jako začátečníci nedělejte? Seznamovat se s přístupností určitě nezačínejte pročtením doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG). Jakkoliv se toto doporučení může zdát nelogické. Proč? Podobně jako se auto nenaučíte řídit tím, že si přečtete zákon o provozu na pozemních komunikacích, ani přístupnost se nenaučíte tím, že si přečtete normu WCAG 2.1. WCAG není učebnice přístupnosti, ale technická norma. Tomu odpovídá i styl, jakým je napsán. A na rovinu – ten může začátečníka spíše odradit, než ho motivovat k tomu se přístupnosti věnovat.

Pokud to s přístupností budete myslet vážně, s normou WCAG se samozřejmě v pravý čas seznamte (podobně jako to uděláte se zákonem o provozu na pozemních komunikacích v případě učení se řízení auta). A stejně tak se seznamte i požadavky zákona o přístupnosti.

Máme na webu funkcionalitu pro změnu velikosti písma. Je to k něčemu?

Nejspíš ne.

Uživatelé, kteří hůře vidí a potřebují zvětšovat písmo (či informace zobrazené na displeji), toto zpravidla nepotřebují řešit na jednom konkrétním webu, ale koncepčně. Obvykle tedy ke kompenzaci své lehčí či těžší zrakové vady používají nějakou vhodnou asistivní technologii na své straně (ať už některou z funkcionalit, které nabízí aktuální verze operačních systémů, nebo nějaký program třetí strany). Nabídnutí jednoúčelového řešení na jednom konkrétním webu jejich potřeby neřeší.

Tématice řešením přístupnosti prostřednictvím widgetů na webových stránkách se před časem ve své bakalářské práci Možnosti prispôsobenia webového obsahu so zameraním na slabozrakých používateľov věnovala Terézie Fričová.

Výsledky průzkumu, který byl součástí této bakalářské práce, jednoznačně ukázaly, že zpřístupnění webu pomocí widgetů není z několika důvodů vhodná cesta:

  • řada widgetů byla sama o sobě nefunkčních,
  • widgety uživatelům nenabízely tu funkcionalitu, kterou slibovaly, či která by jim dostatečně kompenzovala jejich zrakovou vadu,
  • některé widgety bylo obtížné na webové stránce najít (například kvůli nízkému kontrastu),
  • uživatelé nejsou na používání widgetů zvyklí,
  • uživatelé neví, že taková možnost vůbec existuje.

Navíc také platí, že widgety činí uživatelské rozhraní složitější (je to další prvek navíc), což může jeho používání spíše zkomplikovat, než usnadnit.

Pokud chcete návštěvníky svého webu navést k tomu, že si mohou v případě potřeby změnit velikost textu nebo barvy, jděte na to chytře. Šikovné řešení jsem našel na webu Web Accessibility Initiative. Odkaz Change Text Size or Colors zavede uživatele na stránku s instrukcemi, jak může tyto změny provést pomocí nástrojů svého prohlížeče.

Ušetřené prostředky (finance i čas) investujte spíše do toho, aby web byl vytvořen podle aktuálních standardů tvorby přístupného webu (a například měl definovánu dostatečně čitelnou výchozí velikost písma tak, aby je uživatelé neměli potřebu zvětšovat).

Jaké změny přináší WCAG 2.1?

Doporučení Web Content Accessibility Guidelines (Směrnice o přístupnosti webového obsahu) [WCAG] v současné době představuje nejrozšířenější a celosvětově uznávanou metodiku tvorby přístupného (nejen webového) obsahu. Bylo vydáno 11. prosince 2008 a na dlouhou dobu se stalo prakticky jedinou mezinárodně uznávanou metodikou tvorby přístupného (nejen webového) obsahu.

Aktuálně platná verze 2.1 (vydaná 5. června 2018) pokrývá oproti verzi předchozí tři oblasti, kterým ve verzi 2.0 nebylo věnováno až tolik pozornosti:

  • přístupnost obsahu na mobilních zařízeních,
  • přístupnost pro slabozraké uživatele,
  • přístupnost pro uživatele s kognitivními poruchami či poruchami učení.

Ruku v ruce s touto změnou se rozšířil počet pravidel (WCAG 2.1 jich má 13) a kritérií úspěšnosti. WCAG 2.1 nemění WCAG 2.0, ale upřesňuje, rozšiřuje a doplňuje jej. WCAG 2.1 je také zpětně kompatibilní. To znamená, že pokud web bude vyhovovat požadavkům doporučení WCAG 2.1 úrovně AA, automaticky je v souladu i s doporučením WCAG 2.0 úrovně AA (jen pro pořádek připomínám, že naopak to samozřejmě neplatí).

What’s new in WCAG 2.1?

Má z hlediska přístupnosti nějaký význam atribut title?

Skoro žádný.

Žádný vhodný způsob použití atributu title prakticky neexistuje. Pro prezentování důležitých informací se nehodí, protože takový obsah je zcela skrytý pro uživatele, kteří s rozhraním pracují prostřednictvím klávesnice či dotykových gest. A nehodí se ani pro prezentování informací nedůležitých, protože jeho obsah je velmi často automaticky čten některými odečítači obrazovky – a pokud duplikuje informace, které už jsou k dispozici jinou cestou (například dubluje obsah atributu label), pak je tato informace uživateli čtena dvakrát. Což může být zdržující a matoucí.

Více viz článek Proč nemá atribut title z hlediska přístupnosti prakticky žádný přínos.

Jak je to s přístupností JavasSriptu?

Javascript byl (je?) v době kralování doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 1.0 považován za nepřístupnou technologii. S příchodem WCAG 2.0 jsme si ale svět černobílý (černá = nepřístupná stránka používající JavaScript, bílá = přístupná stránka nepoužívající JavaScript) rozšířili o široký gradient šedé, v němž se nachází obrovské množství stránek, které JavaScript používají. O kterých ale nevíme, zda jsou nebo nejsou přístupné.

Metodika WCAG 2.0 totiž nestanovuje jasnou mez, co je přístupné a co nikoliv, důležitý je pro ni aktuální stav prohlížečů a (hlavně) asistivních technologií. Pokud umí aktuální verze prohlížečů a asistivních technologií s JavaScriptem pracovat (což v současné době umí), nic nám tedy nebrání JavaScript používat.

Na druhou stranu platí, že ne každé řešení, postavené na JavaScriptu, je přístupné. Důležité tedy je otestovat (či si nechat otestovat) výsledek naší práce, abychom měli jistotu, že uživatelům neklade do cesty žádné překážky.

Viz článek Tak nám zpřístupnili JavaScript a Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu.

Dává smysl definovat na stránkách horké klávesy (accesskeys)?

Nedává.

Ačkoliv se definování horkých kláves může jevit jako dobrý nápad, opak je pravdou. Problémů, které definování horkých kláves může přinést, je celá řada:

  • jejich implementace napříč prohlížeči se liší (pro jejich aktivaci je třeba stisknout různé klávesové kombinace a liší se také akce, která se po jejich stisknutí provede – v některých prohlížečích dojde přímo k aktivaci prvku, v jiných pouze k přesunutí focusu);
  • Stejně tak se liší způsob implementace pro práci s nimi v odečítačích obrazovky.
  • Může docházet ke konfliktům mezi horkými klávesami, definovanými pro konkrétní stránku, a horkými klávesami prohlížeče či odečítače obrazovky.
  • Problém může také nastat z jakzykových důvodů – použití klávesy F pro přístup k položce File je zřejmý v angličtině, ale už ne v češtině.
  • A v neposlední řadě také může nastat problém s tím, jak uživatele o jejich existenci jednoduše informovat.

Z výše nastíněných důvodů doporučuji se definování horkých kláves spíše vyhnout.

Další informace viz Keyboard Accessibility: Accesskey na WebAIM.org.

Pokračování příště…

Radek vystudoval informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 se věnuje přístupnosti a speciální informatice pro lidi s těžkým postižením zraku.

Zatím nebyl přidán žádný komentář, buďte první!

Přidat komentář
Zdroj: https://zdrojak.cz/?p=24160